Nekontrolovatelná láska (jimin Ff)

Kapitola 23

Oba dva jsme rychle usli a těšili se na další den.

Pov Yuji

Ubyly čtyři dny od tohohle dne a Kooka, Taeho, Jimina a mě čekalo vysvědčení. Ve škole jsme byli jednu hodinu takže to bylo super, ale teď začali prázdniny. Já jsem chtěla o prázdninách chodit na brigádu a tak jsem se 'přihlásila' do kavárny, která byla tak 30 minut od mého domu. První směnu jsem měla zítra a dneska kluci si pro mě něco připravili. Docela jsem se těšila. Po tom všem jsme konečně jeli k Banghtanu a Jimin mi řekl že se mám převléct do sportovního oblečení.
 Měla jsem tenhle outfit: (bez té bundy)

A k tomu 'Jiminovu' mikinu:

Všichni jsme měli sraz v 11:00 v kuchyni. Bylo 10:40 a já jsem čekala v posteli až se Jimin převleče. Ležela jsem tam a najednou slyším jak Jimin zavírá skříň. Měl na sobě tuhle mikinu bez rukávů:

A šedé kraťasy. ,,Jimine nebudu lhát, ale vypadáš mega hot." Usmál se na mě a lehl si vedle mě. ,,Pokud tím naznačuješ, abych ti řekl že jsi hot tak ok." Zamračila jsem se na něj. ,,Ne, já to tak nemyslela... Ty si myslíš že nejsem hot." Podotkla jsem. ,,Aha... Samozřejmě si nejvíc hot holka na tomhle světě." Zasmáli jsme se. Vzala jsem jeho tváře a políbila ho. Když jsme přestali tak mě obejmul. ,,Neměl bych ti namazat žebro." Věděla jsem jak to myslí. ,,Ne." ,,Ale já tě potřebuju." Kývala jsem hlavou že ne. ,,Jimine já tě taky potřebuju, ale víš že to nejde." Povolil stisk v obejmutí a já se vysmekla z jeho sevření. Rychle jsem si obkročmo sedla na jeho pánev. ,,Budeš rád aspoň za tohle?" Zasmál se. ,,Víš jak dlouho jsem nešukal?" ,,Ne a ani to ne-." ,,Šukal jsem naposledy se Soon... Já bez toho už nevydržím." Protočila jsem očima  a slezla z něj. ,,Co-co děláš?!" Řekl a já se na něj zklamaně podívala. ,,Jimine viděla jsem jak si zavřel oči potom co jsi říkal a ještě jsi si olízl rty... Promiň že tě nedokážu uspokojit stejně jak Soon." Byla jsem hodně smutná. ,,Ne Yuji tak to není. Vsadím se že až to spolu budeme dělat tak potom nikoho jiného na to chtít nebudu." Smutně jsem se na něj usmála. Obejmula jsem ho a on mi dal pusu na nos. ,,Jdeme dolů?" Vstala jsem a šli jsem za ruce do kuchyně. Moc jsme před všemi nedávali na jevo že jsme spolu. Už tady byli všichni a tak jsme se rozhodli jít. Šli jsme pěšky mezi baráky. Bylo to docela děsivé. Chytla jsem radši Jiminovu ruku protože jsem se cítila nepříjemně. ,,Neboj už jsme tady... Yuji představujeme ti naši střelnici. Tady trénujeme." Koukla jsem se na Hobiho a propalovala ho pohledem. Bylo mi hned jasný že jim to řekl. ,,Je to dobré, ale Hobi!? Řekla jsem ať to nikomu neříkáš." ,,Moc se omlouvám, ale koho by to nezajímalo. Holka umí s pistolí, kdo by to kdy čekal." ,,Důvod proč jsme tady je ten že všichni chceme vidět jak dobrá jsi." Řekl Jimin. ,,Jimine pokud mě necháte se rozstřílet tak potom ano. Dlouho jsem nestřílela." Odpověděla jsem. Jin mi podal zbraň a já ji správně uchopila. Přišel ke mě Jimin. ,,Postav se takhle." Nestihl nic udělat. ,,Jimine já to umím nepotřebuji nic zopakovat." Koukl se na mě a udělal pár kroků dozadu. První výstřel přesně do černého. Všichni mi začali tleskat. Střelila jsem ještě pětkrát a vždy těsně u prostředku nebo přesně do černého. ,,Jsi velmi dobrá." Řekl Suga a já se usmála. ,,Všichni se pusťte do tréninku." Podle mě to řekl trošku naštvaně a tak jsem se ho zeptala. ,,Jimine je vše v pohodě?" Podíval se na mě chladně. ,,Pokud to je kvůli tomu že jsem nechtěla, aby jsi mi pomohl nebo že jsem se usmála na Yoongiho tak se omlouvám." Šla jsem k němu a obejmula ho. ,,Ne to není kvůli tomu..." Řekl se smutkem v hlase. ,,Tak kvůli čemu?" Koukl se na mě a já ho obejmula. ,,Asi jsem tu jediný ze všech kdo si všímá že se rozpadáme." Koukala jsem se na něj tázavým obličejem. ,,Ne nemyslím nás dva, ale Banghtan." ,,Tak to mě mrzí, ale vždyť víš že nic nevydrží věčně." Dala jsem mu pusu na nos a podala mu pistol." ,,Tak se ukaž jak si dobrý." Usmál se na mě. Pět výstřelů přesně do prostřed. ,,Whaaa... Jsi hodně dobrý... Lepší jak já." Koukla jsem se kolem, protože jsem cítil něčí pohled na mě. Porozhlédla jsem se a koukal na mě Yoongi. Usmála jsem se. Nevím co se to se mnou v poslední době děje. ,,Yuji jsi v pohodě?" Zeptal se mě Jimin. ,,Jo proč bych nebyla." ,,No jen jsi mě asi nevnímala." Koukla jsme se na to něj a on měl neutrální výraz. ,,Jimine proč mám pocit že přede mnou něco tajíš." Začal být ve stresu a taky se napnul. ,,Ne-ne... Pfff proč bych před tebou něco tajil." Začal si hrát s prstami. ,,Jimine. Prosím řekni mi co tě trápí. Věř mi prosím." Šly jsme si sednout a mě to napadlo. ,,Jimine!" Koukl se na mě bojácným obličejem. ,,Jak dlouho držíš tu svoji 'dietu'." Vypadal z toho smutně. ,,Počkat to ani není dieta to je mučení. Víš co všechno se ti může stát-!?" ,,TOBĚ TO MŮŽE BÝT JEDNO A NAVÍC JE TO MOJE VĚC KDY BUDU DRŽET DIETU A KDY NE, JASNÝ!" Zařval na mě a mě začali štípat oči. Slza mi stékala po tváři a koukla jsem se dolů. Bylo mi jedno jestli se na nás dívají ostatní. ,,Promiň nemyslela jsem to takhle... Bude lepší když půjdu." Řekla jsem skoro neslyšícím hlasem. Postavila jsem se a odcházela pryč. Jimin se mě ne pokoušel ani zastavit. Pořád jsem koukala dolů a najednou jsem byla pryč od nich. Úplně sama a se slzami v očích. ,,Radši půjdu domů... Nikomu chybět nebudu." Pošeptala jsem si. Šla jsem do Jiminova pokoje a vzala jsem jemu a mě klíče od mého domu aby se tam nemohl dostat. Do jejich vily jsem se dostala přes dveře které se otevírají kódem. Nechala jsem mu v pokoji jeho mikinu a já se vydala pěšky domu. Musela jsem si vzít s sebou mobil a sluchátka, abych mohla poslouchat písničky...
Šla jsem hodinu a ještě mi nikdo nezavolal. To pomyšlení nad tím že Jimin na mě řval a ještě se nesnažil mě zastavit, mě rozbrečelo. Že jsem šla rychleji. Už jsem to okolo sebe poznávala. Byla jsem už blízko mého domu. Odemkla jsem a šla se rovnou osprchovat. Po sprše se mi ulevilo. Neměla jsem hlad po tom všem. Vzpomněla jsem si že zítra mám první den v mé brigádě. Koukla jsem se na email co mi poslali a bylo tam psáno že v 9:00 mám být v kavárně a že tam bude na mě čekat vedoucí. Docela jsem se těšila. Popravdě nemám peníze na to jet někam na dovolenou nebo cokoliv. Dala jsem si aspoň rohlík který jsme snědla. Bylo 17:30 a tak jsem se začala koukat na něco v televizi. Čas utekl hodně rychle...
Podívala jsem se na mobil a bylo 20 hodin. Byla tam jedna zpráva. Bohužel ne od Jimina, ale od Yoomgiho. Jak dostal moje číslo?
Napsal:

