Nekontrolovatelná láska (jimin Ff)

Kapitola 21

,,Dobrou mochi." Zavřela jsem oči a dal jsem se věnovala spánku a mým snům.

Pov Yuji

Probudila jsem se z mého nejlepšího spánku na světě. Usnout v Jiminově náruči je pomalu nejlepší věc na světě. Ještě lepší by byla kdyby jsme si vyznali lásku, ale to se asi jen tak nestane.
Ještě chvíli jsem ležela na posteli a poté jsem se podívala kolik je hodin. Bylo přesně 8 hodin. Koukla jsem se na Jimina a ten vypadal, že bude spát ještě dlouho. Vstala jsem z postele a šla do jeho koupelny se osprchovat. Vstoupila jsem do jeho koupelny a musím uznat, že byla nádherná a taky krásně voněla. Sundala jsem si mikinu že včerejšího večera. Stoupla jsem opatrně na podlahu sprchy a zapla vodu... Vypla jsme vodu a našla jsme si ručník a poté jsem si dala mikinu. Vyšla jsem z koupelny a Jimin už byl vzhůru a povaloval se na posteli. Když jsem viděla Jimina tak jsem si vzpomněla na včerejší večer. Začala jsem se lehce červenat. Vzala jsem ze země jeho spodní prádlo, na mě kraťasy a sedla si vedle něj. ,,Dobré ráno, jak ses vyspal." ,,Já dobře co ty?" ,,Já taky dobře." Koukla jsem se na čas a bylo 8:45. To jsem se koupala tak dlouho. ,,Yuji?" Koukla jsem se na něj. ,,Pojď ke mě." Po klepal na místo vedle něj, abych si lehla. Co chtěl tak jsem udělala. Obejmul mě ze zadu a já se uvolnila. V blízkosti Jimina jsem se cítila, že jsem v bezpečí. ,,Dneska mám volno, takže tě zavezu domu a ty si zbalíš věci. Nebo chceš být u tebe doma nebo tady?" ,,Klidně tady... Máte venku zahradu nebo bazén?" ,,Máme tady mini zahradu, ale velký bazén." ,,To je fajn." Asi dalších 30 minut jsme byli potichu a poslouchali svůj vlastní zvuk nádechu a výdechu. ,,Nevím jak ty, ale já jdu se nasnídat. Chceš něco udělat?" ,,Uděláš mi prosím tousty?" Řekl a já se na něj usmála. ,,Jojo, ale přijď co nejdříve." Vztala jsem a šla z pokoje do kuchyně. Trvalo mi to déle, protože jsem nemohla najít cestu. Potkala jsem Sugu. Pokud se tak jmenuje. ,,Sugo... Jmenuješ se tak, že jo." ,,Ano co je?" Zněl jakoby byl otrávený, že mě vidí. Asi to je jen v mé hlavě. ,,Zavedeš mě prosím do kuchyně? Tak trochu jsem se ztratila." ,,Do kuchyně chci taky teď jít. Následuj mě." ,,Děkuji moc." Šla jsme v tichosti za ním a pak mě napadlo se ho zeptat. ,,Sugo?" ,,Ano... Co potřebuješ." ,,Můžu se na něco zeptat." Řekla jsem to a koukla jsem se na jeho jizvu od půlky čela až pod oko. ,,Jestli se chceš zeptat na moji jizvu tak to ti řeknu až bude pravý čas... A né ten teď není." Jakoby mi četl myšlenky. Chtěla jsem se ho zeptat kdy je ten pravý čas. ,,Aha. Já na tebe nechci tlačit takže si dej čas." Usmála jsem se na něj a ten se na mě podíval a lehce nadzvedl jeden koutek. Vypadalo to docela hot, ale na Jimina to nemá. Nebo jo.. Já nevím. ,,Jsme tady Yuji." ,,Ty si pamatuješ moje jméno?" ,,Kdo by si nepamatoval tak krásné jméno." Byl až moc blízko na mě, ale byl roztomilí a přitom hot. Yaaaaa co to se mnou je!? ,,Díky ještě jednou a já jdu dělat snídani." Šla jsem k lednici vytáhla co potřebuji na tousty a začala jsme dělat snídani. Zapla jsem toustovač a mezitím jsem se šla napít džusu. ,,Sug- Yoongi chceš džus?" Uchechtl se a pak odpověděl. ,,Klidně, naliješ mi prosím?" ,,Hned to bude." Donesla jsem mu džus a on se na mě usmál svým krásným úsměvem. Vlastně všichni mají krásný úsměv. Džus jsem dala zpátky do lednice a vytáhla tousty z toustovače a Jimin zrovna přišel. ,,Přišel jsi akorát." Řekla jsem a podala mu talíř s tousty. ,,Díky." Odpověděl a usmál se na mě. ,,Kde jsou ostatní?" Zeptal se Jimin. ,,Spí, nebo jsou někde v budově a nebo jsou venku." Řekl Suga. ,,To je dobrý vědět." Řekla jsem a Jimin se na mě podíval a potom se usmál. Já s Jiminem jsme dojedli snídani a já se rychle vydala do jeho pokoje se převléct do svých uplých mini šatů. Rychle jsem se převlékla a hned poté přišel Jimin. ,,To bylo těsný." Řekla jsem a on se na mě podíval nechápavým obličejem. ,,No, že jsem se převlékla a ty jsi hned přišel." ,,Aha, tak to jsme měl být rychlejší." Přišel blíž a já jsem si sedla na jeho postel. Stal přede mnou a jeho pravá ruka vzala můj pramen vlasů a dala ho za mé ucho. Lehce jsem se usmála.
Poté jeho ruka sjela k mé bradě a uchopil ji mezi dvěma prsty. Palcem pohladil můj spodní ret a hlavou se přiblížil k mému uchu. ,,Dneska večer mám pro tebe překvapení. Doufám, že řekneš ano." Pošeptal mi a potom jemně políbil mé rty. ,,Rychle se převleč ať můžeme jet ke mě domů a tam zbalit moje věci." Řekla jsem, abych mohla zase dýchat. Ale byla jsem zmatená co tím myslel. Doufám, že řekneš ano. Co tím myslel. Podívala jsem se na něj a on si sundával tričko. Cítila jsem že mám červené tváře. Rozepl si poklopec u jeho modrých roztrhaných kalhot a potom šel ke skříní. Chvíli se na ni díval a potom se otočil na mě. Já se koukla jinam. ,,Jaká je tvoje oblíbená barva?" Řekl a já se na něj podívala a řekla. ,,Je jich hodně. Vpodstatě já nemám oblíbenou barvu, ale asi... Oranžová, černá a modrá. Ty jsou nejlepší." Kývl hlavou a souhlas a ze skříně si vzal dlouhé černé tričko s krátkým rukávem. Zavřel skříň a potom si zavřel poklopec. ,,Můžeme jít." Já jsme se usmála a pomyslela jsem si. Je to divné že si vzal oblečení podle mých oblíbených barev. Taky se ho zeptám na jeho oblíbené barvy. ,,Hele Jimine a jaké jsou tvoje oblíbené barvy?" ,,Moje jsou... Černá, šedá a modrá. Proč?" ,,To stejný bych se tě mohla zeptat taky. Popravdě... Jen tak jsem se zeptala." Hned jsem si představila moje oblečení v takových barvách.