SUPER..

103 2 0
                                    

Reknu a on se usadí na jedné straně postele opře se o ní a já se zasměju. a sednu si vedle něj .

B-tak tohle beru .
Řekne když beru ovladač a pouštím znovu film...
☆☆☆

Vzbudil mě křik.  Trhla jsem sebou do sedě. Takže jsem seděla. Koukla jsem po pokoji . Bill ležel a měl kolem mého boku obmotanou ruku . Ale spal . Koukla jsem co mě vzbudilo . Televize . Super . Vypla jsem ji a spádky jsem si lehla ale dál od Billa. Ale je jeho to asi vzbudilo takže si mě přitáhl k sobě.

B-kam jdeš?

R-nikam
Řeknu a přítulim se k peřině.

B-proč se tuliš k peřině a ne ke mě ?

R-protože
Řeknu ale je mu to asi nestačí.  Otočí si mě k němu a poliží si mě na jeho hruď.  Obmotal si ruce kolem mého krku.
A já do chvilky usla .

☆☆☆
Ráno jsem se vzbudila šokem.  Opět.  Pač někdo něco shodil . Když jsem sebou trhla opět do sedě všimla jsem si billa ale on to nebyl ležel . A očividně je ho to také vzbudilo . Jen si něco zabručel pod nos nebylo mu rozumět.

B-kurva to se nemůžu ani vyspat!?
Řekne nevrle až stoho trošku naskočím.

On si promine oči a sedne si . Až teď jsem si všimla že spal bez trika . Kurva. Do tváře se mi začala plížit odstín červené barvy.  Rychle jsem radši vstala a šla ke skříni kde jsem si něco vzala na sebe a zalezla do koupelny . Kde jsem se převlekla. Hned poté jsem si udělala hygienu. Vlasy jsem dala do vysokého copu. Vzala jsem taštičku s makeupem.  A trošku se namalovala. Jako teď vážně divím se že to tu má.  Jako neříkám že mě to vadí ba naopak . Jsem ráda že se mám čím nalíčit. Ale furt přeci je to jen mužský barák.  No dobře tohle není barák.  Ale tak co už.

Hned jak vše dodělám vylezu z koupelny . Bill nikde . Asi už odešel.  Zavřu dveře od koupelny a hned mě do nosu trhla Billova vůně.  Musím říct že výběr na parfémů má úžasnej.  Chvilku ještě fetuju tu úžasnou vůní a pak se vydám do kuchyně.  Protože si moje bříško vyžaduje jídlo.  A já nejsem proti . Sejdu schody a poté bloudim chodbami . Po cestě potkám pár lidí.  Tedy slečen a dva pány.  Tedy ještě jednou osm slečen . A tedy dva mohutné pány. Ne jako že by byli nějak tlusti.  Ale jsou výškově velici a mají veliké ramena což je dělá větší.  A nepomáhají jim jejich svali. Na očích měli sluneční brýle. Jinak byli celý v černým.  Sjeli mě pohledem a mírně se usmál. Slečny byli také celé v černém.  Usmivali se od ucha k uchu . Když si mě všimli tak se jim úsměv ještě zvětšil.

X-madam pan kautliz vám vzkazuje že dnes máte při nejlepším zůstat ve vaší ložnici. Jídlo vám doneseme do vaší ložnice. A neví kdy se vrátí.

Řekne slečna které může být tak maximálně 23 . Víc ne. Jen se usměje. Úsměv ji oplatim . Samozřejmě že nejsem nadšená že budu celou dobu zavřená v pokoji. Otočím se na podpatku  a jdu spet do své ložnice. Nevím jak najdu cestu protože jsem se sotva dostala sem ale tak nějak to zvládnu.

Po cestě jsem potkala hodně slečen.  Ale když už jsem strácela nervy stím že ten pokoj najdu sama rozhodla jsem se někomu něco říct...

pain of love// Bill Kautliz//TOKIO HOTEL Kde žijí příběhy. Začni objevovat