Probudím se na gauči ve studiu přikrytá Dominikovou mikinou s extrémní nevolností a bolestí hlavy. Proč jsem spala tady? Následně si všimnu Dominika jak spí v křesle vedle gauče. No jasně, my jsme si na zemi povídali a pak jsem asi usnula. Zvednu se z gauče, jenže v ten moment se mi zvedne žaludek a já tak rovnou běžím do koupelny k záchodové míse. Začne to ze mne všechno lítat, chvíli mám pocit, jako by měl každou chvílí vyletět i celý žaludek, ale v ten moment se to pomalu začne klidnit. Utřu si pusu a toaletní papír vhodím do záchodu, který rovnou spláchnu, opřu se o dveře a vydýchávám se z toho. Po chvíli se zvednu, u umyvadla si opláchnu obličej a hledám ve skřínce pod umyvadlem náhradní kartáček na zuby a pastu. Tady se to prý stává často, že tu někdo odpadne, či dokonce všichni. Posledně to byl Pepa, který mi rovnou řekl, kde co případně najdu, když tu odpadnu já. Najdu je, pastu nanesu na kartáček a začnu si s ním čistit zuby. ,,Pozor madaam, potřebuju si vzít taky." uchechtne se Dominik, který právě přišel do koupelny. Ustoupím mu od umyvadla, co si vezme pro sebe kartáček, tak mě hned pustí zpět k umyvadlu, kde vyplivnu pěnu od pasty a vypláchnu následně pusu vodou. ,,Dobré ráno, Domi." usměju se a utřu si pusu do určitého ručníku. ,,Dobree." uchechtne se s pastou v puse. ,,Je tu něco z čeho se dá udělat snídaně, nebo mám někam skočit?" zeptám se ho. On mi ukáže prstem ať počkám, dočistí si zuby, vyplivne pěnu z pasty a opláchne si pusu vodou. Utře si pusu do dalšího ručníku. ,,Budeme muset skočit, tady máme jen chipsy, tyčinky a tyhle různé dobroty." uchechtne se. ,,Hhhh, to jsem zrovna nechtěla, ale tak jo, čerstvý vzduch se bude hodit." zoufale se uchechtnu.
Jsem tak ráda, že nás ten včerejšek tak sblížil. Protože teď je to přesně takové jak jsem si přála, po tom přátelském směru. Povídáme si o různých věcech než dojdeme do pekárny. Vybereme nějaké koláčky, croissanty a kousek jablečného štrůdlu. Dáme si dnes sladkou snídani. Chci to zaplatit, ale peněženku mi sebere a dá si ji k sobě do kapsy a zaplatí to ze svojí. Vyjdeme z pekárny ven. ,,Dej mi jí zpátkyyy." uchechtnu se. ,,Ne, jelikož jdeme pro tvé oblíbené banány, tak ne, aby jsi zase neměla nutkání to platit." ušklebí se. Je hezký, že si pamatuje, že banány k snídani miluju. ,,Fajn." prohraně se zatvářím. ,,Ale ne, že ty banány budeš používat na něco jiného." zasměje se s úšklebkem. ,,Dominikuu." zasměju se. ,,Jo, tohle odněkud znám.. ještě chybělo "ach"." napodobí můj vzdych, ušklíbne se a zasměje se. Praštím lehce do jeho paže. ,,Hejjj, stačí." zasměju se. ,,A co když nechci?" provokativně se usměje. ,,Tak.. tak na tebe nebudu mluvit." opětuju mu ten stejný úsměv. ,,Hmm, tak jak dlouho to schválně vydržíš." uculí se, přičemž já po něm hodím vražedný pohled, který ho jen rozesměje. ,,Ne, promiň," zasměje se. ,,Ale jakoby, vůbec bych se nezlobil, kdybych to mohl slyšet znova." dodá a znovu se ušklebí. ,,Ach, Dominikuu," napodobím svůj vzdych a pak se zasměju. ,,Spokojenej?" dodám se smíchem. ,,No, sama víš, že to není ono, když to neprožiješ." uculí se. Ne, jsme jen a pouze kamarádi, žádný sex. ,,Domiii, dost." zasměju se.
