Král školy

~20~CASSIDY

Teď nastane to, čeho jsem se vždy bála. Rodiče poprvé viděli v mé blízkosti kluka. Nikdy v životě jsem jim žádného kluka nepředstavovala. A teď ho našli hned vedle mě a ještě k tomu polonahého. Bylo to tak trapné. Celé ráno jsem se těšila, že si s Jaydenem sedneme ke stolu a posnídáme spolu. Jenomže, oni mi to teď zkazili.

Hned jakmile Jayden odešel nahoru, začala se máma vyptávat, co je to za kluka. Zakecala jsem to, jak to že přijeli tak brzo. A odpověď byla, že stihli dřívější letadlo sem do Valmedonu. A Alex je vyzvedl na letišti.

Pak přišel Jayden a já ho odešla vyprovodit. Když jsem se vrátila zpět do obývacího pokoje, rodiče seděli u stolu na stejném místě a Alex ležel na pohovce.

,,V kolik máš školu?" Zeptal se táta.

,,Od devíti. Odpadla nám jedna hodina, protože učitel onemocněl," řekla jsem a sedla si na své místo.

,,Dáte si někdo ty druhé vajíčka nebo to mám vyhodit?" Zeptala jsem se jich. Táta si to vzal.

,,Ten kluk. Jayden že?" Zeptal se Alex. Kývla jsem na souhlas.

,,Je to ten, kterého ti schvaluju, že ano?" Ujišťoval se Alex.

,,Ano," řekla jsem. Máma s tátou se překvapeně podívali, jak na mě, tak na Alexe.

,,Ty ho znáš?" Zeptal se táta. Alex se usmál.

,,Tati, tenhle kluk je opravdu dost dobrý. Je pro fotbal jako zrozený. Ten kluk to dotáhne vysoko. Je sportovec jako Cass, nepije a je hodný. A ještě ke všemu je syn Richarda Danielsona," řekl Alex. Usmála jsem se na něho. Byla jsem ráda, že se mě malinko zastal.

,,Opravdu?" Zeptala se máma a podívala na mě. Kývla jsem na souhlas.

,,Ale i tak...zlato, když já tě mám pořád za tu malou holčičku," řekla máma a došla za mnou. Konečně jsem ji mohla obejmout. Tak moc mi chyběla.

,,Tolik jsi mi chyběla," řekla mi do ucha.

,,Ty mě taky," řekla jsem a pustila ji.

,,Na jak dlouho se zdržíte?" Zeptala jsem se jich. Konečně začínala být atmosféra více odlehčená.

,,Asi na týden. Alex odjíždí za tři dny," řekla máma. Podívala jsem se na Alexe, který chtěl něco říct, ale máma mu skočila do řeči.

,,No a jak se ti tady teda líbí? Vidím, že kamarády jsi si určitě našla. Kluka už jaksi taky. Co škola? Jak se ti daří?" Začala se mě ptát.

Celou hodinu jsem strávila vyprávěním. Potom jsem se šla už chystat do školy. Oblékla jsem si černé kožené džíny a k tomu černou halenku s krátkým rukávem, kterou jsem zastrkala za pas. Vlasy jsem si stáhla do culíku a namalovala se. Možná trochu víc výrazněji. Vzala jsem si batoh a tašku na atletiku a vydala se dolů.

Rodiče už se zde zabydleli. Oba dva leželi na gauči a pracovali. Alex už odjel a já mohla vyrazit do školy.

,,Cassidy. William tě hodí do školy," řekl táta a to už stál William u auta. Jen jsem si povzdechla a vydala se k autu. Nasedla jsem a William se rozjel k mojí škole.

Před školou už stála ta naše parta. Naomi, Sofie, Bea, Zack a dokonce i Dean. Rozešla jsem se k nim.

,,Ahoj všichni," pozdravila jsem je.

,,Ahoj Cass," řekla Naomi a obejmula mě. Všichni ostatní mě taky pozdravili. Můj pohled spočinul na Deanovi. Ten nos vypadal už docela dobře i s obočím.

Vyrazili jsme do školy. Dean šel vedle mě. Bylo to jako by chtěl něco říct.

,,Můžu si s tebou promluvit?" Zeptal se mě, když jsme došli ke skříňkám.

,,Po vyučovaní. Před tréninkem," řekla jsem. Zavřela jsem skříňku a odešla do naší třídy. Celé dopoledne už proběhlo v klidu. Jaydena jsem nepotkala, Chada naštěstí taky ne. Pak jsem byla na obědě a následoval trénink.

Byla jsem zrovna u skříňky, když za mnou přišel Dean. Věděla jsem, že ho to nenechá. Opravdu si bude chtít promluvit.

,,Můžu?" Zeptal se. Jen jsem kývla. Zavřela jsem skříňku a otočila se na něho.

,,Promiň. Podělal jsem to. Měl jsem v sobě už nějaký alkohol a Bethany. Byla neodolatelná. Tak moc mě štvalo, jak se kolem tebe motal Jayden, tak jsem se chtěl motat kolem Bethany. Jenomže se to zvrtlo. Mrzí mě to," řekl na jeden nádech, že jsme to ani nestačila všechno pobrat.

,,Neměl jsi to dělat Deane. Ne s Bethany," řekla jsem.

,,Já vím. Byla to úplná blbost. Můžeme na to zapomenout?" Zeptal se.

,,Já ano, ale Jayden určitě ne. Možná by jsi si měl promluvit i s ním. To s ním jsi se popral," řekla jsem a chtěla odejít, ale Dean mě ještě chytil.

,,Líbí se ti?" Zeptal se.

,,Kdo?" Zeptala jsem se. Nevěděla jsem, o čem to mluví.

,,Jayden. Líbí se ti? Chceš ho?" Zeptal se a zkoumal moje oči. Najednou jako by jsem ztratila slova. Nevěděla jsem, co říct. Bylo to tak zvláštní.

,,Já...nevím. Není to tvoje starost," řekla jsem. Pustil mě.

,,Jayden ti zlomí srdce Cass," řekl, na což jsem se na něho ještě otočila.

,,Dobře, to si budu pamatovat. Ale ty jsi pamatuj, že ty jsi vlastně úplně stejný jak Jayden, akorát s tím rozdílem, že on, narozdíl od tebe, mě chápe," řekla jsem a konečně odešla. Už jsem se na něho nemohla dál dívat. Měla jsme v očích slzy. Tohle jsem nebyla já. Tohle ne. Není to správný. Nikdy jsem nebyla na někoho takhle hnusná. Ale Dean mě tímhle tak vytočil, že se nedalo jinak.

Těšila jsem se na trénink. Opravdu hodně. Tohle jsem teď potřebovala. Odreagovat se.