šestnáct

94 2 0
                                    

Poklepe si na stehno . S odporem si na jeho stehno teda sednu . A pozoruju lidi kteří tu sedí. Jak jsem zmiňoval sedí tu Tom tedy Billův bratr. Potom tři muži a dvě ženy. Nikoho z nich neznám.

T-takže kdy kde a jak?
Zeptá se na jednou Tom . A já něj přemístím svůj pohled .

B-v sobotu . Čas ještě nevím a jak ? No normálně.

Řekne Bill a zasměje se . Tom jen přetocí očima.
Poté ještě něco řeší ale u toho už nejsem . Nějaká služebná mě zatáhla do naší ložnice . Když jsem tam vešla byli na skříni pověšené krásné bílé šaty. Byli dlouhé ale zároveň krátké. Byli z příjemného materiálu. A vypadali dráze. Byli osázené perličkami a perlami . Byl tam nádech růžové ale furt byli bílé.
Služebná se podle jejich slov jmenuje Julia.

J-slečno Götzova musíme vám ty šaty skusit.

Ryje do mě už půl hodiny Julia. Ale já do těch šatů nechci . Nechci být jeho. Nechci být jeho majetek . Nechci být jeho nic.

J-pan kautliz je moc milý člověk a na víc pěkný.
Řekne Julia a začne se červenat.
Jí se snad líbí?!
Bingo jo líbí. Vidím ji to ve tvářích.

R-vám se líbí že ano?
Zeptám se a ona si skryje obličej do svých dlaň. Kdybych měla popsat jak vypadala byla rudá jak rajčátko.

J-ano už nějaký ten rok ale já jsem pro něj nic.
Teď si dejte ty šaty.

Řekne a já si povzdechnu .
Stoupnu si a dojdu k Juliet . Ta mi pomůže do šat.

Když to konečně na sebe dám tak si opět povzdechnu . Svatba má být z lásky ne z donucení.
Šaty mi padnou jako panence .

J-jste nádherná paní Götzova
Řekne a usměje se .

R-jen Rebby
Řeknu a ona se usměje.

R-jo a tykej mi
Reknu a natahnu k ní ruku ona ji přijme.

J-tak tedy sluší ti to Tebby .
Řekne a ja se usmeju . Vážně mi sluší.

Chvilku se ještě prohlížím v zrcadle. Najednou uslyším klepání. Kouknu na Juliet jestli to slyšela. Ona přejde ke dveřím a malinko je otevře.

J-pane kautlizi potřebujete něco?
Zeptá se .

T-jo musím mluvit se slečnou Götzovou.
Řekne ale Bill to není je to tedy Tom .

J-omlouvam se ale to-

T-řekl jsem že sní musím mluvit. Tak se sebere a odejdi.

Řekne docela naštvaně Tom Julia vejde do pokoje spět vezme si zástěru kterou si sundala a já ji poděkuju. Přeci jen pomohla mi se obléct do toho monstra. Ještě se pak z toho vysléct. Jak mile odejde vejde Tom . Sjede mě pohledem a skousne si ret.
Jen přetočím očima.

R-takže co potřebuješ.?
Zeptám se on jde ke mě blíž. Stojím jak břibitá k zemi .

T-bill je hodný ale nedává to moc najevo.
Řekne a furt se ke mě blíží.

R-takže si my jen došel říct tohle ?
Zeptám se a on se zasměje.

T-ne to ne
Řekne a to už stojí u mě. Svoje ruce přemístí na moje boky . TOME CO TO KURVA DĚLÁŠ?

Najednou mě políbí. Chvilku jsem zmatená ale po chvilce začnu spolupracovat.

T-ale já jsem furt lepší.
Řekne do našeho polibku...

pain of love// Bill Kautliz//TOKIO HOTEL Kde žijí příběhy. Začni objevovat