hate everyone, hated by everyone

10

,, Jestli chceš, můžeš k nám na Vánoce." Usmál se bratr.,, Víš jak moc bych si vytrpěla, kdyby to zjistili rodiče? Navíc, nemám zájem se s váma sbližovat. Teď jsem pomohla já vám, a doufám že v budoucnu se mi taky budete hodit. Pokud, ale nesplníte mé budoucí přání, jsem schopná vás umučit k smrti." Roztáhl ruce do objetí.,, Jestli to ještě jednou uděláš, ty pracky ti zlomím." Stáhl se.

,, Budeš mi chybět ségra." Usmál se a já znechuceně protočila očima. Holky mi zamávaly a než jsem se nadála, byli pryč.

>>>

,, Tvůj brácha je hezounek." Usmála se Zoe.,, Má manželku a dítě." Upozornila jsem s knížkou v ruce.,, Kdo říká, že to vadí." Protočila jsem oči.,, Netvař se tak, jednou můžu patřit do vaší rodiny.",, On nepatří do rodiny." Zmateně pokrčila obočí.,, Naše rodina není jako ta vaše." A s těmito slovy jsem odešla pryč.

>>>

,, Ahoj podivínko." Pozdravili identičtí zrzci.,, Co chcete?" Nepříjemně jsem zabručela.,, To tě nemůžeme pozdravit?" Usmáli se. Nevěřícně jsem se na ně podívala a čekala až to vyklopí.,, Máme v plánu si vystřelit z pár lidí, napadlo nás jestli se nechceš přidat?",, Ani ne, svého osobního času si dost vážím, a nenechám si ho zkazit nějakými pitomímy vtípky. Teď když mě omluvíte, mám pár důležitých věcí na zařízení." Vytratila jsem se za roh.

>>>

,, To bylo příšerný." Zabručel kapitán našeho famfrpálového týmu.,, Radši už běžte." Všichni jsme se jako na povel rozešli pryč.

Hned v pokoji jsem se vydala do sprchy. Mám asi deset minut než bude večeře a už mám docela hlad. Tréninky jsou náročné, ale myslím, že je to nutné. Každopádně už je středa, takže čekám na další dopis od rodičů. Ostatní už si na každotýdenní dopisy zvykli. A jestli ne, je to jejich problém.

>>>

Barbaro, už jsme tě informovali o tvém pobytu v Bradavicích během Vánoc, bohužel, plány se trochu změnili, respektive vše jde podle plánu. Každopádně, na vánoce se vracíš sem. Nebudeme předstírat, že jsi měla nějaké plány, stejně jsi chtěla jen celé dny ležet, což můžeš i tady. Povedlo se nám zjistit, že Park je z bardavic už pryč. Pokud tě kontaktoval, je tvou povinností nás upozornit.
Malvin a Catherine

Tak zněl dopis od rodičů. Chvíli jsem přemýšlela jestli jim napsat o Parku, ale nakonec jsem se rozhodla že ne. Trest bude hodně bolestivý, ale tak co už.

Rychle jsem napsala odpověď a poslala ji po sově.

,, Co to bylo tentokrát?" Ptal se kluk vedle mě.,, Co je ti do toho?" Pustila jsem se do jídla.