15.část- to nemůže být pravda!

176 6 5
                                    

Je večer v den toho incidentu, je mi strašně líto Toma, musí mít určitě trauma. Měla bych jít v nejbližší době za ním, počítám s tím, že pár dni nepůjde do školy, a zcela to chápu.

Zajímalo by mě, jak na to reagovala Simone. Chci si o tom s někým promluvit, třeba s mámou, ale nevím, jestli jí to můžu říct.
_________________________________________

Y/n: ahoj Tome, moc se omlouvám, že otravuju, ale chtěla bych si s mámou promluvit o dnešku, můžu jí to říct?

T: ahoj lásko, klidně jí to řekni, měj se♡

Y/n: děkuju, ty taky♡
_________________________________________

Dobře, takže teď mě čeká rozhovor s matkou, to bude na dlouho.
,,Mami, potřebuju si s tebou o něčem popovídat" přišla jsem za ní a ona se nechápavě podívala
,,Nejseš těhotná, že ne?" ptala se hned
,,Bože, ne!" odpověděla jsem a dostala se k věci. Máma z toho bylá celá vedle
,,Jak někdo v tomhle věku, ale i tak obecně, může tohle udělat? Chudák Tom, až ho uvidíš, pozdravuj ho a ať se někdy staví. A ty jsi teda vpohodě?" řekla, když jsem jí vše povyprávěla
,,Jen jsem dostala ránu tejzrem" řekla jsem a mámě málem vypadly oči z důlku.

Pak jsem se šla vysprchovat a nachystat do školy. Doufám, že bude Tom brzo vpohodě.

~~~

Jsem ve škole, třetí hodina, chemie, asi umřu nudou, tohle je nejvíc nudnej předmět, usla jsem..

,,Ty krávo, já ti říkala, že nikomu ani necekneš! Teď se ti za to pomstím!" zařvala na mě Lenina, když jsem stála v temné uličce, přibližovala se ke mně a vytáhla z kapsy nůž, začala jsem utíkat a ona za mnou, ta ulička byla nekonečná, nebo mi to tak alespoň přišlo, běžela jsem, a když jsem měla pocit, že jsem na konci a je tu jiná cesta, vždy ulička pokračovala, nakonec jsem doběhla na konec uličky. Slepé uličky.
Lenina mě svalila na zem a napřáhla ruku a chystala se do mě vrazit nůž...

*Cililink* zazvonilo na přestávku a to mě probudilo, jsem za to ráda, protože jsem se z toho snu nemohla dostat, nešlo se mi probudit, pravděpodobně by to skončilo tak, že by mě ubodala k smrti. Fuj, hnusnej sen v hnusným předmětu s hnusnou učitelkou.

Už jen dvě hodiny, pak hodina volná a pak odpoledko.

~~~

Jsem doma, rozhodla jsem se napsat Tomovi.
_________________________________________

Y/n: ahoj Tome. Všechno OK? Nemám přijít, nebo tak něco?♡

T: ahoj beru, jsi moc hodná, že píšeš, všechno vpoho, jestli chceš klidně přijď, klidně hned♡

Y/n: dobře, do půl hodinky jsem tam♡
_________________________________________

Dnes ani nemáme žádné úkoly, takže můžu být s Tomem. Převlékla jsem se, najedla a pak vyrazila pryč. Vzala jsem s sebou Skittlesky, který má Tom nejraději.
(credit za Skittles autorce: terezkaa183 )

,,Ahoj, jdeš za Tomem?" pozdravil mě Bill a pustil mě dál ,,Ahoj, jo jdu" odpověděla jsem a vydala se k Tomovi do pokoje.
Zaklepala jsem a vešla.
,,Ahooj" pozdravila jsem a šla ho obejmout ,,Ahoj, chyběla jsi mi" řekl a dal mi busu na bok hlavy ,,Ty mně ty"

Chvíli jsme si povídali, u toho jedli Skittles, pak se líbali, dívali na film, líbali, dívali na film a bla, bla, bla

V osm jsem šla domů, Tom mi řekl, že se za dva dny vrátí do školy, což je super.

Nachystala jsem si věci do školy, osprchovala jsem se a šla spát, jelikož jsem byla strašně unavená.

~~~ skip

Dnes se má Tom vrátit do školy, těším se na něj. Dnes jdu do školy později, protože jdu k doktorovi.

Jsem u doktora, brali mi krev a teď máme půl hodiny počkat a pak nás zavolají z čekárny na výsledky.

Sedla jsem si na sedačku a zapla vyhledávač, na mobilu protože momentálně nemám co dělat, a najednou vidím článek...
Ne...to nemůže být pravda...

_________________________________________
Omlouvám se, že je to kratší a že dlouho žádna kapitola nevyšla, nějak jsem neměla nápady♡mám vás ráda

~Neighbors~Kde žijí příběhy. Začni objevovat