,Skvělá' noc

192 17 6
                                    

Hleděla jsem na něj a absolutně nic nechápala. ,,Jak to myslíš, že není prázdný?"
,,On..." zarazil se a upřeně hleděl do budovy. Pak si mě zamyšleně prohlédl a zatlačil předloktím do dveří. ,,Jdi,'' kývl hlavou dovnitř.

,,Proč?'' s povytaženým obočím jsem se na něj dívala. Vážně nic mi nedávalo smysl.

,,Něco... Ukážu ti to,'' počkal dokud jsem nevešla, pak mě následoval.
,,Ale-''

,,Prostě pojď,'' odsekl a vedl mě k chodbě.
Když jsme procházeli kolem záchodů, zamrazilo mě. Něco bylo špatně. Šli jsme chodbou, přes menší chodbičky které jsem ani neznala. Samozřejmě že jsem je neznala, vždyť se sem nesmělo chodit. Zastavili jsme se v malé místnůstce s párem dveří na dvou protějších stranách. Uprostřed stál menší stůl s pár monitory, jenž už musely být nefunkční. Všude možně ležely zmuchlané papíry a přibližně metr od stolu bylo křeslo.

Mike rukou naznačil abych vešla a sedla si do toho staře vyhlížejícího křesla.
Když jsem dosedla, zvedlo se okolo mě pár ,chomáčů' prachu a pomalu se snášely k zemi všude kolem křesla.

Mike se podíval na hodinky a rychle vešel. Postavil se za křeslo a mě to bylo nepříjemné, to vědomí že tam stojí a dívá se mi přes rameno.

,,Takže... um... Takže co?'' otočila jsem se na něj.

,,Vezmi si ten monitor,'' kývl hlavou ke stolu.

Nechápavě jsem se rozhlédla po stole. Jaký do pekla monitor?

Mike si povzdechl a přešel ke stolu. Sebral z něj jednu z těch nefunkčně vypadajících obrazovek a podal mi ji.

,,A...?'' otočila jsem monitor mezi prsty. Vypadal obyčejně, staře a rozbitě. Žádná značka, žádná tlačítka, prostě jen tabulka s displejem. Stáhla jsem si rukáv košile a otřela jím prach z displeje.

,,Zapni to,'' řekl prostě.

,,Jak?''

Další povzdech. Vytrhl mi monitor z rukou a nějak jej šteloval. Pak mi ho podal.

Dole v pravém rohu byla obrazně řečeno pavučina s obdélníčky popsanými různými čísly a písmeny. Prstem jsem se dotkla obdélníčku s popiskem CAM 1A. Obraz se změnil v přímí pohled na ty tři bestie.

,,Fajn,'' zamumlal si pro sebe Mike. ,,Jdi do toho.''
Nahoře na displeji bylo napsáno 12AM a pod tím drobně napsáno Noc 9.

Klikla jsem na CAM 1B kde byla normální a mě dobře známá místnost se stoly a pódiem. Na chvíli jsem vzhlédla od monitoru a podívala se z obou dveří které jsem v této pozici měla napravo a nalevo.

Všimla jsem si že u rámu dveří jsou dvě tlačítka. Červené s nápisem DVEŘE a bílé s nápisem SVĚTLO.

Rozhlédla jsem se kolem sebe a všimla si že vedle dveří jsou okna. Rozpraskaná okna. Na stěnách byly plakáty všech robotů a různé obrázky kreslené dětmi.
V zádech jsem cílila váhu Mikeova pohledu. Poohlédla jsem se.

Tvářil se, jako by chtěl ironicky pronést ,,Tak ty jsi vážně borec holka, když nehlídáš kamery!''

KAMERY! Uvědomila jsem si a podívala se na monitor.

Strnula jsem. Na kameře 1A nikdo nebyl. Nikdo.
Proklikala jsem se všemi kamerami. Ten zpropadený králík/zajíc/co-já-vím-co-to-je byl na kameře 3.
To kuře se promenádovalo na kameře 4A.
Kamera 1C, kde měl být Foxy za oponou s nápisem MIMO PROVOZ. Opona byla rozevřená a po Foxym ani stopa.

The 6th missing childKde žijí příběhy. Začni objevovat