Mabel vpadla rovnou do bratrovy, dalo by se říct, připravené náruče.
„ Jsi v pohodě ? Promiň, že jsem tu nebyl dřív ale je tu moc lidí...sakra Mabel cos to zase vyváděla ” Hudroval mladík a snažil se oprášit z jejích šatů prach a špínu.
„ Jsem špinavá ? ” Dlouho mlčela než zmateně pronesla ta dvě jednoduchá slova. Úplně ignorovala jeho předchozí otázky což ho zmátlo, a tak nastala dlouhá chvíle ticha. On totiž poznal že se něco děje. Jeho ségra, ta Mabel, nikdy neřešila, jestli se někdy při nějaké své vylomenině ušpiní.
„ Ehm, ne. ” Řekl Antonio ještě stále zmateně. „ Jak tě to prosím tě napadlo ? ”
„ Řekl to ten pán, řekl že jsem nečistý dětsko. ” Odvětila zklesle.
Hlasitě si povzdechl a přiklekl k dívce. Položil jí ruku na rameno a zvedl jí bradu tak, aby se mu dívala do očí.
„ Já se koupu pravidelně ! ” Popotáhla. „ A zoubky jsem si taky čistila ! ”
Pousmál se. " Ach ta nevědomost, dětská nevinnost. " Pomyslel si než se mělce nadechl a promluvil. On už chápal, ona ještě ne.
„ Víš jak jsem ti vždy vyprávěl ten příběh? ”
„ O našem tátovi. ” Přikývla a zpozorněla.
„ Přesně. Jak bojoval za to, aby jsme sem na tohle místo mohli, i když nás někteří, jako třeba ten pán co ti to řekl nemají rádi. Nemají nás rádi, protože jsme lepší než oni, jsme spravedlivější a hodnější. Máme jiné názory a to se jim nelíbí. Táta byl hrdina když se jim postavil, mnozí zlí kouzelníci díky němu dostali co si zasloužily. ”
„ Ale né všichni. ” Doplnila ho vědoucně, protože příběh dobře znala. Slzy jí už na tváři uschly a ona zase jen vnímala bratrův hlas.
V hrudi se mu rozlil teplí příjemný pocit. " Ale to se brzy změní ! " Pomyslel si.
„ A tenhle pán je jakože ten zlí co ho jakože to...” Zvídavě plácala.
„ Ano, ale je to složitější. Důležité je, a to si pamatuj, to totiž platí na všechny lidi co v životě potkáš ! Nevěř všemu co tobě, nebo o tobě řeknou, jsou to jen jejich myšlenky a názory. Jsou JEJICH ! Netýkají se tebe, i když se to tak na první pohled může zdát ! ” Mladík se po domluvení odmlčel, aby nechal doznít sílu slov.
Jenže Mabel na to měla trochu jiný názor a hned to komentovala. „ To znamená že jsou voba pěkně ulhaní. ” Pousmála se dívka, když si po svém přeložila bratrova moudrá slova.
Dav kolem nich už se téměř rozpustil, proto se oba mohli bez problému vydat pryč. Šli mlčky bok po boku. Antonio vypadal velmi nečitelně, za to Mabel už asi téměř znovu zapomněla co se před chvílí stalo. Zase se dychtivě rozhlížela po nádherné, kouzelné ulici. Prohlížela si vyzdobené vitríny a všechna stvoření co se tu nacházejí.
„ Brácha podívej ! ” Ukazovala na kamený obchůdek na jedné straně ulice. Nad dveřmi visela cedule - Velkoprodejna Mžourov/sovy všeho druhu
„ Koukej, koukej, ty sou krásný ! ” Bratr jen otočil hlavu a pokusil se o úsměv, vůbec totiž nevnímal co říká.
„ Co je ti ? ” Zeptala se Mabel když zaregistrovala bratrovu duchem nepřítomnost.
„ Ále, nic. Jen jsem se zamyslel. ”
„ A o čem? ” Zeptala se natěšeně dívenka. Doufala že s bratrem ještě něco podniknou.
„ O tom, že bychom už měli jít domů. ”
ČTEŠ
Naše Cesty / Draco Malfoy FF
FanfictionKaždý máme ve svém životě toho člověka který nám mění pohled na svět. Nebo jsme alespoň měli... Co když měl mladý Malfoy přeci jen na vybranou? Co když se v jeho životě objevil člověk co se pokusil otevřít mu oči? Tenhle příběh je o člověku co se po...
