Hard Times

8. Blood

,,Sakra" Povzdechl jsem si když jsem ji pomalu položil na zem v mém pokoji a spatřil svoje ruce. Na mých rukou byla krev. Spoustu krve. Netuším co mám dělat. Byl jsem hrozně zmatený nikdy jsem se v takovéhle situaci neocitl. Co mám kurva dělat, kdyby tady aspoň jedna ženská byla při vědomí tak by to bylo super ale ne, všechny se museli ožrat tak, že ráno nevstanou. Nemůžu ji nechat celou noc v krvi, ale zároveň mi přijde špatné ji svlékat. Cítil bych se špatně, možná to zní divně ale je to tak. 

Došel jsem do skříně pro obyčejné černé tepláky a nějaké triko také v černé barvě. No budu to muset zvládnout. Vešel jsem do pokoje Vinnie kde spokojeně spala, nenápadně jsem vešel do koupelny a začal hledat něco co vypadá jako vložka. Mám to, popadl jsem nějaký košíček který byl plný tamponů a dalších věcí. Vytáhl jsem vložku a potichu vešel k sobě do pokoje.

POHLED STEPHANIE

Probudil mě hlasitý zvuk nádobí... nádobí?! Co se sakra děje. Rychle jsem otevřela oči a sedla si. Kde to sakra jsem? Ležela jsem v pohodlné posteli která na sobě měla šedé povlečení. Jsem v klučičím pokoji? Všude kolem mě byli různé plakáty a spoustu dalších věcí. 

Počkat, počkat včera večer, myslím že to nebylo jedno napití. Opatrně jsem vstala z postele a na to se mi hned extrémně zamotala hlava, rychle jsem se chytla o skříňku a pokusila se narovnat. Došla jsem k zrcadlu a viděla že mám vážně podbarvené vlasy na červeno. Na sobě jsem měla oblečení které určitě není moje mohla jsem v tom triku plavat. Když jsem si všimla mého oblečení na zemi tak jsem se malinko zděsila. Já se s někým vyspala? Vykulila jsem oči a klekla si k oblečení. Vzala jsem ho do ruky když jsem spatřila krev. Kurva já mám asi krámy. 

Oblečení jsem s nechutí položila zpátky na zem a vydala se ze schodů, v tom mi došlo kde jsem. Jsem u Carol a ostatních doma. Opatrně jsem sešla schody a spatřila Ethana stojícího v kuchyni.

,,Ahoj?" Zkusila jsem na něj promluvit a on se prudce otočil.

,,Ou, už jsi vstala." Přešel ke mě a sjel si mě očima. ,,Včera jste to vážně přehnali." Jen jsem přikývla a sedla si na gauč on vypl waflovač a následně přišel zamnou. ,,Já jen že jsem tě včera musel převléknout, no holky ty to hned zalomili s tím že taky byli úplně na sračky a no prostě ty jsi byla od krve nechtěl jsem tě v tom nechat přes noc." Dořekl a já vykulila oči. To nemyslí vážně.

,,Si děláš prdel ne? Jako že jsi mě viděl celou?" Vyjela jsem po něm a on na mě hodil nechápavý pohled. 

,,To by jsi raději spala v krvi?" Vyštěkl po mně a já sklopila pohled k zemi.

,,Promiň, já nechtěla být zlá."

,,Se ti moc nepovedlo." Procedil skrz zuby a na stůl přede mě položil talíř s waflema. ,,Nech si chutnat." Hodil po mně falešný úsměv a já sklopila pohled k jídlu, nejsem si jistá, že je to dobrý nápad jíst po tom jak jsem se včera zlila, ale vypadá to až moc dobře na to abych to nesnědla.

,,Děkuju" Řekla jsem a on jen přikývl, vzal talíř se svýma waflema a sedl si kousek vedle mě. Celou dobu jsme neprohodili ani slovo. Oba jsme jen seděli a nad něčím přemýšleli. Nevím nad čím on ale já nebyla zrovna nejvíce šťastná, že mě celou viděl, ale má pravdu nechtěla bych celou noc spát v krvi.

