It's only kiss //HarryS.//

"Další den v ráji"

Sešla jsem dolů nasnídala se a sbalila si věci abych mohla co nejdříve vypadnou. Proč? Protože mamka.

Došla jsem na zastávku a nastoupila do busu. Za patnáct minut jsme byli v cílový stanici, kde vystupuju. Vyšla jsem z busu a viděla že na mě čeká Cassie.

,,Čau"!!! Volala na mě nadšeně. ,,Čus".Odpověděla jsem jí zarmouceně. ,,Co je vypadáš jak mrtvola a máš náladu na hovno". To bylo první co mi řekla když jsem k ní přišla. ,, Ty jo ty umíš člověka po ránu potěšit". Odpověděla jsem jí s lehkým sarkastickým úsměvem ale ona se furt tvářila, že jí není jedno co se mnou je. ,,Tak co je"? Řekla vážně a já jsem ze sebe část pravdy vysmolila. ,,No víš v noci jsem nemohla spát ani nevím proč ale nešlo to. Možná proto vypadám jak vypadám". Řekla jsem. ,,No jo to se občas stane". Odpověděla Cassie a já si v duchu mnula ruce že mi ta neúplná pravda prošla. Nechci a ani nemůžu jí říct že se mi zdálo to co se mi zdálo. Za jedno je to zvrácený. A za druhý by jí to podlomilo kolena, protože ona je do něj zabouchlá a to jenom po včerejšku.

Došli jsme do třídy a ona začala tu konverzaci, kterou jsme nakousli na busáku. ,,No to já jsem celou noc přemýšlela o Stylesovi. Furt si představuju jak asi chutnají ty jeho sladký rty". Řekla a já se lehce ušklíbla kdyby jen věděla co se mě honilo hlavou. Ne Lucy nesmíš na to myslet opakovala jsem si pořád dokola v hlavě.

Zazvonilo se a první dvě hodiny máme třídnický a s kým jiným než se Stylesem. No a se zvoněním ten kudrnáč vešel do třídy. A já jsem to musela hluboce rozdejchat. ,,Dobrej, sedněte si". Všichni jsme byli překvapení z toho slova ale on nám to hned vysvětlil. ,,No tak jsem skoro váš vrstevník tak vás nebudu zdravit jak ostatní kantoři". Celá třída jen chápavě přikývla ale mě to bylo vlastně úplně jedno soustředila jsem se jenom na chvíle, kdy na mě upřede svůj zrak. ,,Byl bych rád kdyby jste s mým návrhem souhlasili. Jste moje první třída vůbec a já bych vás chtěl poznat víc a doufám že vy mě taky". V tu chvíli na mě upřel svůj zrak a já myslela že se rozplynu z těch jeho smaragdových očí. ,,Napadlo mě že by jsme vyrazili na výlet. Je jedno kam jde primárně o seznámení". Třída souhlasila ale já byla stále v tranzu z jeho celého. Nevím co to semnou je ale tady je to jiný je jak magnet, který mě nevysvětlitelným fyzikálním zákonem přitahuje. Za chvíli se zazvonilo a on nám řekl ať si připravíme nápady na výlet na příští hodinu.

Byla jsem ráda že zazvonilo, protože jsem se potřebovala zapamatovat z mých svůdných myšlenek, které se mi o hodině honili hlavou. ,,Doufám že příští hodinu se už budu soustředit na to co říká a né na jeho překrásný vzhled". Řekla jsem si v duchu pro sebe a za chvíli slyším zvonek, který oznamuje začátek druhé hodiny.

,,Tak co už máte nějaké nápady"? Řekne už ve dveřích Styles. Nikdo ale nic neřekl, všichni jsme byli sticha a bylo vidět že z něj máme jistý respekt. ,,A co třeba vy, slečno Sensová máte nějaký nápad"? Z neznámého důvodu vyvolal zrovna mě. Byla jsem naštvaná, protože si na mě určitě po včerejšku zasedl. ,,Ne, nemám žádný nápad a proč jste vyvolal zrovna mě. Mám pocit že tady sedí ještě dvacet jiných lidí a né jenom já"! Naštvaným a nepříjemný tónem jsem mu odsekla. Jeho obočí se hned změnilo do naštvané polohy a já věděla že jsem to posrala. ,,Takové chování trpět nebudu. Já se vás slušně zeptám na otázku a vy mi to opětujete tímhle nepříjemným a drzým tónem hlasu. Dnes budete po škole najdu vám nějakou práci při které si jistě uvědomíte jak se chovat ke kantorům"! Celou tuhle frázi na mě vyvalil, div nekřičel na celou školu. Chtělo se mi brečet já nedělám problémy ve škole a nesnáším, když na mě někdo jen malinko zvýší hlas. Nic méně jsem se nedala a chtěla mu to vysvětlit. ,,Já proti vám... " zarazil mě dřív než jsem to stačila doříct. Z mého vyděšeného výrazu poznal, že mám strach. A i já jsem v těch jeho smaragdech zaznamenala že ho mrzí že na mě zvýšil hlas. Ve zbytku hodiny jsem se na něj už radši nekoukala, protože už jsem věděla co se může stát. A další hádku s ním už fakt nechci.