DEVĚT

104 1 0
                                    

Bill

Rebby usnula . Leží mi na hrudi . Bože jak ona je krásná. Existuje krásnější holka? Na to mám jednoduchou odpověď. Ne. Dnes když vylezla z té sprchy jen v ručniku měl jsem co dělat. Bože potrebuju ji . Její male ručičky. Její nádherné tělo. Potrebuju Její přítomnost. Ani nevím jak ale usl jsem a možná to taky dělá ta její přítomnost. Měl jsem v plánu odejít ale vůbec se mi nechtělo.

Vzbudil mě křik. Ale ignoroval jsem to . Rebby se vyhoupla a asi se lekla . Nedivím se jí není na to zvyklá. Já jo. Měl jsem svoje ruce obmotane kolem jejího pasu . Takhle mi to vyhovovalo takhle bych chtěl zůstat navždy. Sní. I když vím že ona ke mě nic neciti. Vždyť ji můj bratr unesl a já ji potom dá se říct skoro od něj koupil. Ale co jsem měl dělat. Bohužel neví že si ji k sobě vzal druhy nejobavanější mafián. Můj bratr je první. Bohužel celý barák je obklopen bodigardi.
Sedla si ale já ji přitáhl spádky .

B-kam jdeš?
Zeptám se konečně

R-nikam
Řekne a přítuli se k perine

B-proč se tuliš k peřině a ne ke mě ?

R-protože
Řekne ale já ji doslova ignoruju otočím ji k sobě a vtahnu ji do objetí . Po chvilce usne. A mě to moc slouho taky netrvá .

□□□
Ráno jsem se musel vzbudit dříve a vůbec se mi nechtělo. Ale máme dnes jednání. Rebby krásně oddychuje . Nejraději bych sní zůstal. Bohužel to nejde. Pustím jeji dokonalý pas a sednu si . Venku je ještě tma . A aby ne když je půl 4 ráno. Jdu do svého pokoje kde se nachystám a osprchuju . Poté se obléknu a nandám na sebe svoji oblíbenou kolinskou. Poté vylezu a jdu do Rebby pokoje furt klidně spí. Dám jí pusu na čelo. Přikryju jí peřinou. A vyjdu z pokoje po cestě potkám jednu služebnou které řeknu . Že Rebby nesmí z pokoje . Přikázal jsem aby všem vyřídila že ji budou nazývat buď madam nebo slečno nebo tak nějak. A řekl jsem jim i příjmení bratr mi ho včera zjistil za což jsem mu vděčný.

Hned po té jedu na schůzku.
Dojedu na místo stojí tu řada bodigardu .
Otevřu a hodí borcovy klíče on auto zaparkoval ho a klíče mi dá hned spádky . Po té jsem vešel do budovy . Kde na mě čekal bratr s Mikem. Jeden u malá mafianu se kterými se stýkame . Nemáme moc lidi . Tedy hlavně mafianu kterým věříme.

-
Už jsme v půlce jednání máme nějakou menší pauzu jdu si pro kafe. Rebby chci někam pozvat sednu si ke stolu a napíšu list po té zavolám jejímu hlídači dám mu papírek a on ji ho hned zaveze. Po té volám do nejdražšího obchodu ze šatami. Jedny ji vyberou k tomu ji daji nějaké doplňky atd. Po té jdu spět do jednací místnosti. Ať tohle už skončí. Prosím. Chci ji obejmout. Chytit její malinkou ručičku do své ruky. Dát ji pusu na čelo. Ležet vedle ní. To je prostě vše co chci vážně jen tohle . A možná ještě aby ke mě taky něco cítila klidněto co ja cítím k ní...

pain of love// Bill Kautliz//TOKIO HOTEL Kde žijí příběhy. Začni objevovat