,,Jee ahoj vy už jste vzhůru." Sešla ze schodů Carol. ,,Počkat Ethane neměli jsme už být ve škole?" Zeptala se ospale a já si v tu chvilku uvědomila že existuje škola.

,,Šli jenom kluci, vy jste večer byli zlitý jak prasata tak jsem vás tu raději nechtěl nechávat." Řekl a my dvě přikývli. ,,Vinnie ještě spí?"

,,Myslím že jo klidně bych ji ještě nechala spát." Usmála se. ,,Máte wafle i pro mě žeee?" Vypískla a sedla si hned vedle mě. Ethan položil svůj talíř na stůl a vydal se do kuchyně. Po chvilce přišel s hezky ozdobeným talířem plným waflí. Podal ho Carol a tak se na něj usmála. Hned začala jíst.

,,Snad vám nebude ještě více špatně no."

Bylo odpoledne a já už se rozhodla jít domů. Moc jsem si to ráno užila s Carol jsme zkoumali moje nově obarvené vlasy a u toho poslouchali písničky. Po asi hodině se k nám přidala i Vinnie, spala poměrně dlouho. Řekla jsem jim o tom jak mě Ethan musel v noci převlíkat a oni na mě koukali s otevřenou pusou. 

,,Ethane?" Přišla jsem ke gauči kde seděl.

,,Co?" Zeptal se až moc podezřele hezky.

,,Jenom že ti to oblečení pak vrátím úplně nechci jít v tomhle. Snad chápeš?" Zvedla jsem tašku kde se nacházelo špinavé oblečení.

,,To už jdeš domů?" neodpověděl na mojí otázku a já přikývla. ,,Hodím tě ať nemusíš pešky." Usmál se na mě a rychlostí světla se zvedl z gauče, popadl klíče a vydal se ke dveřím. ,,Co tak koukáš tak pojď ne?"

,,Já to klidně dojdu pěšky."

,,Nejraději bych tě ani nepouštěl domů po tom co jsem viděl v jakém si včera byla stavu takže ne vážně tě nenechám jít pěšky." Proč je na mě najednou tak milý proč se zase stará? Nechápavě jsem přikývla a vydala se za ním. ,,To že tě zrovna nemusím neznamená to že bych tě nechal jít po včerejšku samotnou."

Odemkl auto a oba jsme nasedli, po chvilce jsme se ocitli u intru.

,,Jdu s tebou nahoru." Řekl když zastavil auto.

,,Hele to už vážně zvládnu sama." Zavrčela jsem.

,,Jdu s tebou." Ignoroval to že to zvládnu, já nad tím protočila oči společně jsme se pomalý krokem vydali nahoru.

,,Steph" S překvapeným úsměvem se na mě podíval Stefan. Ethana jen nenávistně projel pohledem. Ethan zatnul ruce v pěst a chytl mě kolem ramenou.

,,Pojď Steph." Promluvil nepříjemně Ethan a já nepochopila jeho náhlou změnu nálad. Ještě před chvilkou byl naprosto v pohodě a ted se zase chová takhle.

,,Večer napíšu nebo přijdu." Zavolal zamnou Stefan.

,,Nebav se s ním." Vyprskl se svých úst Ethan. 

,,Co ty mi máš co rozkazovat s kým se můžu a nemůžu bavit?!" Zase jsem po něm křičela a čekala na jeho odpověď.

,,Víš co řeknu ti jak to bude probíhat!" Zakřičel po mně nazpátek a já se oklepala. ,,První si s tebou bude psát a bude na tebe milý pak s tebou bude spát a bude po tobě chtít aby jsi mu posílala nudesky, a pak nám budeš brečet jak tě bez soucitu ošukal a že tvoje fotky jsou po celé škole!" Vykřikl znovu a mě naskočila husí kůže. Prudce se otočil a mířil si to ze schodů dolů byl plný nenávisti. Poslední co jsem slyšela bylo velmi hlasité bouchnutí dveří, mám pocit že budou muset kupovat nové dveře... Všechno sklo z těch dveří se rozmlátilo o zem.

Chvilku jsem tam jen stála a po chvilce vešla do mého pokoje.

Tak a házím sem další kapitolu. Zítra se pokusím ještě něco napsat.

Budu moc ráda když mi tu necháte hlas<333

XOXO