18.část- konec zvonec. nebo ne?

195 8 27
                                    

Pohled Toma

Rozsvítilo se světlo a já za sebou uslyšel hlas
,,Tome?"

Stála tam ona, v celé svojí parádě.
Naše psycho Lenina.
,,C-co tady chceš?" trochu jsem se zakoktal
,,Přišla jsem za y/n, ale teď jsi tu ty a to mění mé plány" řekla a začala se ke mně přibližovat a já couval dozadu, dokud jsem jsem nenarazil na zeď.

,,Opravdu si nechceš zopakovat to, co se stalo nedávno?" zeptala se mě Lenka a zajela mi její rukou do boxerek
,,Ne, Lenko, odejdi, prosím" řekl jsem a bál jsem se, co bude dál
,,Dobře, tak teď jdu za y/n" řekla a chystala se vyjít schody
,,Ne, nechoď za ní" trochu jsem vykřikl, protože jsem se bál, co jí může udělat.

,,Něco za něco.." dodala
,,Co chceš za to, aby jsi nás nechala na pokoji? Oba dva" ptal jsem se a opravdu bych dal cokoliv za to, aby už jsme nemuseli žít ve strachu, že nás může každou noc někdo zabít, znásilnit, mučit..
,,Popřemýšlím..." řekla a já se bál, co z ní vypadne
,,Naposledy si vás užiju. Oba dva." odpověděla a já zkoprněl
,,P-počkej, musím, se zeptat y/n jestli-" nedořekl jsem to
,,Máš pět minut, vrátíš se o sekundu později, tak ji podřežu.." přerušila mě Lenina a já rychle vybéhl schody.

,,Y/n.. y/n, vstávej!" budil jsem rychle
y/n a třásl s ní
,,Tome, nech mě spát" řekla a znovu zavřela oči
,,Je tady Lenina, mám pět minut, ani o sekundu víc na to, abych s tebou něco probral.." řekla jsem a ona se okamžitě probudila
,,Co?" ptala se vyděšeně
,,Ptal jsem se jí, co chce za to, aby nás nechala na pokoji, řekla, že si nás chce naposled oba užít.. bojím se, co udělá, když ji odbydeme.." vysvětlil jsem jí a ona se zděsila
,,Tome.. c-co myslela tím, že si nás užije, bude nás m-mučit?" ptala se roztřeseným hlasem

,,To nevím... co uděláme?"

,,Zavolej policii" řekla a já vzal telefon a udělal rychlý hovor na policii a rychle se vrátil za Leninou, protože mam pocit, že už se schylovalo k mému času.

,,Lenko.. co jsi přesně myslela tím, že si nás užiješ?" ptal jsem se Leniny, ikdyž už je to teď asi jedno

,,Ty ještě nevíš, co u mě znamená
'užít si'?" odpověděla a uchechtla se
,,Tak jako naposled, ale teď by to bylo lepší" dodala a ušklíbla se.

Divím se, že to naše divadlo ještě nikoho nevzbudilo, ale za chvíli nejspíš vzbudí, policie. Už slyším sirény, šel jsem rychle otevřít, aby policajti nemuseli vykopávat dveře. Vběhli do domu a Leninu zpacifikovali
,,Policie České repubiky, na zem a ruce za záda" zařval na Leninu jeden z policajtů a ona tak učinila.

Za chvíli dolů seběhla y/n, Andrea i El.
Řešili jsme pak ještě pár věcí, nebudou potřebovat ani výslech, takže doufám, že už se s policii dlouho nesetkáme.

Lenina by měla být držena pod extra dohledem v pasťáku, taky se ten pasťák prý opravuje a upravila se bezpečnost a hlídači, takže by se to už nemělo opakovat.

,,Už bude všechno vpohodě, už ji neuvidíme a budeme spolu a nic nás nerozdělí" řekl jsem y/n a ona mě dlouze políbila.

,,Jdeme spát, pojď" poručil jsem a vrátili jsme se k y/n do postele a usli.

~~~

Vstali jsme pozdě, o půl jedenácté. Upravili jsme se a ani se nešli nasnídat, jelikož už to nemá moc smysl.

Vydali jsme se rovnou do obchoďáku, kde jsem šla pro dárek pro El.

Koupila jsem jí její oblíbený parfém, šaty, o kterých mi říkala, že by si přála, nějaké sladkosti a na zakázku jsem jí nechala udělat zlatý řetízek.

Kolem dvanácté jsme si zašli na oběd a pak vyrazili domů.

Lidi, strašně moc se omlouvám, že v tom dělám zmatek, ale jedna bystrá holčina mi vnukla nápad, jak by ten příběh mohl ještě pokračovat.
Takže tento příběh bude ještě chvíli pokračovat. Ještě jednou se omlouvám za zmatek♡miluju vás

~Neighbors~Kde žijí příběhy. Začni objevovat