Vzbudím se v nějaké posteli, v něčím tričku a svých kalhotkách s šílenou kocovinou. Rozhlídnu se kolem. Kde to sakra jsem? To mě někdo převlékal? Nebo jsem s tím dotyčným něco měla? Já si nic nepamatuju.. co jsem sakra dělala? Slyším otevírání dveří, tak svůj zrak ihned přesunu na dveře, abych viděla, u koho to vlastně jsem. Prosím, ať to není nikdo cizí. ,,Jee, dobré ráno, kotě." uchechtne se Dominik, který právě vešel do pokoje. ,,Dobré.. co tu dělám?" rozhozeně se ho zeptám. ,,Byla jsi tak mimo, že jsi sotva vstala z gauče, furt jsi-to je jedno," uchechtne se. ,,Prostě jsi nemohla ani chodit, tak jsem tě v tomhle stavu nemohl nechat jít domů.. vzal jsem tě k sobě, cestou jsi mi celkem vypnutá říkala furt, jak by jsi se mnou chtěla jebat a tak různě," uchechtne se a sedne si ke mně. ,,No a co už jsme byli u mě tak jsi sebou sekla na chvíli, probral jsem tě, převlékl a uložil tě ke spánku." dokončí. ,,Takže nic nebylo?" koukám mu do očí. ,,Nebylo. I když jsi mě teda proklínala, za to, že jsem nechtěl." zasměje se. ,,Ty, abys odmítnul, jo?" nevěřícně povytáhnu obočí. ,,No tak v tom stavu.." odpoví. ,,Děkuju, že jsi se o mě postaral.. vážím si toho." usměju se.
Sedím v jeho kuchyni a furt přemýšlím o tom co řekl. "furt jsi-to je jedno".. co jsem furt dělala? Nebo dokonce říkala? Potřebuju to vědět. Napiju se z kafe a kouknu na Dominika. ,,Niku?" zeptám se. ,,Ano, trdlo?" usměje se. ,,Předtím jsi nakousl, že jsem furt něco, ale pak jsi řekl, že je to jedno.. co jsi chtěl říct?" kouknu na svoji ovesnou kaši a zpátky na něj. ,,No.. že mi nedokážeš odolat, jak se ti hrozně líbím, jak jsem hot, že jsem nikdy nebyl tvůj typ, tak že nechápeš, čím jsem si tě tak získal, že jsem ti padl do oka v moment, kdy jsi mi poprvé otevřela dveře s Jakubem, a že jsem byl jeden z důvodů, proč jsi na to kývla, aby jsi mi mohla být furt na blízku, a tak dále. Nechtěl jsem ti to říkat, aby jsi nebyla nějaká špatná z toho, že to všechno vím." nervózně se uchechtne. To je snad noční můra. Dám si obličej do dlaní. ,,Promiň, fakt se omlouvám." omluvím se zahanbeně. ,,Ale jdi ty, nic se nestalo." uklidní mě. ,,Ale jo, stalo, musel ses o mě postarat, a ještě do toho jsem ti tady pomalu říkala všechno, jak se cítím, v rámci tebe. Je mi to fakt trapný." odpovím mu. On vstane ze židle naproti a jde ke mně. ,,Mlč." vtáhne si mě do pevného objetí. Jak já ty jeho objetí miluju. Je to jako kdyby všechno utichlo a já byla v bezpečí, nic se nemohlo stát. ,,Ty tvoje objetí.. je to jako terapie." špitnu tiše. ,,To jsem moc rád, Luno." pohladí mě po vlasech, ještě chvíli mne drží, ale pak pustí. ,,Lepší?" usměje se. ,,Lepší." odpovím s úsměvem.
Řekli jsme si, že dnes nikam nepůjdeme a budeme jen odpočívat, na něco koukat, prostě pohodičku. Spolu. Koukáme momentálně na Harryho, na 6. díl. ,,Víš, že jsi strašně podobná Lence?" uchechtne se. ,,Jo." uchechtnu se zpátky. ,,Taková hodná, čistá bláznivka." zasměje se. Praštím ho poštářem. ,,Za coo?" zasměje se. ,,Za tu bláznivku." odpovím se smíchem a praštím ho ještě jednou. ,,Tak madam chce bitku jo? Prohraješ." zasměje se, sáhne po polštáři a praští mi jím, čímž začne polštářovou bitvu. Smějeme se, mlátíme se polštáři, než se z ničeho nic objevím pod ním. Díváme si do očí. Proč je mezi námi taková chemie? ,,Jdeme kouk-" z dokončení věty mě vytrhnou jeho rty, které jsou natisknuté na těch mých. Polibek mu opětuju, až to skončí u polibků s jazykem. Odtáhne se a kulišácky se na mne podívá. ,,Zkusíme, jak dlouho mi dokážeš odolat?" ušklíbne se. ,,Hele, hele, nevyužívej té informace, co jsem ti nevědomky řekla." uchechtnu se. ,,Sám ti nemůžu odolat. Notaak, jen si zahrajeme hruu." uculí se andělsky. ,,Nikam dál to nezajde, jo?" povytáhnu obočí. ,,Ticho." začne mě líbat na krku a rukou mi přejíždí po prsou a bříšku pod tričkem. That's it. Tady už neodolám. ,,Niku, stačí, už teď nemůžu odolat.." špitnu tiše. ,,Ale můžeš." odpoví, svlékne mi tričko a začne mi horní část těla osypávat polibky. Ne. TOHLE ne. Zavřu oči a nechám ho. Po chvilce cítím mírnou bolest na jednom prsu. Dělá mi tam znaménko. A po chvíli i na krku. ,,Niku.." špitnu. ,,Nikdo jiný na tebe sahat nebude." odpoví mi zpátky. A SAKRA. Moje sebeúcta právě někam zmizela. Políbí mě na ni přes kalhotky, ještě párkrát zopakuje, ovšem víc níž a pak přestane. ,,Proč jsi přestal?" zakňourám. ,,Tak ty jsi nechtěla, aby to dál zašlo." provokativně se uculí. ,,Prosím, Niku." kouknu zoufale. ,,Prosíš jo?" ušklíbne se. ,,Ano." odpovím. ,,Tak ukaž jak prosíš, na kolena." uculí se. Ihned si poslušně kleknu a vezmu si jeho úd do pusy. On mě drží za vlasy a po chvíli si tak začne určovat tempo.
