Elizabeth, obyčejná holka z Bostonu kterou má skoro každý kdo ji zná rád, až na jednoho člověka.
Chris Sturniolo, nikdo neví proč ale ty dva se opravdu nemají rádi, jsou nepřátelé už od té doby co se znají a to se znají od školky. Nikdo neví proč, p...
Když jsem se vrátila domů, po tom co jsem s Chrisem byla venku, šla jsem se osprchovat.
Když jsem se oblékla do mého pyžama a dělala si skincare nemohla jsem přestat přemýšlet nad tím jak se budou tvářit lidi ve škole až zjistí že spolu s Chrisem chodíme.
A hlavně co na to řekne Megan. Nejsem si jistá jestli chci aby to někdo ve škole věděl. Ale jak znám Nicka, už teď to ví polovina školy.
Bojim se, co když se jim to nebude líbit, co když mi budou nadávat, ale nejvíc se bojím jedný věci, co když budou Chrisovi říkat věci jako, že má navíc, že já si ho nezasloužim a já jim to uvěřim a budu si to myslet taky.
Šla jsem do postele a koukala na seriál na mojí televizi dokud jsem neusla.
"Brrrr! Brrrrrr! Brrrrr!"
Slyšela jsem budík tak jsem vstala z postele. Šla jsem do koupelny a udělala základní hygienu (čištění zubů, skincare a pak makeup).
Když jsem byla namalovaná, šle jsem se obléknout. Asi pět minut jsem stála před skříní a koukala co si mám vzít na sebe.
Vybrala jsem tohle:
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Rozhodla jsem se že nechci žádnej mega komplikovanej outfit takže proto tohle.
Když jsem se oblíkla a šla si připravovat věci co si s sebou vezmu do školy, slyšela jsem jak mi zvoní mobil.
Byl to Matt. Zvedla jsem to.
M-Matt E-Ell
E- Ahoj, co potřebuješ?
M- Už asi deset minut čekáme před tvym domem, co myslíš že potřebuju.
E- Proč jste nezazvonily?
M- My jsme zvonily, evidentně si nás neslyšela.
E- Aha, promiň, dej mi monitku a hned jsem dole.
M- Ok.
Zavěsila jsem.
Když jsem měla připravený věci śla jsem dolů.
Nesnídala jsem, protože ne že bych neměla čas, ale nechci jíst tak moc. Přijdei že pořád přibírám a přibírám. Jídlo sei už jen hnusí. Naposledy jsem jedla když Mary lou dělala oběd, protože mi bylo blbý si nevzít její jídlo.
Myslím si že bych měla být hubenější, protože teď když jsem Chrisova přítelkyně, bojím se že se mu přestanu líbit a najde si nějakou hezčí holku.
Vyšla jsem z fomu a viděla jak před domem v mini vanu sedí trojčata a všichni koukaj fo mobilů.
Otevřela jsem dveře a místo toho aby vzadu se mnou seděl Nick, tam seděl. Chris. Nestěžuju si ale je to zvláštní. Chris by udělal cokoliv aby mohl sedět vepředu.
"Ahoj lásko." Řekl Chris když jsem si sedla do auta a dal mi pusu.
"Ahoj, promiňte za to zdržení." Řekla jsem a vrátila Chrisovi tu pusu.
"Tohle si nechte až tady nebudem, díky." Řekl Matt a začal řídit.
Když jsme jeli v autě začala se mi třást ruka a začala jsem klepat nohou nahoru a dolu. Byla jsem nervózní.
Chris si toho asi všiml a položil jednu ruku na moje stehno aby zastavil mojí nohu a tou druhou rukou chytnul tu mou která se mi třásla.
Otočila jsem hlavu na něj a jen se usmála. Chris udělal to stejný, jen jsme na sebe koukali a usmívali se.
"Jsme tu." Řekl Matt a zaparkoval auto.
Vyšla jsem z auta a vzala di svůj batoh.
"Z čeho si tak nervózní." Řekl Chis a chytnul mě za ruku a šli jsme směrem do školy.
"Bojím se co ostatní řeknou na to, že spolu chodíme." Řekla jsem a koukala se do země.
"Hele, poslouchej." Řekl Chris, zastavil se přede mnou a zvednul mi bradu abych mu koukala do očí.
"Nic říkat nebudou a i kdyby jo tak co, mě to nezastaví od toho tě milovat a jejich názory mi jsou uplně ukradený." Řekl a koukal mi do očí.
"Ale já nevim." Řekla jsem a koukala se mu do očí.
"Neboj se, první hodinu máme společně dějepis, to si nikdo nic říkat nedovolí a druhou hodinu máš s Mattem a třetí a čtvrtou s Nickem. Nikdy na to nebudeš sama a hlavně nikdo si nic myslet nebude." Řekl a pokračovali jsme v chůzi do školy.
Došli jsme do školy, ke skříňkám a připravovali si věci na dějepis.
Nikdo ve škole nebyl protože jsme přijeli dřív aby jsme ještě mohli dodělat detaily na tom projektu.
Šli jsme do třídy a drželi se za ruce.
Když jsme vešli do třídy sedli jsme si na naše místa.
I přes to co mi Chris řekl, nemůžu přestat myslet na to, co si budou ostatní myslet.
Dodělávali jsme ten projekt a v tu chvíli jsem promluvila:
"A co kdyby se nikdo nedozvěděl že spolu chodíme."
"Ell, neboj se toho, a navíc víš jak to dopadlo s klukama, stejně na to po chvíli přišli. Já už nechci skrývat to že tě miluju, nemám k tomu důvod."
"Ale-"
"Žádný ale, Ell teď mě poslouchej, já tě miluju a to že ti někdo řekne že to neni pravda, nezmění nic a já tě pořád budu milovat. Dobře třeba někdo něco negativního o našem vztahu řekne, ale mě to nezajímá, protože ten vztah je mezi náma. Já tě miluju a na to že spolu budeme chodit jsem čekal dostatečně dlouho na to, aby nikdo na celým světě to nezměnil." Řekl Chris když mě držel za ruce a koukal mi do očí.
"Já tě taky miluju." Řekla jsem potichu a objala ho.
A to co jsem řekla myslím naprosto vážně. A to je ono, vždy když jsem někoho měla ráda, dřív nebo později mě ten člověk ať už dobrovolně nebo ne, opustil. A já o Chrise opravdu nechci přijít. A to je to čeho se bojím.
Author's note 💕🤍
PROSÍM ČTĚTE Děkuju moc za přečtení. Byla bych moc ráda kdyby jste napsali nějaký milý komentář a nebo aslespoň dali hlas tomuhle příběhu. Tento příběh je číslo #69 v příbězích s označením cz, takže vám moc děkuju a moc si vás vážím.
