Král školy

~18~CASSIDY

Seděla jsem v obýváku a sledovala televizi. V ten moment to pro mě bylo jediné uklidnění. Celou cestu zpět z parku jsem se snažila na to nemyslet. Ale strach byl o hodně silnější. Byla jsem vystrašená, klepala se strachem, ale nechtěla jsem to nechat na sobě znát. Ne před Jaydenem.

Když mě zachránil před Chadem, ulevilo se mi. Nevím, co bych dělala. Byla to moje chyba. S tím klukem jsem ven jít neměla. Mohlo mi být jasné, že ten kluk bude chtít jen jedno. Jenomže jsem to udělala a šla. Ze začátku na mě byl hodný, povídali jsme si, dokonce se mi zdálo, že si rozumíme. Ale mýlila jsem se.

Jayden byl nahoře už docela dlouho. Začínala jsem se bát. Přišlo mi to zvláštní, že je nahoře takovou dobu. Tak jsem se vydala za ním.

Koupelna byla otevřená a můj pokoj taky. Vydala jsem se tedy do mého pokoje a našla ho tam. Byl oblečený v bráchových teplákách a tričku a prohlížel si moje fotografie s přáteli a rodinou, které jsem zde měla.

,,Ten pokoj ještě není hotový. Mám tady jen pár věcí a většinu času trávím v obýváku," řekla jsem a ho tak vyrušila ze zkoumání mé poličky. Otočil se na mě. Prohlédla jsem si ho pohledem. Vypadal zatraceně hezky. Měl mokré vlasy, ze kterých mu kapala voda a ty jeho oči. Panebože. Ty jeho kouzelné oči.

,,To je tvoje kamarádka?" Zeptal se a ukázal mi jednu fotku. Došla jsem k němu a na tu fotku se podívala.

,,Ano moje úplně první kamarádka od školky. Hrozně dlouho jsme se neviděli," řekla jsem.

,,Proč se vaši pořád stěhují? To mění každý rok práci nebo?" Zeptal se a položil tu fotografii zpět.

,,Dělají pro jednu firmu. A jezdí různě po USA na různé schůzky a pohovory. Berou za to docela dost peněz. Ale doma nejsou skoro vůbec. Vždy, když vědí, že se tam budou muset zdržet na rok, tak koupí dům a my se přestěhujeme," řekla jsem a povzdechla si. Sedla jsem si na moji postel.

,,To jsem nevěděl," řekl a nepřestával se na mě dívat.

,,Jak by jsi taky mohl. Nikdo o tom neví. Kromě rodiny," řekla jsem.

,,Naomi se tě na to neptala?" Zeptal se. Jen jsem zakroutila hlavou, že ne.

,,Alexovi se tenhle život nikdy nelíbil. Zůstal v Portugalsku a věnoval se fotbalu. Šel si za svým snem. Ale měl taky štěstí, že je starší. O dost. Takže prakticky mohl všechno," řekla jsem.

,,To chápu a tobě to vůbec nezávidím. Tohle bych asi nedal. Co kamarádi, kluk? Takhle jsi je ztratila, ne?" Zeptal se. Podívala jsem se na něho a pak dolů.

,,Ztratila. Nejlepší kamarádku a přátele, kluka jsem naštěstí nikdy neměla," řekla jsem.

,,Nikdy jsi neměla kluka?" Záporně jsem zakroutila hlavou. Chvíli bylo ticho.

,,Proč jsi šla s Chadem ven?" Zeptal se najednou.

,,Ráno za mnou přišel, jestli by jsme odpoledne někam vyrazili. Souhlasila jsem. Nevím proč. Prostě jsem tak nějak chtěla," řekla jsem. Jayden si povzdechnul. Vadilo mu to. Toho jsem si všimla.

,,Neměla jsi s ním chodit ven Cass. Ten kluk je nebezpečný. Neznáš ho. Nevíš čeho je schopný," řekl malinko naštvaně a starostlivě se mi podíval do očí.

,,Já vím, jenomže on ráno vypadal tak smutně. Bylo mi ho líto. A celkově jsem se s ním chtěla sblížit, když jsme spolužáci. Byla to chyba," řekla jsem.

,,Chade bere drogy, pije, jednou i ublížil ženě. Nechci, aby něco takového udělal i tobě," řekl Jayden.

,,On někomu ublížil? Opravdu?" Zeptala jsem se. Jayden kývnul.

,,V prváku...chodil s jednou holkou. Ta holka byla jako ty. Hodná, hezká, dělala atletiku. Chodila s ním měsíc. Vždy říkala, že je s ním šťastná, ale já jí to moc nevěřil. Jednoho dne mi volala její matka, že je Leila v nemocnici. Měla hlubokou ránu na zápěstí od nějakého říznutí. Říkala všem, že se pořezala o nůž, ale nebylo tomu tak. Mně jedinému se přiznala, že to byl on. Týral ji. Ubližoval. Ty rány měla po celém těle. Byla to moje dost dobrá kamarádka," řekl smutně. V očích měl slzy.

,,Co se stalo potom?" Zeptala jsem se.

,,Řekla mi, ať to nikomu neříkám. A ať hlavně neudělám nic Chadovi. Prý za to nemohl. Víc jsme se o tom nebavili. A to byl poslední den, kdy jsme se viděli. Další den odjela s rodiči ze států pryč. A už jsme ji nikdy neviděl," řekl.

,,A ty udělal jsi mu něco?" Zeptala jsem se. Tolik mě to zajímalo. Ale zároveň se mi o tom těžko mluvilo.

,,Ne, v té době jsem se musel plně soustředit na fotbal. Chade nějakých pár měsíců nechodil do školy, takže jsem ho neviděl. Pak jsem to už neřešil," řekl a nadechl se.

,,To mě mrzí Jaydene. Netušila jsem to. Kdybych to věděla, nic bych neudělala," řekla jsem a obejmula ho. Tohle jsem potřebovala. Obejmout ho.

,,Slib mi, že s ním nebudeš nic mít," řekl a odtáhl se. Podívala jsem se mu do očí.

,,Slibuju," řekla jsem a usmála se na něho.

,,Půjdeme dolů? Pustíme si nějaký film?" Zeptal se. Kývla jsem na souhlas a oba dva jsme se vydali do obýváku, kde jsme si pustili nějaký rodinný film a do toho jedli pizzu. Popravdě to byla totální blbost, ale aspoň jsem u toho zapomněla, co se stalo v tom parku. Ani nevím jak, ale usnula jsem.