Pohled Dominika
Šel jsem do studia, kde už tradičně byl Jakub.
„Čau kamaráde"
„Čus tak co co tu děláš"
„Nevim čekám na tebe. Mám tu takovej text, chci abys ho viděl"
„Oka ukaž"
Hudbu vidim jako barvy, ale v poslední době jsou fakt hrozně dark. Mluvim sám se sebou nejsem si jistej jestli jsem to já.
„Hmmmm dobrý"
„Nelíbí se ti to co?"
„Ale jooo lí-"
Vyrušil nás zvuk dveří.
„Haló?" řekne Jakub do prázdna
„Tyyyy... Ty zmetku"
Zpoza rohu vyjde Lvcas. Dopíči.
Začne se s Jakubem prát, a já běžím pro pistol co máme ve studiu. Slyším jak jde za mnou. A je to v prdeli.
Pohled Jakuba
Rozmáchne se tou svojí baseballkou. Skočím Dominikovi na záda, a on mě vší silou jebne do zad. Bolelo ta jak svině. Dominik ba něj začal mířit, a on zbaběle utekl. Nik běžel zamknout, a pak zpátky ke mně.
„Proboha Jakube co tě bolí"
Kéž bych mohl mluvit.
„Chceš zavolat záchranku?"
Zakroutím hlavou. To poslední co Dominik teď potřebuje je bejt sám.
„No jak myslíš..."
Po chvíli jsem se z toho šoku dostal, a mohl jsem mluvit.
„Nemyslim že mám něco zlomenýho. Jenom to bolelo jak kokot"
„Tak to jo. Dík moc žes mi pomohl."
„Ale, však to je samozřejmost."
„Mhm..."
Pohled Barči
Jakub přišel domů nějak brzo.
„Co se stalo?"
„No do studia přišel Lvcas a jebnul mi baseballkou do zad"
„COŽE?"
„No fakt"
„A seš v pohodě nechceš jet k doktorovi"
„Ne, myslim že jsem ok"
„Ok, když myslíš..."
Whoa, to jsem nečekala. Co jsem to semlela? Samozřejmě že jsem to nečekala, jak bych taky mohla.
Pohled Reje
Přišel jsem domů, a Dominik tam zase byl.
Podíval se na mě strašně polekaně. Mám pocit že vím co se stalo. Přišel jsem k Dominikovi, a odhrnul mu rukávy. Nic nového tam ale neměl.
„Co se stalo Niku?"
„Jak ty vždycky víš že se něco stalo?"
„Vždcky se lekneš když přijdu"
„No přišel Lvcas a jebnul Yza baseballkou do zad."
„Proboha je v pohodě?"
„Prej jo. Ochránil mě. Původně chtěl trefit mě, ale Jakub na mě skočil takže to schytal"
Tyvole, Jakub pro něj tolik riskuje, nechápu to.
