Pohled Jakuba
Přišel jsem do studia, ale Dominik tam nebyl. Bylo to divné, protože jsme se na dnešek domluvili. Zavolal jsem mu. Nebral to doprdele. Jel jsem k Rejovi, který mi najednou zavolal.
„Dominik už je ve studiu?"
„On není doma?"
„Proč ti asi volám..."
„Tak to máme možná pro-"
Všimnul jsem si někoho ležícího na ulici.
„Dominiku!"
Nevnímal mě. Běžel jsem k němu a dal mu pár facek. Pomalu otevíral oči.
„Co se ti stalo?"
Jen něco zamumlal. Vzal jsem ho do auta a jeli jsme k Rejovi.
„Čičí" řekl když jsme vstoupili do dveří.
„Tyvole ten je ožralej jak debil"
„Čičí poceeem" řekl znova Jackie, která se ho evidentně bála.
„Ty eee Patriku proč ta čičinka utekla?"
„Jde spinkat. Ty jdeš taky spinkat viď?"
„Jo?"
„No jasně pojď"
„Tohle děláš často?" zeptá se Rej
„Častěji než bych chtěl" řekl jsem, a začal Dominikovi sundávat kalhoty.
„Neee děkuju" zasmál se Nik
„Cože?"
„Já s tebou prcat nechci"
„Ty jdeš spát kamaráde"
Už neodpověděl. Usnul mi tam.
Přikril jsem ho peřinou a šel jsem za Rejem do obýváku.
„Když tu Dominik ještě nebydlel, jak často se to stávalo?"
„Každý dva dny většinou"
„A co to je? Chlast?"
„Jo teďka jo, ale většinou to bylo horší. Míval v sobě nějaký namixovaný sračky"
„Tyvole jak se k tomu dostal?"
„Hah ro kdybych věděl. On mi to říct nechce"
„Proč?"
„Mně se ptej vole"
Pohled Dominika
Vzbudil jsem se s hroznou bolestí hlavy. Otevřel jsem oči a zjistil jsem že už je den.
„Kde to jsem?"
„Doma" řekl Rej. Co tady dělá Rej?
„Cože?"
„Dominiku bydlíš u Reje vzpomínáš?"
Ajo vlastně to se vysvětluje.
„Co se mi stalo?"
„To jsem právě doufal že víš, já tě našel ležet na ulici."
„No tak to tě nepotěším"
„Si děláš prdel ne?"
„Haha kéžby"
Pohled Reje
*další den*
„Dobré ráno"
„Čus Reji"
„Jak jsi se vyspal?"
„Ticho buď"
„Co seš takovej mrzutej?"
„Nerozuměls mi? Buď zticha"
Dík že seš na mě tak hodnej hm.
Nevim co s nim mám dělat, takže napíšu Jakubovi.
„Jakubeee"
„Ano"
„Nik je strasne neprijemnej nevim co mam delat"
„Jasan hasan prijedu"
„Diky moc"