,,Nesnáším tě." uchechtnu se a rozdýchávám to. ,,Lhát se nemá." zasměje se a políbí mne na čelo. Neodpovím, jen se k němu přitulím, přikryju nás jeho peřinou a pustím dál Harryho. Skoro ten film ani nevnímám a jsem zabořená ve svých myšlenkách. "Nikdo jiný na tebe sahat nebude"... tuhle větu, nemůžu z hlavy dostat. Znamená to, že mě má taky rád, jako já jeho? Nebo je jeden z těch kluků, co holce zakážou fyzický kontakt s klukami, ale oni můžou? To asi nebude.. ten můj plán držet se zpátky je fakt těžký.. několikrát jsem se neudržela. Ale musím. Nechci být lehký cíl. Chci, abych byla složitější a on se tak mohl furt snažit mě získat, i když skrytě mě už dávno získal. Jenom nerozumím tomu, proč to z mé strany bylo tak rychlé.. extrémně rychlé. Nelíbí se mi ta rychlost. Fakt nelíbí. ,,Kotě, půjdu si dát brko, dáš si se mnou?" pohladí mě po vlasech. Já jen kývnu. Vstane z postele, podá mi heboučkou deku, abych se do ní zabalila a nebyla nahá, on si oblékne boxerky, vezme z šuplíku nočního stolku už ubalené brko se zapalovačem a krabičku cigaret, chytne moji ruku a vezme mě na jeho balkón. Zapálí to, párkrát si potáhne a podá mi to. ,,Maličká, v pořádku všechno? Jsi nějaká tichá." starostlivě se zeptá. Já si potáhnu z brka a kouř vydechnu. ,,Jo.. jen, přemýšlela jsem. O tom, co jsi řekl.. proč nechceš, aby na mě někdo jiný sahal?" zeptám se a potáhnu si znovu. On se jen nervózně uchechtne. ,,Protože mi patříš." odpoví. ,,Dominiku, ale fakt.. proč?" kouknu na něj zvídavě. Znovu si potáhnu, vydechnu a podám to zpátky jemu. ,,Nemůžeme tohle probrat jindy? Nemluvím o svých pocitech." odpoví mi. ,,O jakých pocitech..?" zeptám se znovu. ,,Luno, sakra, netahej to ze mě. Koukej na moje činy a vydedukuj si to sama. Říkat to fakt nebudu." odpoví mi trochu podrážděně. ,,Promiň. A kývneš alespoň, když se teď zeptám na jednu otázku? Nemusíš nic říkat, jen kývnout nebo zavrtět hlavou." opatrně se zeptám. ,,Fajn." odpoví. ,,Líbím se ti?" zeptám se. Chvíli jen na mě zaskočeně kouká. Po chvíli lehce kývne, což mě donutí se trochu usmát. Já se mu vážně líbím. Úsměv mi ale už nejde schovat, přičemž se začnu usmívat jak sluníčko. ,,Co se tak usmíváš, trdlo?" uchechtne se a podá mi brko. ,,Nečekala jsem to." usměju se a potahuju z brka. ,,Ale chci zůstat ještě v tom, jak to máme. Ještě úplně nevím jaká jsi doopravdy a jestli se z tebe nevyklube něco, jako u všech ostatních. Jo?" kouká na mne. Tady se trochu otevřel. Děkuju, Niku. ,,Jo jasně, já to mám stejně. Kamarádi." usměju se. ,,S výhodami." opraví mne a uchechtne se. ,,Možná." uculím se a s dekou ho obejmu kolem krku, čímž mě pod dekou za zadek nadzvedne tak, abych si omotala nohy kolem jeho pasu. Hlavu položím na jeho rameno a objímám ho. ,,Mám tě ráda, Niku." šeptnu. ,,Já tebe, maličká." odpoví a pevněji můj zadek zmáčkne.
Ležíme zpátky v posteli, koukáme na další díl, já jsem zachumlaná u něj, hlavu mám na jeho hrudi. Jsem strašně high. Ale extrémně. Tak moc, že snad usnu. ,,Nechceš si objednat pizzu?" uchechtne se. ,,Ne, chci spinkat." dám nohu přes jeho pas. On se zasměje a políbí mě do vlasů. ,,Krásnou noc, příšerko."
