Nový zaměstnanec.

46 0 0
                                    


Lucy pohled…

Ráno jsem vstala udělala jsem si ranní hygienu a dala jsem si snídani. Hodila jsem na sebe modré jeans a bílé bolerko. K tomu jsem si vzala bílé tenisky a vyrazila jsem do tesca, protože v tom “příjemným” ubytování se moc dlouho zdržovat nechci. Jo sice na něj nadávám ale alespoň mám, kde po náročným dni v práci složit hlavu. Ten nechutnej byt je pro mě důležitější než vlastní máma, protože se na něj můžu narozdíl od ní vždy spolehnout.

Vešla jsem do tesca a hned jsem zamířila dozadu k pracovníkům. ,,Ahoj všichni”. Pozdravila jsem už ve dveřích své starší kolegině. ,,Ahoj, prosím tě dneska nejdeš za kasu ale budeš dělat něco mnohem důležitějšího”. Řekla Mel a já jsem jen nechápavě nadzvedla obočí. ,,No příjde ten novej a někdo ho tu musí zaškolit”. Dodala a rošťácky se na mě usmála. ,,Udělám to ráda ale vztah nehledám”. Řekla jsem přísnějším tónem hlasu a převlékla jsem se do pracovního úboru.

,,A kdy má přijít”? Prolomila jsem dosavadní ticho otázkou. ,,Asi za půl hoďky, zatím si dej pauzu”. Řekla s klidem Mel a odešla pracovat. Já jsem se rozvalila na nedaleký gauč a projížděla jsem sociální sítě. Celou tu dobu mi hlavou vrtalo. ,,Jaký asi bude, zvládnu potom všem ještě vůbec kontakt s nějakým mužem, já nevím od tý doby jsem s žádným chlapem vlastně ani nemluvila”.  K mému neštěstí se blížila doba jeho příchodu a tak jsem se zhluboka nadechla a odešla jsem se připravit k informacím, kde by měl být.

Chvilku jsem si tam povídala s mojí další starší kolegyní dokud nepřišel nějaký mladík. Měl jemně modré ale zároveň pronikavé oči, melírované blond vlasy, jemné Irské rysy ve tváři. V duchu jsem se začala modlit aby to byl on. ,,Dobrý den. Já jsem Niall Horan mám dnes nastupovat do práce”. Představil se mé kolegyni. ,,Ano, jistě. Tohle je Lucy, bude tě tu zaškolovat”. Řekla a ukázala na mě. Jeho a můj kontakt očí se střetl a já se cítila jinak, než když ne mě koukal Harry. Byl to jemný pohled u kterého jsem se cítila příjemně a né jak u toho Harryho.

Natáhl ruku, já ji přidala a představili jsme se. ,,Já jsem Niall”. ,,Já Lucy”. A oba jsme se nervózně usmáli. ,,Tak jo, pojď za mou ukážu ti, kde co je”. Pobídla jsem ho a on začal následovat mé kroky. Můj příjemný pocit z něho záhy zmizel, protože jsem šla první měl dokonalou příležitost si mě prohlédnout. Což taky udělal. Cítila jsem jeho modrý pohled na mém zadku, který v těch skinny jeansech dokonale vinikal. Nebylo mi to příjemný, vzpomněla jsem si na Harryho, protože nikomu jinému jsem se neukázala víc než Harrymu.

Nazdárek. Nová kapitola, konečně. Opravdu se omlouvám, že jste museli na novou kapitolu čekat ale poslední dobou nestíhám život a mám pocit, že rozhodně nebudu jediná, kdo ho nestíhá. Doufám, že jste pochopili můj důvod ne aktivity.

Také vám děkuju za přečtení jste neuskuteční, miluju vás a také obdivuju, že jste tak trpěliví a čekáte až se milostivě uráčím vidat novou kapitolu.
Tak ještě naposledy pardóóón!!!

Mějte fine line a stíhejte život, vaše Lucie_Odvar🖤

It's only kiss //HarryS.//Kde žijí příběhy. Začni objevovat