Marauder's life | • FF - HP

2_Bradavice - 1. Ročník

ELEVEN SE ZAŠKLEBILA. Ty pohledy které se jim dostali byly naprosto směšné. Všichni přítomní mudlové na nástupišti si museli myslet že zde prochází nějací cvoci, když se tu pohybovali děti s vozíky, kočkami a klecemi ve kterých byly sovi. V Jamesově případě měl ještě na vozíku nové koště - Nimbus 1000, díky kterému Eleven na Jamese zatraceně žárlila a nechtěla s ním mluvit celý tyden. Stejně jí nakonec přemluvil na zkušební let, který byl naprosto úžasný.

Přesto tuto neschodu přešla, když se blížil jejich odjezd do Bradavic. Minulý rok zde byla jako doprovod Jamesovi a teď tu byla jako budoucí student, samozřejmě že byla nadšená. Chvíli museli jít po mudlovskému nástupišti než se dostali mezi přepážku 9 a 10, kde James s vozíkem zajel mezi sloupy a Eleven ho následovala. Přeci jen tu nebyla poprvé.

,,Takže kdo jde první?" Zeptal se Fleamont, ale bylo to k ničemu. James se už rozeběhl. I když to už dělal několikrát, tak stejně zavřel oči, když probíhal sloupem. Fleamont se nad svým synem zasmál. Eleven počkala až se k ní její táta připojí aby se rozeběhli proti sloupu spolu.

,, Připravena?" Zeptal se Fleamont své dcery, když se chytil jejího vozíku a Eleven odhodlaně odpověděla.

,,Připravena." S tímto zjištěním se otec a dcera rozeběhli proti zdi. Eleven věděla že žádný naráz nemá očekávat, ale i tak sebou trhla když proběhli sloupem a ocitla se na nádraží 9¾. Její bratr už byl o kus dál a obíjmal se s nějakým hnědovlasím klukem, kterého neznala. Mohl to být ten čtvrtý o kterém James mluvil, Remus. Už tam s nimi stál Sirius, kterého by poznala snad vždycky a soused Peter Pettigrew, který byl jednou za čas u Potterů doma, když ho pozval James.

Když se Eleven rozhlédla více okolo, tak nedokázala rozeznat nikoho jiného. Všude létali papírové vlaštovky, sem tam viděla také sovu, která utekla z klece. Zrovna kolem ní přišel chlapec již v Mrzimorském hábitu s koštětem.

Fleamont si dokázal projít cestu davem a bez větších problémů dal Eleven kufr do vlaku, kde se o něj postarají skřítci. ,,Budeš nám chybět zlatíčko." Vydechla Euphemia a položila dlaň na tvář své dcery.

Eleven se zasmála a ještě jednou objala oba své rodiče stejně tak jako to udělala už několikrát od dnešního rána. Nakonec se už jenom naposledy objali, aby se mohli rozloučit také s Jamesem, kterého ztratili někde v davu. Eleven nechala své rodiče hledat jejího bratra a vydala se do vlaku.

Procházela postupně každý vagón a hledala svojí zrzavou kamarádku ve stovkách studentů, bohužel jediné zrzavé vlasy které našla byly tři sourozenci. Dva chlapci dvojčata o kterých se dozvěděla že jsou odrážeči v Nebelvírském famfrpalovém týmu a jejich starší sestra, která byla Nebelvírským prefektem.

Až někde ke konci vlaku konečně měla štěstí a v kupé našla dvě dívky. Lily Evansovou a dívku se světle hnědými vlasy. Chvíli váhala než otevřela dveře a vešla dovnitř ,,Zdravím." Řekla Eleven trochu tiše. Lily se rychle otočila a když si všimla brunetky, tak se zářivě usmála. Eleven nečekala že se Lily zvedne a obejme jí, ale bylo to milé překvapení.

,,Jsem ráda že si mě našla Eleven." Vyjekla nadšeně Lily a Eleven opětovala její vražedně zdrcující objetí. Eleven si přes rameno všimla jak na ní neznámá dívka upřela zkoumavý pohled o kterém věděla že je testovací. Velmi podobný pohled jí věnovala Augusta Longbottom když se poprvé viděli, co Eleven připomnělo že někde ve vlaku musí být i Frank.

Objetí trvalo pár sekund a Lily se odtáhla. Jakmile si všimla nepříjemného napětí mezi její spolužačkou a o rok mladší kamarádkou, tak se pustila do představování. ,,Marlen, tohle je Eleven. To je ta co jsem potkala na Příčné jak jsem ti psala, teď jde do prvního ročníku." Řekla rychle a ta Marlen docela sebevědomě natáhla ruku k Eleven.