Král školy

~29~JAYDEN

Už uplynul asi týden od toho incidentu na párty. Mezi mnou a Cassidy se nic nezměnilo. Její vzpomínky se od toho lunaparku ještě nevrátili a já začínal být zoufalý. Tak moc jsem ji chtěl políbit, ale ona se mě stále stranila, jako by se mě bála. Po týdnu byla včera i ve škole, protože jsem ji to zakázal. A dokonce i přes mé slovo ,,ne" byla na atletice. Ráno mě asi hodinu přemlouvala. Nakonec jsem svolil, ale s tím, že bude pouze běhat. Důvod, proč jsem ji to dovolil byl, aby si konečně vzpomněla. Ale tak se nestalo. Stále si nic nepamatovala.

Její rodiče odjeli až v pátek večer. Do pátku jsem ji nechal samotnou s rodiči. Byla doma a ležela. Většinu času stejně prospala, takže by jsem tam byl stejně zbytečný. Viděli jsme se až v sobotu, kdy jsem ji vytáhnul na procházku. Tam jsem se ji pokusil políbit, ale ona se odtáhla s pouhým ,,promiň", nechápal jsem to. Ale i tak jsem byl rád, že se mnou šla ven a že vůbec se mnou mluví. V neděli jsme měli další zápas, který jsme samozřejmě vyhráli. Teď budeme mívat zápasy každý víkend.

Chada si odvezla policie. Opravdu netuším, co s ním bude, ale podle všeho ho dají asi do nějakého léčebného ústavu pro takové případy.

Je pátek a já konečně odcházím ze školy. Nevěděl jsem, kde je Cassidy. Ale já byl za dnešek tak unavený, že jsem musel jet domů, když mi někdo zavolal.

Byl to hovor od Cassidy.

,,Ano? Cass?" Zeptal jsem se.

,,Ahoj Jaydene, kdy budeš doma?" Zeptala se mě.

,,Za chvíli, jedu ze školy byli jsme s kluky ve školní posilovně," řekl jsem a nasedl do auta. Bylo už kolem páté hodiny. Dnes to bylo opravdu náročné.

,,Mohl by jsi mě vyzvednout z posilovny a hodit domů? William má dnes volno a já bych musela čekat do šesti do večera. Napadlo mě, že by jsme si mohli udělat společný večer, když je pátek," řekla Cass. Usmál jsem se. Za tohle jsem byl rád. Aspoň někam jsme se posunuli. Ale nechápal jsem, co dělá v posilovně.

,,Dobře, za pět minut jsem tam," řekl jsem.

,,Dobře, čekám před. Děkuju moc," řekla a típla hovor. Vyjel jsem k posilovně.

Cassidy nasedla do mého auta a usmívala se.

,,Vzpomněla jsem si. Na všechno. I to s tím Alexem. A poslední, co si pamatuju je Chade, jak sedí vedle mě na gauči a já se na něho směju a pak mám okno," řekla a podívala se na mě. Usmál jsem se a rozzářil oči. Bylo tak nádherné ji vidět konečně s úsměvem.

,,To jsem rád, tak co jsi vymyslela na dnešní večer?" Zeptal jsem se. Asi jsem ani nemusel dlouho přemýšlet, protože mě to hned napadlo.

,,Mám volný dům Jaydene, takže můžeme ke mně," řekla a já se usmál. Kývl jsem na souhlas a rozjel se k jejímu domu. Tentokrát už mám v autě náhradní oblečení, takže si to vezmu sebou.

Oba dva jsme vysedli z mého auta a já si ještě vytáhl věci z kufru. Všechno jsem si vzal dovnitř.

Donesl jsem si to k Cassidy do pokoje. Svlékl jsem si mikinu a zůstal tak jen v černých teplákách a bílém tričku. Cass měla na sobě převlečené tepláky a krátké tílko v černé barvě.

Vzal jsem si mobil a s Cass jsme sešli do obýváku.

,,Někdy by jsme do té posilovny mohli zajít spolu," řekl jsem.

,,Zítra je sobota a vy hrajete v neděli?" Zeptala se. Stáli jsme u stolu a jen se na sebe dívali.

,,Ano, chceš jít zítra?" Zeptal jsem se. Kývla na souhlas.

,,Dobře, tak půjdeme zítra," řekl jsem. Oběma se nám ozval nás žaludek. Na to jsme se oba dva zasmáli.

,,Jdeme dělat třeba palačinky?" Zeptala se Cass. Kývl jsem na souhlas. Chtěla odejít, ale já jsem ji zastavil.

,,Co všechno si pamatuješ?" Zeptal jsem se.

,,Všechno," řekla bez přemýšlení. Usmál jsem se a naklonil se k ní.

,,Takže i tohle?" Vyslovil jsem u jejich rtů a konečně ji políbil. Tolik mi to chybělo. Cítit její rty na mých.

Neodtáhla se. Naopak. Ona spolupracovala. Chytla mě za hlavu a vpletla mi ruce do mých vrchních vlasů. Dala mi tak svolení a já přidal i jazyk. Líbal jsem ji, tak jako ještě nikdy jindy. Tolik mi chyběla. Ta její energie. Táhlo mě to k ní i ve spánku.

Otočil jsem se s ní a vyhoupl si ji na stůl. Jemně jsem se jí dotkl na stehnech, rozevřel její nohy a stoupl si mezi ně. Neuniklo mi ani její malé vydechnutí do mých úst. Měl jsem na ni úplně stejné účinky jako ona na mě.

Nepřestával jsem ji líbat. Byla jako moje droga. Ona je moje droga. Je moje a nikoho jiného.

Svými rty jsem se přesunul na krk a líbal ji tam. Chtěl jsem si ji označkovat, aby všichni věděli, že je moje. Ale nemohl jsem to udělat bez jejího souhlasu. Vrátil jsem se k jejímu rtům. Toužil jsem po ní a moje tělo tak i reagovalo a to už po druhé jen z pouhého doteku. A Cassidy to moc dobře věděla. Musela to cítit, ale nijak na to nereagovala.

Najednou jsem se odtáhl a kousl se do rtu. Potřeboval jsme zahnat ten pocit. Tu neskutečnou touhu.

,,Pojďme dělat ty palačinky," řekl jsem a pomohl ji ze stolu. Vzal jsem ji za ruku a vedl do kuchyně.

,,Panebože, Jaydene," řekla překvapeně a já se na ni podíval. Nevěděl jsem o čem mluví, a když se dívala na mou reakci na ní, pochopil jsem. Najednou zčervenala. Usmál jsem se a došel k ní.

,,Kotě, je to normální. Tak na tebe reaguju. Není to poprvé, co se mi to stalo," řekl jsem a zvedl ji bradu, aby se mi podívala do očí.

,,A zmizí to nebo..." polkla to poslední slovo. Nepřestávala se na mě dívat. Usmál jsem se a pohladil ji po tváři.

,,Ano, jen si doběhnu do koupelny," řekl jsem a dal ji pusu na tvář.

,,Dobře, udělám zatím to těsto," řekla a stoupla si ke kuchyňské lince. Usmál jsem se a vypařil se do koupelny. Popravdě to, co mi způsobila nebylo zrovna nejlepší, zvlášť, když jsem se toho nemohl zbavit s ní. Moje tělo ji chtělo a já se toho teď budu muset zbavit sám.