~Neighbors~

11.část- co se stalo?

Je sobota ráno, jsem sevřená v Tomově objetí, chtěla bych jít do koupelny, jenomže to jaksi úplně nejde.

Je půl deváté, je nejvyšší čas vstávat
,,Tome" budila jsem Toma polohlasem a on otevřel oči ,,Dobré ráno, zlato moje" pozdravil mě a políbil mě a dal mi jeho ruce pod tričko ,,Měli by jsme vstávat" řekla jsem a on nadzvedl jedno obočí
,,Já myslím, že ne" odpověděl a pokračoval, já se jenom usmála a nechala se, sedla jsem si na něj a líbala ho, v tom se rozrazily dveře a stála v nich El ,,Ježiš, promiň, jenom jsem se tě chtěla zeptat, jestli jsi někde neviděla můj hřeben?" ptala se El ve dveřích
,,Viděla jsem ho v obýváku na stole" odpověděla jsem, El poděkovala a zabouchla ,,Kde jsme to skoničili? Oh, už vím" řekla jsem a začala Toma znova líbat, sundala jsem mu tričko a později i kalhoty, on sundal kalhoty mě a za chvíli i kalhotky, já mu sundala boxerky a za chvíli byl ve mně.

Jezdila js-( ne nebudu to popisovat, nebo se nedožiju zítřejšího rána.)

Po naší společné aktivitě jsem si lehli vedle sebe a spokojeně oddechovali.
Pak jsme se rozhodli jít do sprchy. Když jsme vyšli z koupelny, uviděli jsme bráchu ,,Vy už bez sebe nemůžete být ani ve sprše?" řekl ironicky a my se zasmáli

~~~

Je pondělí, zase, jdeme do školy a cestou potkáme Leninu
,,Ahooj" pozdraví nás Lenina, obejme všechny kromě mě. O co jí jde, mrše?

Došli jsme do školy, celou cestu si Tom povídal s Leninou, nebo spíš Lenina s Tomem. Upřímně Tom nevypadal na to, že by mu to bylo příjemné, ale sem tam jí něco odpověděl.

Hned co jsme vešli do školy, mě Tom chňápl za ruku a přitáhl si mě k němu.
Já se jen pousmála a šli jsme dál do třídy.

Sedli jsme si na místo, povídali jsme si a najednou k nám přišla Lenina
,,Čau, můžu si Toma na chvilku půjčit?" ptala se ,,Jo" odpověděla jsem.

Nechtěla jsem, aby s ní někam chodil, ale tak co jsem měla říct?

Asi za patnáct minut se Tom vrátil, byl celej takovej divnej ,,Tommy? Všechno vpoho?" ptala jsem se a on jen přikývl.

~~~

Jdeme na oběd a zastaví nás Lenina
,,Jé, ahoj, můžu jít s váma?" zeptá se Lenina a Tom v zápětí zmizel na záchody ,,Co mu je?" ptala se a já jen pokrčila rameny

~~~

Když jsme byli na obědě, zahlédla jsem Toma, jak opouští školu, ale nechtěla jsem se za ním hnát, tak mu pošlu zprávu.

Dojedli jsme a šli odnést tácky.

Šli jsme společně všichni domů a když už jsem byla doma, napsala jsem Tomovi, nechtěla jsem kvůli tomu lézt až k nim domů.
_________________________________________

Y/n: ahoj Tommy. Jaktože jsi dneska tak zmizel?

T: ahoj, promiň, jen se mi udělalo trochu špatně, tak jsem šel radši domů

Y/n: aha, tak doufám, že ti bude brzo dobře♡

T: děkuju♡
_________________________________________

Špatně? Tak to mu fakt nežeru. Je za tím stoprocentně něco jinýho.

~~~

Je ráno, vyjdu z domu, stojí tam Bill a Lenina. Kde je Tom?
,,Ahoj" pozdravila jsem a Billa objala, na Leninu jsem srala

Vešli jsme do školy a já v davu lidí hledala Toma, nejspíš bude ve třídě.
A bylo to tak, seděl na svém místě.

,,Ahoj, jaktože jsi dneska nešel s námi?" ptala jsem se ho,,Ahoj, emm, no potřeboval jsem si opravit test, proto jsem šel dřív" odpověděl nervózně
,,Aha, tak to jo" řekla jsem a sedla si na své místo.

Chová se divně, co mu je? Asi si s ním promluvím, sice říkal, že mu bylo špatně, ale teď se chová divně.

~~~

,,Tommy? Můžeš na slovíčko?" přišla jsem za Tomem o přestávce
,,Jasný" řekl a vydali jsme se na chodbu
,,Co se s tebou děje? Mně je jasný, že se něco stalo, chováš se divně a mluvíš nervózně" ptala jsem se, Tom se nadechl a odpověděl

,,No víš, ona..."

Omlouvám se, že žádná kapitola dlouho nevyšla, ale nějak jsem neměla inspiraci♡