Yoongi:
Yuji?
Odesláno v 19:07

Yuji:
Yoongi?
Jak si dostal moje číslo?
Odesláno v 20:04

Yoongi:
Jsi v pohodě?
To není podstatné jak jsem dostal tvoje číslo.
Odesláno v 20:05

Yuji:
Jsem vpoho... Myslím.
Odesláno v 20:07

Yoongi:
Yuji nelži.
Odesláno v 20:07

Yuji:
Fajn chceš slyšet že se mám strašně a koho chci mít u sebe tak mi ani nenapíše...
Odesláno v 20:09

Yoongi:
Jimin se o tebe bojí a nechce ti napsat...
Odesláno v 20:11

Yuji:
Proč mi nechce napsat?
Odesláno v 20:11

Yoongi:
Protože se bojí že by ti mohl zase ublížit... Je jak tělo bez duše.
Odesláno v 20:12

Yuji:
Tak já mu napíšu a díky že jsi mi napsal.
Odesláno v 20:14

Nevím proč, ale mám pocit že nám to s Jiminem moc neklapne. Nevím o čem to přemýšlím.

Yuji:
Jimine?
Odesláno v 20:20

Jimin:
Yujinie.
Odesláno v 20:20

Yuji:
Jimine promiň že jsem byla na tebe ošklivá... Já to tak nemyslela,
jen mě to mrzí.
Mě se líbíš takový jaký si.
Odesláno v 20:22

Jimin:
To já bych se ti měl omluvit za to že jsem na tebe řval. Nechci ti ublížit znovu, ale to jsem už udělal... Zase😭
20:24

Yuji:
Nechceš ke mě přijet?❤️👄
20:24

Jimin:
Pokud se na mě nezlobíš.✔️
Odesláno v 20:25

Yuji:
Já se na tebe nemůžu zlobit dlouho. Pospěš si ať nemusím čekat.😛
Odesláno 20:26

Jimin:
Pro tebe cokoliv princezno...
Už jedu.
Odesláno v 20:26

Po dlouhé době konečně jsem vydala kapitolu. Připomínám že týden do vydání České ver. Jimin And Mafie. Dobrou noc.❤️❤️
Vaše LucY <3