~Neighbors~

13.část- jak zase?

Pohled y/n

Je ráno, chystám se do školy, nandám si řasenku a můžu vyrazit.

Už vidím, že před domem na mě čekají dvojčata ,,Ahoj" pozdravila jsem je a objali jsme se ,,Ahoj...lásko" řekl Tom, když mě objímal. To lásko znělo nějak podivně, ale třeba si zas něco domýšlím, nebudu to řešit.
_________________________________________
Pohled Toma

Bojím se jít do školy, protože tam bude Lenina. Jasně, říkáte si, jsem přece chlap, nebo alespoň kluk, přece se nenechám otravovat od takové fuchtle a psychopatky, jako je Lenina. Ale od teď si asi budu zamykat okna a dům, když budu sám doma.

A teď je ten čas, vejít do školy, přesněji do šatny, odkud se přespuváme přímo do třídy.

Sedli jsme si na naše místo a nachystali si na hodinu.

~~~

O malé, první přestávce jsem se vydal na záchod, chtěl jsem si vzít Billa s sebou  ale přišlo mi to blbý, tak jsem šel sám, furt jsem se rozhlížel, jestli někde není Lenina.
Mám z ní trauma na celý život.

Došel jsem k záchodům, vzduch čistý, vešel jsem a koukl se do zrcadla, rychle jsem se otočil za mě, protože jsem měl pocit, že jsem viděl odraz Leniny.
Byl to jen mop.
Pak jsem vykonal svoji potřebu a vyšel ze záchodů, nic jsem nepostřehl, jenom jak jsem dostal ránu do hlavy...
_________________________________________
Pohled y/n

Už je druhá hodina, Tom se furt nevrací. Kde je? Nestalo se mu něco?
Není mu třeba blbě? Musímse po něm podívat ,,Pane profesore!..." zvedla jsem ruku ,,Ano slečno?"
,,Mohla bych prosím na záchod? Nestihla jsem jít o přestávce" ptala jsem se a profesor mě pustil, prošla jsem celou chodbu, ze zapomenutého temného kumbálu jsem slyšela nějaké zvuky. Radši jsem se tam šla podívat, nikdy nevíte.

Otevřela jsem dveře, ale ti dotyční si mě nevšimli ,,Tome...jestli y/n neopustíš, tak tě tady utýrám" mluvila...Lenina na Toma, který byl sotva při vědomí, ležel na zemi, zády opřený o zeď, nahý a zbitý, ruce měl svázané provazem za zády a Lenina byla jen ve spodním prádle a kroutila se nad ním, chvíli jsem to pozorovala, musela jsem se pořádně překonat, abych se tam nerozbrečela. Mám jít sehnat učitele, nebo to vyřešit na místě? Vybrala jsem si možnost B.

Lenina si s Tomem hrála, dělala si s ním absolutně co chtěla, vtom jsem se já vynořila z temného kouta ,,Já věděla, že jsi mrcha, ale taková? To jsem fakt nečekala, ty jsi opravdová psychopatka" prohlásila jsem a chystala se jí dát pěstí, ale ona byla rychlejší a z kapsy od kalhotek vytáhla....Tejzr? Opravdu na mě použila paralyzér? To si dělá prdel?

Ten paralyzér měl asi elektrické napětí hodně silné, protože jsem odletěla až k poličce, co byla za mnou a zůstala jsem ležet na zemi, nemohla jsem se hýbat, ale vnímala jsem.
,,O co ti jde?" ptala jsem se a pořád jsem ležela na zemi
,,O Toma. Rozejdi se s ním a nechám vás na pokoji" odpověděla a koukala se mi do očí, podívala jsem se přes Leninu na Toma, který jen záporně kroutil hlavou, abych to nedělala.

,,Fajn, Tome, je konec" řekla jsem a Lenina se vítězně usmála ,,Tomi, teď už nebude žádné mlácení, neboj" přešla k Tomovi a přejela mu prstem přes rty, Tom měl na krajíčku ,,Počkej, říkala jsi, že nás necháš na pokoji!" namítla jsem, když už jsem se mohla zvednout
,,Ty jsi to asi špatně pochopila děvenko" řekla a sklopila se k Tomovi
,,Vypadni a nikomu ani muk!" vyhnala mě Lenina a já radši poslechla, nechtěla jsem tam Toma nechat, ale podle mě, by byla schopná mě tím tejzrem zabít a Toma taky. Teď si s ním užije a bude spokojená. Řeknu to Billovi, musí to vědět.

Když jsem se vrátila do třídy, nikomu nepřišlo divný, že jsem byla pryč skoro celou hodinu ,,Bille, neuvěříš, co se stalo" přiběhla jsem k Billovi a vše mu řekla
,,Pane bože, už zase. Tohle už je ale jinej kalibr!" prohlásil Bill a já na něj vytřeštila oči ,,Jak zase?!" řekla jsme nevěřícně

_________________________________________
Tak jo, máme tu po delší době další kapitolu, snad to není až moc a uspěchaný, jinak díky za všechny hvězdičky a komentáře♡už se mi to nechce kontrolovat, takže tam snad nemám moc chyb, teď jsem si to po sobě přečetla, a jsou tam celkem kraviny, ale tak snad nevadí.