Dominik odemkne dveře od studia, stavili jsme se cestou i u mě, abych se mohla převléct. On položí věci na stůl a hned si jde pro svoje kousky oblečení které má v jedné skříni tady naházené. Protože i on tu prý několikrát odpadnul, tak si to tady rovnou něco málo nechal. Já si sednu na gauč. Začne se převlékat přímo přede mnou. Dominiku, kurva, ty víš, že jsem z tebe hotová.. a ty se prostě budeš ještě převlíkat přede mnou. Sklopím zrak dolů na svoje nohy, protože mě to začíná celkem vzrušovat. A taky proto, že si sundával i boxerky. ,,No copaaak?" zasměje se škádlivě. ,,Niic.. už jsi oblečenej?" uchechtnu se. ,,Samozřejmě." zasměje se. Opatrně se kouknu, ale přitom je jen v boxerkách. Hned ten pohled zase vrátím na svoje nohy. ,,Obleč see." zoufale se uchechtnu. Ty boxerky na něm jsou tak upnuté.. šlo vidět všechno. Chvíli je ticho, slyším pak zapínání kalhot a pásku, následně kroky směrem ke mně. Zvedne můj obličej tak, abych se mu dívala do očí. Ale je bez trička, takže můj zrak sklouzává na jeho tělo. ,,Já to věděl." uculí se. ,,C-co?" rozhozeně mu kouknu zpět do očí a uchechtnu se nervózně. ,,Že jsi na mě nechtěla koukat, protože to s tebou něco dělá." usměje se. ,,To jsi na omylu, nic to se mnou nedělá." odpovím s mírným poúsměvem. Nedokážu to držet vážně. Ale chci. ,,Tak mi to dokaž." uculí se, vezme si jednu moji ruku, dá ji na svoji hruď a pomalu s ní začne přejíždět až k lemu kalhot. Já se snažím udržet klidný výraz, ale unikne mi jeden úsměv a drobné skousnutí rtu, když byl u lemu kalhot. No, to jsem mu to teda dokázala. ,,To říkám." uculí se a moji ruku pustí. ,,Fajn, vyhrál jsi." uznám a uchechtnu se. ,,No ještě ne, když na mně nesedíš." ušklíbne se. Jsem jako omámená. Jako by mi hodil něco do pití. Ale přitom je to jen on a jeho kouzlo. Jsem v transu. Jeho rty skončí na těch mých a začne mě dravě líbat. Poddám se mu. Po chvilce už na něm sedím a líbám ho na krku. ,,Ehm, už tu nejste sami, jo?" zasměje se Jakub. Já se odtáhnu, rudá snad až na prdeli. ,,Voleeee, tak ale zmiz ne." okřikne ho se smíchem Dominik. ,,No ne Dominiku, už teď jsem přišel celkem pozdě." zasměje se. Otráveně si Dominik povzdychne, zmáčkne pevně můj zadek, zvedne mě a posadí vedle něj. Vezme si polštář vedle sebe a položí si ho na rozkrok. ,,Jsi strašnej kazišuk, Jakube." otráveně se uchechtne. ,,Já vím, ale u vás je to jedině dobře." zasměje se. Já se tiše uchechtnu a vstanu z gauče ke stolu za námi, abych si vzala z tašky croissant a banán. ,,Chcete taky někdo udělat kafe?" zeptám se kluků. Přihlásí se skoro všichni. Samozřejmě. Zapnu kávovar, připravím hrnky. Někdo jen klasicky černou, někdo cappucino a já latté. Začnu dělat kafe po jednom a rovnou jim to odnesu. Nejdříve ty, bez mléka. Pak našlehám mléko a trochu si s ním vyhraju u cappucin a svého latté. Odnesu to každému. Dominikovi jsem udělala srdíčko v takovém tetovacím stylu. ,,Tyjo, ty máš talent i na tohle?" usměje se Dominik. ,,Vždyť to nic není, je to jen kafe." uchechtnu se. ,,Ale jednoduchý to taky úplně není, udělat tam obrázek z mléka, který vypadá fakt krásně. Jaký máš ještě talent, o kterém nevím?" zeptá se s úsměvem. ,,No, asi už žádný, nevím, v tomhle jsem skromná." usměju se. ,,Neměla bys." uchechtne se Jakub.
