Mistr popravčí

12. Tanec párů

Kvůli množství hostů, kteří se na zámek sjížděli, aby se zúčastnili královské svatby, se obřad konal téměř až v poledne.

Všichni čekali v zahradách. Král stál u oltáře a v pozadí zněla melodie houslí a harf od těch nejlepších hudebníků. Já stál kousek od svého pána a hlídal. Pohledem jsem skenoval okolí a snažil se zahlédnout hrozbu dříve, než se hrozbou vůbec stane. Stovky lidí, které se však hrnuly k židlím a rozverně si povídaly, tomu moc nepomáhaly. Když už byli všichni na svých místech, hudba se změnila a na konci uličky stanula Zaya v bílých svatebních šatech. Dvě malé holčičky s košíky stály před ní a dvě další, které držely její závoj, za ní. Sotva si získala mou pozornost, důležitější pro mě byla bezpečnost mého pána.

Když konečně dokráčela až k jakémusi provizornímu květnovému oltáři, hudba utichla a oddávající začal se svým sáhodlouhým proslovem. Poslouchal jsem ho jen tak na půl ucha, zatímco jsem pečlivě kontroloval vojáky, pochodující kolem. Každý z nich se na mě sem tam otočil a krátkým kývnutím mi dal najevo, že je vše v pořádku a vše jde podle plánu. Tímto stylem pokračoval celý útrpně zdlouhavý obřad, na jehož konci se hosté mohli zbláznit radostí. Poté následovala hostina a první tanec královských novomanželů. Po celou dobu jsem se držel poblíž a nic nenasvědčovalo tomu, že se má něco pokazit. Podobně to pokračovalo i po zbytek dne, až jsem později trochu polevil ve své ostražitosti a zaměřil svou pozornost na blonďatého sluhu. Ve svém svetlounce modrém obleku, který krásně ladil s jeho očima, připomínal anděla. Byl tak krásný, jakoby ho seslalo samo nebe, a byl tak sám. S nikým se nebavil, postával stranou v uctivé přesto však nevelké vzdálenosti od své paní, nyní už nové královny. Pokušení bylo velké a já po chvíli neodolal, ani jsem se o to moc nesnažil. Jedním gestem ruky jsem na své místo povolal náhradu. Sice jsem nehodlal odejít příliš daleko, ale jistota je jistota a bezpečí mého pána pro mě bylo v každé situaci nejpřednější. Teprve když na mém místě stanul můj náhradník, vydal jsem se davem směrem ke svému cíli. Vzhledem k události jsem na sobě měl samozřejmě odpovídající oděv, byť jsem u pasu stále pod pláštěm skrýval své dýky.

,,Vypadáš překrásně." vysekl jsem mu krátkou úklonu, za což mě odměnil zmateným a překvapeným pohledem.

,,Co tu děláš? Neměl si hlídat krále?" zalétl pohledem k mému pánovi, na jehož bezpečnost už dohlížel můj dočasný záskok.

,,Netřeba mít obavy, o vše jsem se postaral. Nyní jsem tu však kvůli tobě. Smím prosit?" natáhl jsem k němu ruku a schytal od něj opět jen němý šokovaný pohled. Upřímně mi to vduchu přišlo trošku vtipné, avšak navenek jsem na sobě nedal nic znát. Blonďák v odpovědi o krok ustoupil a odfrkl si.

,,Nemám zájem." pohodil hlavou a rozhlédl se kolem, jakoby celý ten humbuk pro něj byl zajímavější než já.

,,Jen jeden tanec." požádal jsem znovu, zaskočen jeho troufalou odpovědí.

,,Jistě je zde mnoho dam, které tuto nabídku ocení mnohem více." odmítl mě tentokrát o něco galantněji. Těch jeho "mnoho dam" mi nestálo ani za to, abych se na ně otočil, ne to ještě tak je požádal o tanec.

,,Budu velmi rád, pokud mi pár chvil z tvého dnešního dne věnuješ právě ty." rázně jsem k němu natáhl ruku, a když nijak nezareagoval, sám jsem ho chytil za předloktí a dotáhl ho na parket. Stejně dobře jako já věděl, že by nebylo vhodné způsobit nějakou scénu, a tak musel mé poněkud hrubější pobídnutí překousnout a začít se mnou tančit.

,,Hrubé a nevhodné." zasyčel mi do obličeje, načež odvrátil zrak a už mi nevěnoval jediný pohled, zatímco jsme spolu proplouvali mezi tančícími páry. Ruku, kterou jsem ho držel kolem pasu, jsem úmyslně posunul o něco níž, čímž jsem si opět získal jeho pozornost.

,,Nezapomínej na správné držení rukou." nevrle odemě o dva kroky odstoupil, aby mohl udělat otočku, načež mi ruku galantně posunul na správné místo tak, aby má dlaň spočívala na jeho bedrech. Pobaveně jsem se pousmál a zopakoval svou provokaci ještě dvakrát. Pokaždé to skončilo stejně, jen jeho stisk na mé ruce byl silnější a silnější. Když hudba utichla, odskočil odemě, jakobych ho snad popálil, v rychlosti se uklonil jak se na závěr tance patřilo, a vypařil se z parketu jako pára nad hrncem. Ještě chvíli jsem hleděl na místo v davu, kde jsem ho viděl naposled, načež jsem se vydal vystřídat vojáka, který mě na chvíli zastoupil.

Tohle bude ještě zajímavé.

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Ahoj všichni!
Long time no see... Nikdy jsem nečekal, že k tomuto dojde. Setkal jsem se tu už s mnoha autory, kteří si kvůli testům ve škole, maturitám či bakalářkám, rozhodli dát od psaní pauzu, ale já si dlouhou dobu (poněkud naivně, co si budem haha) myslel, že to nebudu potřebovat. Škola mě však přesvědčila o opaku a já jsem rád, že jsem...
Na psaní jsem už nějaký ten pátek nesáhl, nápady si očividně daly dovolenou a jediné, co mám momentálně v hlavě, je škola, práce a hlavně škola XD.
Nehodlám tady nic slibovat, neboť nechci své sliby nechci porušit. Je možné, že v blízké době opět něco napíšu a zveřejním, ale také je možné, že až do poloviny června, kdy už budu mít maturitu hotovou a z výšky obdržím dopis, že mě přijali (snad), nic nevydám. V každém případě bych se pak ke psaní rád vrátil, rozhodně s ním nehodlám přestat :).
Ještě jednou se vám omlouvám za nekonečné čekání a dlouhodobou neaktivitu, a pokud tu někdo ještě zůstal, tak děkuji, přeji pevné nervy a brzy na viděnou ;).
Ren