Proč cítím, to co cítím?

437 7 0
                                    

   Jdeme s Dominikem pěšky do studia. Dneska už šiju kupu věcí, moc se mi do toho nechce, ale co už. Ten včerejší den s Dominikem byl fakt krásný.. až moc. Získal si mě.. Odemkne, vejdeme dovnitř, zujeme se a hned vidím Jakuba, který se trochu mračí. ,,No, co ten včerejšek? Neměl jsem náladu se dohadovat, ale Dominiku, víš dobře, že na kocovinu neberu ohled." koukne na nás. ,,Sorry kámo, bylo jí po probuzení fakt divně, a byla dost mimo.. pak už ji sice bylo dobře, ale chtěli jsme si odpočinout. Sorry, fakt." odpoví mu Dominik. Znepokojeně se na nás kouká. ,,Mezi vámi dvěma se něco děje, že?" uchechtne se. ,,Ne, neděje. Mělo by?" rozpačitě se uchechtnu. Lži mi moc nejdou. ,,Jooo, jasně." zasměje se Jakub a jde si hledět svého. ,,Slušelo by vám to ale spolu." rýpne si se smíchem Pepa. ,,Ticho zase." okřikne ho s uchechtnutím Dominik. 

   Momentálně šiju mikiny. Mám za sebou už dvě, ale ještě x před sebou. To mám tak na týden tohle. Achjo. Po chvíli cítím, jak mě někdo plesknul po zadku. Otočím se a uvidím Dominika, jak se na mě usmívá. ,,Kotě, půjdeš na cigáro se mnou?" usměje se. ,,Nemůžuu, chci dodělat, alespoň tuhle mikinu." uchechtnu se. ,,Je to na pět minut, to tě nezabije. Notáák, tě zlochtám jinak." ušklíbne se. ,,Eh, no já nevím," uchechtnu se. ,,A opovaž se." co to dořeknu, jsou hned jeho ruce na mých bocích, kde začne lochtat. Směju se z plných plic. ,,JO FAJN DOBŘE." řeknu se smíchem, on hned na to přestane a vítězně se na mne usmívá. ,,Co se tak usmíváš?" uchechtnu se nervózně. ,,Sluší ti to, bez toho makeupu." usměje se a bere mě k oknu. Zapálí mi cigaretu, podá mi ji a sám si zapálí. Zase je tu to napětí. Sexuální. ,,Sere mě, že jsme ve studiu... bych tě chtěl, kotě." šeptne mi vzrušeně. To říkám. ,,Jako my bychom mohli, ale když má Jakub podezření.." kouknu na něj a potáhnu si z cigarety. ,,Seru na Jakuba." šeptne, za zadek si mě přitáhne k sobě a políbí mě. Polibky mu vracím, když už se z toho začnou stávat dravé polibky, odtáhnu se. ,,Pojď někam zalézt, maličkáá." odpoví zoufale. ,,Neee." snažím se držet, abych nepodlehla. ,,Notákk." zoufale se uchechtne. 

  Dokouřím cigaretu, on dokouřil chvíli přede mnou a než jsem dokouřila já, mačkal mi zadek a líbal můj krk. ,,Fajn, ale nechci s tebou spát, jen tě udělám pusou, jo?" uchechtnu se. ,,Co mám s tebou dělat." uchechtne se, ale kouká, jako kdyby si v hlavě říkal "stejně podlehneš".  Jde se mnou do nahrávací místnosti. ,,Hej, hej, vy dva, kampak?" zasměje se Jakub. ,,Jen sem prostě nechoď, ani nikdo ostatní." zasměje se zpátky Dominik, zatáhne mě do místnosti a zavře dveře. Jak je tu všude akustická pěna, tak alespoň nic nepůjde slyšet. Doufám. Natiskne mě na dveře, začne mě líbat na krku a u toho svlékat tričko. Seru na to. Nechám si to líbit, svléknu tričko i jemu, začnu mu rozdávat polibky po celé horní části jeho těla, až nakonec dojdu k jeho lemu tepláků, které stáhnu i s boxerkami, hned mě chytne za vlasy a strčí mi ho do pusy. Určuje si svoje tempo, které dodržuju. Po nějaké době, si přestane určovat a nechá to na mě. Beru si ho pořádně hluboko a jedu pomalu. Přestanu, jazykem začnu provokovat až pak si ho zase dám hluboko do pusy, pomalu až do krku a pokračuju. ,,Přestaň, stáhni si to a otoč se, hned." přikáže mi nadrženě. Co, udělá, když odmítnu? ,,A nechceš mi to stáhnout spíš ty?" uculím se. Přiletí mi facka. HHHHH... ,,Ještě jednou, stáhni si to a otoč se." přikáže. Já jen s úsměvem kývnu, stoupnu si, stáhnu si tepláky s kalhotkami, otočím se a ohnu se o dveře. Prudce do mě vnikne, drží mě za vlasy, tvrdě a rychle přiráží. Já vzdychám jak o život. 

    Otočí si mě, ukáže, ať si kleknu a udělá se mi do pusy. Spolknu to, přičemž mě s úsměvem pohladí po tváři. ,,Šikovná." usměje se a oblékne si zpátky boxerky s tepláky. To samé já. Chytne mě za krk, natiskne na dveře a věnuje mi malé, ale vášnivé polibky. Po chvíli se odtáhne. ,,Miluju ten sex s tebou." šeptne mi kousek od mých rtů. Já se jen usměju a kouknu mu do očí. ,,S nikým, jsem neměla takhle dokonalý.." šeptnu. ,,Já vím." uculí se. Tričkem ho praštím do hrudi a zasměju se. Zasměje se se mnou, oblékneme si tričko a já si upravím nějak vlasy. ,,Dobrý?" kouknu na něj a uchechtnu se. ,,Ne, vydrž." zasměje se a trošku mi vlasy srovná. ,,Teď už jo." uchechtne se a otevře dveře. Hned všechny pohledy na nás. ,,To znělo, jako bys ji tam zabíjel." zasměje se Jakub. Čímž se trochu začervenám. ,,Tak když šukám jak bůh, co bys čekal, vole." zasměje se Dominik. To šukáš... Ale trochu mě bolí chodit, tak snad to moc nejde vidět, bo už bych se asi propadla do země. ,,Ehm.. tak já jdu šít." nervózně se uchechtnu se a rozejdu se ke stolu, kde si vezmu část mikiny, co jsem špendlíky spojila k sobě a jdu ke stroji. ,,Ten ti asi hodně dal, že?" začne se Jakub ještě víc smát. ,,Eh, ehm, nee." rozpačitě se zasměju. ,,Nemůžeš ani chodit." zasměje se Pepa. ,,JOO, fajn, máte pravdu." zasměju se, celá rudá a zasednu ke stroji. Já chci zmizet pod zem, prosím. Je mi úplně trapně. 

LapenaKde žijí příběhy. Začni objevovat