《FUJ》

116 4 1
                                    

Po sprše jsem vylezla a obmotala kolem sebe ručník. 'Sakra já si nevzala pyžamo'
Proklela jsem se v duchu . Vyšla jsem z koupelny a chtěla jsem si to namířil ke skříni . Ke které jsem šla ale všimla jsem si pohybu na mé posteli . Švihla jsem tam pohledem seděl tam Bill? Co ten tu chce . Projela jsem ho pohledem a on těžce polkl . Položil si ruku na tepláky.  Přímo u rozkroku.  Fuj . Jen jsem přetočila očima a šla spádky ke skříni .

R-bacha upadne ti slina .
Řeknu když vytáhnu pyžamo že skříně.
On zase těžce polkne . Kouknu na něj a má pootevřenou pusu. A furt ruku u svého rozkroku. Oči upnuté na mě.

B-p-proc b-by měla.
Výkoktá a to mě donutilo se zasmát.

R-hele vidím jak koktaš . Teda slyším jak koktaš .

Reknu a on se usměje ještě jednou mě sjede pohledem a já pak zalezu do koupelny. Jak-milé se obleču vezmu odličovací vodu a tamponek. A odličím . A do dělám zbytek hygieny. Pak zapnu kohoutek u umyvadla.  Zapnu teplejší vodu a oplachnu obličej.  Chvilku na sebe cívím ještě a pak se rozhodnu jít. Osuším si obličej a jdu do svého pokoje. Bill tu není.  Řešit to nebudu zálehnu do postele . Na nočním stolku ležel hrnek s čajem a sušenkami. Na druhém ovladač a mobil s nějakým kusem papíru.  Kouknu na papír na kterém stojí.

--------------
Rebby prosím tenhle mobil nevyužij k blbosti jako například že budeš volat někomu známému. Kámoši nebo rodině.  Prosím.  Normálně bych ti ho nedal ale já ti věřím.  Tak mě prosím nezklam.

                                      S LÁSKOU BILL♡

-----------‐--

Když jsem to dočetla na obličeji se mi objevil úsměv.  On mě věří.  Hustý.  No ale nechci ho hned na začátek sklamat. Budu dělat že si zvykám a pak najdu cestu ven z tohohle vězení. Zapnu mobil ale je vybity . Kouknu do šuplíku kde je nabíječka. Zapojit to do zásuvky.  A napichnuto na nabíječku.  Pak jej položím na políčku ze které si následně vezmu ovladač.  Zapnu si telku . Najdu tam nějaký film.  Vezmu sušenky a aji s čajem je sním.

Když dojim sušenky a dopiju čaj někdo jak na zavolanou zaklepe položím talíř který byl ještě před chvílí plný sušenek.  Teď je plný jen drobečků. Dojdu ke dveřím a opatrně je pootevřu. Kouknu kdo tam je . Bill co je?

B-jeste nespíš co ?

R-vidiš
řeknu a on se usměje

B-slepej ještě nejsem . Můžu.
Řekne a ukáže na pokoj

R-jo jasně
Řeknu a otevřu více dveře. On vstoupí .

B-vypada to že ti sušenky chutnali.
Řekne a zasměje se

R-no nebyli nejhorší.
Řeknu a on se na mě koukne . Oba se najednou začneme smát.

R-takže jsi došel jen skontrolovat jestli jsem snědla sušenky?
Zeptám se a on se posadí na postel.  Poklepe na místo vedle mě.
Sednu si za ním.

B-ne jen jsem nemohl usnout .
Rekne a pohladí mě po ruce.
Mnou projede divná energie. Trochu mě neskončila husina .

R-a proto jsi došel budit i mě
Řeknu a povitahnu obočí.

B-ne ale řekl jsem si že by bylo fajn si s někým popovídat.
Řekne a oba se zasmějeme .

R-tak když nemas ty kamarády. Dobře tak když  už jsi tu a já kam rozkoukaný film tam tě zvu na svoji soukromou filmovou party .

Reknu a on se usadí na jedné straně postele opře se o ní a já se zasměju. a sednu si vedle něj .

B-tak tohle beru .
Řekne když beru ovladač a pouštím znovu film...

pain of love// Bill Kautliz//TOKIO HOTEL Kde žijí příběhy. Začni objevovat