Král školy

~14~CASSIDY

Neděle. Nesnáším ten den. Víte proč? Protože se musím učit na celý týden dopředu. Ale mám ten den i ráda, protože je to skoro jediný volný den, kdy můžu jít do posilovny. Přes prázdniny jsem chodila docela často, ale když je škola, tak na to tolik času není.

Sobota proběhla v poklidu. Ráno jsem vstala po párty a žádná kocovina nebyla. Dopoledne jsem jen tak ležela a odpoledne přijel brácha s rodinou. Objednali jsme si jídlo, i když jsem chtěla původně vařit, ale k vůči mé lenosti, jsem nakonec nic neuvařila. No a večer jsem opět sledovala upíří deníky.

No jinak se nic zajímavého nedělo. Dneska jsem měla v plánu se učit a potom večer jít do posilovny.

Zrovna jsem seděla u televize a zároveň se učila, když mi začal zvonit telefon. A jméno volajícího mi moc radost neudělalo. Přemýšlela jsem jestli to mám vzít, ale nakonec jsem to přijmula.

,,Ahoj mami," řekla jsem.

,,Ale ahoj zlato, zapni si prosím kameru, ať tě s tatínkem vidíme," řekla máma a já tak udělala.

,,To je lepší. Tak co? Jak je v nové škole? Našla jsi si kamarády?" Začala se mě ptát máma.

,,Je to tam super. A ano, našla jsem si kamarády," řekla jsem.

,,A co kluci? Jsou nějací?" Zeptala se máma.

,,Mami, vážně se mě budeš teď ptát na tuhle otázku? Co chceš vědět? Jestli jsem se konečně s někým vyspala nebo jestli mě nějaký kluk podvedl?" Zeptala jsem se.

,,Ne zlato, samozřejmě, že ne. Mám na to právo, jako tvoje matka," řekla. Uchechtla jsem se a povzdechla si.

,,Celý můj život se stěhujeme. Jak mám vědět, že se za měsíc zase nebudeme stěhovat někam jinam. Já chci kluka na vztah. Ne na jednu noc. Chci s tím klukem vidět budoucnost a ne se každý den bát, kdy moji rodiče přijdou s tím, že se stěhujeme a já ho tak budu muset opustit. Věř mi mami. Pokud bych si našla kluka, tak odsud neodejdu, protože bych to nezvládla," řekla jsem.

Máma se podívala na tátu a pak se smutně podívala na mě.

,,Dobře zlato. Jen jsme ti s maminkou chtěli říct, že za tři dny přijedeme," řekl táta. Překvapeně jsem se na něho podívala.

,,Na jak dlouho?" Zeptala jsem se.

,,Asi týden. Chceme tě vidět a taky nám volal Alex, že se teď ve Valmedonu chvíli zdrží. Takže jsme se rozhodli," řekl táta. Chápavě jsem přikývla.

,,Dobře. Budu vás čekat," řekla jsem a kývla.

,,Už se na tebe těšíme zlato. Tak se měj a žádný průšvih," řekl táta a pohrozil prstem. Usmála jsem se a zamávala mu.

,,Ahoj. Máme tě rádi," řekl táta ještě.

,,Ahoj. Já vás taky," řekla jsem a típla hovor.

Povzdechla jsem si. Chybí mi. Máma ze všeho nejvíc. Nemám s ní takový ten vztah, jako měla moje bývala nejlepší kamarádka s její mámou. Záviděla jsem jí. Hodně. Ona má se svou mámou kamarádský pěkný vztah, který by chtěla opravdu každá. Jenomže já ho bohužel nemám.

Třeba když jsem to poprvé dostala, zrovna byli rodiče pryč a já musela jít za naší kuchařkou, aby mi řekla co a jak. Byla moje druhá máma. Jenomže odešla do důchodu a já ji tak ztratila.

Do očí se mi nahrnuli slzy. Vraceli se mi špatné i dobré vzpomínky a já věděla, že se jich zbavím jedině v posilovně.

Nachystala jsem si tedy věci do tašky a domluvila se s Williamem.

No a do hodiny už jsem byla v šatně.

Převlékla jsem se do kraťasů a trička, které jsem měla vyhrazené vyloženě do posilovny.

Učesala jsem si culík a navoněla se. Obula jsem si boty, vzala si pití s proteinem, sluchátka s telefonem a vydala jsem se ke strojům.

Vždy jako první začínám 5 minut sprintem, takže jsem šla do druhého patra, kde byly běžecké stroje. Pak jsem se v tělocvičně protáhla a sešla dolů.

Zrovna byl volný stroj na nohy. Takže jsem si sedla tam a cvičila nohy. Celkově jsem dnes byla zaměřená hlavně na nohy.

Zrovna jsem dělala dřepy s osou, když na mě promluvil nějaký kluk. Hned jsem toho kluka poznala.

,,Ahoj Cassidy," řekl mi a já poznala Jaydena. Položila jsem osu na zem a podívala se na něho.
Sundala jsem si sluchátko a usmála se na něho.

,,Ahoj Jaydene," řekla jsem. Proletěla jsem si si ho očima. Měl na sobě černé upnuté tílko značky Nike a černé kraťase. Vypadal zatraceně hezky. A jak měl ještě malinko mokré vlasy od potu, vypadal ještě líp.

,,Nevěděl jsem, že chodíš do posilovny. Jsi tu sama?" Zeptal se mě.

,,Ano, když je člověk sám, tak se cvičí nejlíp a ty?"řekla jsem.

,,S Justinem," řekl a ukázal za sebe. Jen jsem kývla a viděla Justina, jak sedí na stoličce. Zamával mi a já mu zamávala nazpět. Hodně lidí se na mě a na Jaydena dívalo. Ale ještě aby ne, když je Jayden tak známý.

,,Ještě jsem tě tady neviděl. Chodíš sem často?" Zeptal se.

,,Já tebe taky ne. A zatím jsem byla jen tady. Asi jsme na sebe doposud neměli štěstí," řekla jsem.

,,To asi ano. Tak můžeme někdy zajít spolu?" Zeptal se. Překvapeně jsem se na něho podívala.

,,Jako, že by jsi se pochlubil, co dokážeš zvednout a pak zase já tobě?" Zeptala jsem se a zasmála. Jayden taky.

,,To taky," řekl.

,,Ale myslel jsem, že by to bylo něco jiného a mohli by jsme cvičit spolu," řekl a podíval se mi do očí.

,,Dobře, to beru," řekla jsem a zasmála se. Jayden se na mě taky usmíval a já si v ten moment přála, aby tenhle okamžik nikdy neskončil.

,,Tak já zase půjdu za Justinem. Uvidíme si zítra ve škole. Ahoj," řekl a s úsměvem odešel.

Posilovna s Jaydenem? No to bude něco.