Se Sam to šlo dost špatně, ale ty peníze mi za to stály.
Pokusila jsem se o ni starat jak nejlépe to šlo. V průměru to vycházelo na osm hodin strávených s malým dítětem. Tolik času jsem netrávila ani sama se sebou!
Dokonce jsem se na ni snažila být i milá, ale dost mi v tom bránil odpor k dětem. Ano, možná byla trochu roztomilá, s tou sponkou ve vlasech aby jí nepadaly do očí. S těmi maličkými květovanými šatičkami. Ale dost! Na co tu myslím?!
Kamkoli Sam chtěla, tam jsem s ní po komplexu šla, jen aby mi dala pokoj. Chtěla k pódiu? Možná jsem na chvíli zaváhala jestli se zase pouštět do té vlny, ale těm jejím hnědým očím se nadalo říct ne. A hlavně jsem nechtěla aby začala křičet, nebo co to děti dělají když není po jejich... Já nevím.
Chtěla jíst? Dobře, utratila jsem posledních pár dolarů co jsem měla a koupila jsem jí kousek pizzy.
Chtěla na záchod? No aspoň tam jsem ji nemusela držet za ručičku.
Čekala jsem na chodbě až vyjde a rozhlížela jsem se všude možně, až jsem si něčeho všimla.
Na stěně, na té stěně kde jsem nikdy nic neviděla, byly přilepené nějaké papíry.
Popošla jsem k nim a prohlédla si je. Byly to výstřižky z novin. Různě staré, ale všechny z tohoto roku.
No teda, nechci být zlá, ale ten kdo je stříhal si na tom dal ,vážně záležet'.
Byly čtyři. Na prvním bylo něco ve smyslu, že zmizeli dvě děti. Prý bylo na kamerových záznamech vidět, jak někdo odvedl na záchody ty dvě děti a tam je zabil. Byl oblečený v kostýmu jednoho z maskotů aby si získal důvěru těch dětí. Další den vyhlásili pátrání a šli to tam prohledat, ale těla nikdy nenašli.
V druhém bylo že se pohřešuje pět dětí, včetně těch dvou. Prý to bylo stejné jako s těmi prvními, také je někdo v kostýmu odvedl na záchody a tam je zabil. A také nikdy nenašli těla.
Dál tam bylo že restaurace musela být dočasně zavřena, protože si zákazníci stěžovali, že ,robotům' z očí a úst vytéká krev a nepříjemně zapáchají.
Ten poslední už jsem ani nedočetla, protože jsem si uvědomila několik věcí najednou.
Sam je na záchodech. Na těch záchodech kde zabili ty děti. Vešla tam sama.
Proč do pekla vytéká z robotů krev?!
Kdo byl ten vrah a jaký k tomu měl důvod?!
Ne že bych se o Sam bála, nebylo to moje dítě, ale vážně jsem se vyděsila. Ty papíry jsem tam nikdy neviděla, to... to jsem tak slepá?
Rychle jsem se otočila a vběhla jsem na záchody za Sam.
Rozhlédla jsem se dokud jsem nezahlédla Sam.
Stála tam, dívala se na mě polekaným a nechápavým výrazem a ručičky měla zdvižené k umyvadlu.
,,Není ti nic?'' proč jsem se ptala? Vždyť stála, mrkala, zřejmě i dýchala a mrtvě určitě nevypadala.
,,Ne, proč?'' odpověděla. Pak se otočila k umyvadlu. ,,Nedosáhnu tam.''
,,Tak proč jsi zamnou nedošla a neřekla mi to?'' pousmála jsem se. Nevím proč, ale strašně se mi ulevilo, když jsem viděla že je v pořádku.
,,Nechtěla jsem tě otravovat,'' pokrčila rameny. Tak jsem jí pomohla umýt si ruce a šli jsme zpět.
Nakonec se v restauraci objevila Samina matka, dala mi těch sto dolarů a převzala si toho prcka.
Vrátila jsem se domů, odpověděla jsem mamce na všechny její otázky a vlezla jsem si do postele.
Nemohla jsem usnout, protože jsem pořád myslela na ty články.
A když už jsem usnula, nepotkaly mě zrovna milé sny.
Třetí část! Jo už se to začíná trochu zvrhávat. :D Mimochodem si nejsem jistá kolik těch článků bylo, protože jsem byla líná to hledat, takže se když tak omlouvám no... A jinak, co si myslíte že se jí zdálo? :)

ČTEŠ
The 6th missing child
FanficAhoj, jmenuji se Livia a pracuji jako... no... to se brzy dozvíte. Nevím jak shrnout svůj život do pár řádek, aniž bych vám toho řekla víc než je třeba, ale pokusím se. Takže jmenuji se Livia - jako od Olivia, ale mamce to asi přišlo moc neoriginál...