Bill
Hned jak jsme s Rebby dojedeme z našeho rande . Teda nevím jestli to ona brala jako rande ale já jo . Dojel jeden klient . No klient to úplně není. Pač mi dluží a hodně. Dojdu do své kanceláře a na židli sedí Mario. Sednu si do svého černého křesla před kterým je stůl. Kouknu na něj. Úplně mi kazí náladu.
M-dej mi čas.
Vysvětluje mu Mario. Ale mě je to v celku jedno už mě to říká přes rok .
B-mario Mario Mario. Ty se asi nepoučíš. Nikdy co?
B-moc dobre víš že nerad čekám. Že jsem netrpělivě. Víš že kdybych to řekli bratrovi. Ten ten tvůj bezzcený život ukončí hned.
Reknu a ze šuplíku vytáhnu zbraň. Začnu si sní hrát. On na sucho polkne .
Třísknu do stolu. A on naskočí. Já se začnu smát.
M-přisahám že za dva měsíce to bude.
Řekne a mě to znovu rozesměje . Vypadám že mě to zajímá. Kurva jsem mu doslova řekl ze jsem netrpěliví.
B-ne jen blbej ale i hluchej .
Řeknu a zvednu se z mého křesla. Přejdu k němu. Klepe se jako stěně v dešti. Je to vtipný. Zbraň mu přemístím na spánek. Mohl bych ho střelit rovnou ale ne to by netrpěl. Přaštím ho druhou rukou do obličeje. Díky tomu že to nečekal spadl . Dojdu k němu a začnu ho kopat. Řve o pomoc . Ale nikdo mu nepomůže. Co si myslí.
Najednou slyším kroky . No kurva já Zapoměl. Rebby! Vezmu zbraň a střelím ho je hned mrtví. Položím zbraň a chci vyjít. Nevím jestli to byla ona ale prosím boha aby ne. Vyjdu a byla to ona
Kouknu ji do očí. V nich ji hraje zlost i strach . Bojí se mě?
B-Rebby ja-
R-prosimtě jen nic neříkej prosím.
vyběhne do pokoje a já hned běžím za ní . Ale zavře mi před nosem.
B-Rebby otevři!
Křiknu a slyším jak se zase rozbrečí . Nechci aby plakala ale chci aby mi otevřela
Začnu mlátit do dveří.
B-Rebby kurva otevři ty posrany dveře!! Hned!
A hned silně bouchnu. Nic neslyším. Asi usnula . Svezu se zádama po dveřích a sednu si. Hlavu si schovam do dlaně. Já se snad zabiju.
B-rebby já nechtěl jsem aby jsi to musela slyšet. Tobě bych nikdy neublížil. Věřmi. Nebo mi nevěř je mi to jedno .
Řeknu a rozzbrečím se. Kurva já brečím kvůli nějaké holce?! Asi hodinu tam ještě tak sedím. A vyčítam si to . Jak jsem mohl zapomenou že tu semnou je??! Jak jsem mohl zapomenout . Konečně se odhodlám a jdu do koupelny oplachnu si obličej. A převleknu se do pyžama. Vezmu náhradní klíče a odemču její pokoj. Je shoulena do klubíčka. Pod peřinou. Řasenku má všude. Utřu ji jí aspoň trochu ale moc to nejde . Zavřu dveře a lehnu si za ní . Nevím jestli jí to bude ráno příjemné ale já ji teď potřebuju. Vtahnu ji do objetí. Srdce mi buší jak o závod. Jako by mělo každou chvilkou vybuchnout. Hladim ji ve vlasech . Proč jsem takový kretén ? Tak na to odpověd asi dneska nedostanu..
