Marauder's life | • FF - HP

12_Pobertovské plány

,,Jestli nás chytí tak to je na vás dva." Řekl Remus směrem k Jamesovi a Siriusovi. ,,Víte že s tím nemám nic společného. Už takhle mi McGonagallová přestává věřit." Povzdechl si frustrovaně Remus, ano.. tento fakt že Minnie přestává vymluvám mladého vlkodlaka věřit ho trochu trápil. Bude to pro ně dost náročné.

,, Víme." Řekli jednohlasně James se Siriusem a oba se zasmáli. Upřímně tohle byla věc, která ty dva vůbec netrápila. Čtyři chlapci scházeli po schodech až dolů do sklepení. Už jen příchod do tmavé chodby působil dusivě.

,,Tak, nikdo tu není." Oznámil Peter, když se podíval za roh. ,,Je to na vás." Zkonstatoval Remus. Jo, znělo to trochu nejistě, přeci jen.. kdo by zrovna těm dvoum svěřoval hlavní část plánu. ,,Páka je za tou sochou přímo proti společenské místnosti. Nezapomeňte s ní pak otočit, tím to zajistíte." Zopakoval klukům ještě naposledy postup jak pracovat. Né že by jim nevěřil, ale chtěl aby jim plán vyšel když už na něm tak dlouho pracovali.

,, Neboj. Už jsi to řekl tolikrát že bych ti postup vyjmenoval i ze spaní." Utrousil pobaveně Sirius. James i Peter se zasmáli, ale Remus to tak nadlehčeně nebral.

,,Siriusi!" Okřikl ho Remus naštvaně a jmenovaný se lehce přikrčil. ,,Tohle je dost vážné, nemůžeš to nebrat na velkou váhu!" Osočil se na něj naštvaně.

,, Víš Reme ty už to říkáš tak často že to postrádá smysl opakovat." Snažil se situaci lehce odlehčit starší Black, ale přesto to ještě zhoršil. Remus ho spražil vážně vraženým pohledem.

,,Promiň, už padáme." Vyhrkl rychle a otočil se k Jamesovi. Sirius a starší Potter zmizeli pod neviditelným pláštěm a zamířili jednou ze sítě podzemních chodeb.

První jedinci, kteří asi měli zájem o to najít prázdné kupé, už vycházeli ze Zmijozelské společenky s několika menšími zavazadly která si chtěli vzít do expresu. O zbytek se přeci jen postarají skřítci.

Sirius vylezl z pod pláště a přeběhl za jednu sochu ve výklenku. Ta socha znázorňovala nějakého starého čaroděje, což byl obor který Siriuse ani Jamese nijak nezajímal. Byla asi dva metry vysoká a půl metru široká, dostatečná pro to aby se za ní někdo schoval a zároveň aby bylo velmi náročné jí posunout.

Sirius se musel hodně zapřít aby dokázal sochu posunout tak aby se za ní objevila menší skulina ve které byla vážně nenápadná stříbrná páka.

James svého kamaráda popoháněl a tak Sirius páku otočil do prava a ještě jí překlopil, aby jí zajistil v jedné poloze tak jak to říkal Remus. Kousek od nich byl slyšet tlumený náraz něčeho kovového.

Přes chodbu teď byly mříže.

Sirius s pomocí Jamese vrátili sochu do původního stavu a s pláštěm vyběhli z chodby pryč. Na schodech se střetli ještě s Remusem a Peterem.
Všichni čtyři chlapci běželi ven aby ještě stihly nějaké kočáry do Prasinek.

•••

Lily, Marlene a Eleven seděly ve svém kupé v Bradavickém expresu a nechápavě se dívaly na hodiny. Vlak už měl dávno odjet, ale stále stál na místě. Ostatní studenti také nervózně vyhlíželi z okna, čekali, co se děje.

Lils promluvila jako první. „Tohle už je fakt divné. Vždycky odjíždíme na minutu přesně. Co se sakra děje?“ Lily nervózně bubnovala prsty o koleno, a nakukovala přes Marlen k oknu, aby viděla, jestli se venku něco děje. Dívka se jenom zašklebila a neřešila problémy její zrzavé přítelkyně.