Hard Times

14. Bouquet

POHLED ETHANA

Seděl jsem na kapotě od mého auta a nedočkavě hlídal čas na mobile. Už to trvalo hrozně dlouho na to že šla jen pro pár věcí, přestává se mi to líbit. Znovu jsem se podíval na čas, už je tam přes půl hodiny je to divné. Zvedl jsem se na nohy a típl cigáro o nedaleký sloupek. Vyšel jsem směrem k tomu domu, už z venčí na mě působil hrozně divně. Něco tu hrozně chybělo ale nemůžu přijít na to co. Rozhlédl jsem se kolem sebe, zhluboka se nadechl a opatrně otevřel dveře. 

Hned po tom co jsem vešel mezi dveře mě do nosu udeřil smrad cigaret, ano taky občas kouřím, ale tohle je prostě moc. Z té vůně se mi zkřivil úsměv, na chvilku jsem se zastavil a pak se vydal do místností kde se ozývaly nějaké zvuky. Vrzání? vrzání postele? 

Mám pocit že se mi na nějakou dobu zastavilo srdce. Vyběhl jsem tím směrem a hned spatřil bezvládné tělo ležet na dřevěné staré posteli. Nad Steph byl velký nechutný chlap, zasouval do ní svoje péro a z toho se mi vážně udělalo špatně. To nemyslí vážně? Vždyť je to její otec. Popadl jsem nejbližší věc což byla lampička a udeřil tím toho nechutného chlapa do hlavy. Zhroutil se k zemi a já přeběhl ke Stephanie.

Co když jsem ho zabil? Co jsem to kurva udělal? Kde se to ve mně bere? Začaly se mi v hlavě objevovat různé otázky. Možná by ani nevadilo kdybych ho zabil. 

,,Stephanie?" Začal jsem ji poplácávat po tvářích. Neprobouzela jsem nevěděl jsem co mám dělat byl jsem hrozně nervozní a zmatený. Chytl jsem její ruku do té mojí a do mé druhé vzal mobil. Hned jsem vytočil Francisovo číslo a čekal až se ozve jeho hlas.

,,Co chceš Ethane jsem v tom klubu nemám ted úplně čas." Zabrblal do mobilu Francis a já z druhé strany uslyšel vzdychání a následně velmi povědomý smích ale to teď nemá cenu řešit. Nechci vědět co se tam děje nutně potřebuju aby přijel.

,,Přijeď hned pošlu ti lokaci." Řekl jsem vážným hlasem a z druhé strany se ozvalo protivné zabrblání. Po chvilce to típl a já se znovu začal věnovat Steph. ,,Steph." Začal jsem ji zase poplácávat na tvářích, ale pořád se neprobouzela musím začít něco dělat a to hned. Nadzvedl jsem její hlavu a hned v tu chvilku co se mi objevila červená tekutina jsem znervoznil ještě víc. Vážně musím začít něco dělat.

Vyběhl jsem z místnosti a po tom co jsem rozhrabal celý dům abych našel něco jako obvaz jsem došel pro nějakou čistou utěrku a tu ji položil na hlavu.

,,Kurva kurva kurva." Zanadával jsem si když jsem vážně nevěděl co dělat musím zavolat záchranku tohle nejde.

Netrvalo dlouho a uviděl jsem přijíždět blikající auto a chvilku po tom i Francise. Vše jsem jim vysvětlil a oni si do péče převzali Stephanie. Nejspíše budu mít decentní problémy jelikož jsem jejího otce prý přizabil takže to musejí nahlásit. Což mě asi docela sere, ale prostě nemaj proti mě šanci já ji prostě bránil a moje rodina je plná právníku. I přestože s nimi moc nevycházím mi určitě budou krýt záda protože nebudou chtít aby se to dostalo do médií. Pokazilo by jim to jejich pověst.

,,Kamo, já to tak nechápu to je hrozně nechutný člověk." Zamračil se Francis když jsme seděli na kapotě u mého auta. V ruce jsem držel Stephanie plátěnou tašku a rudou koženku. Museli jsme čekat na pokyn policie že můžeme jet.

,,Hele můžu se na něco zeptat?" Odbočil jsem z ničeho nic od tématu a on znervoznil. Z jeho úšklebku usuzuji, že ví co mám v plánu řešit. ,,Jak dlouho spíš s Vinnie." Zamračil jsem se a nedočkavě čekal na jeho odpověď. Vinnie beru jako sestru, vždy pro mě byla jako sestra, nikdy bych si nemohl ani představit, že bych se sní mohl vyspat.

,,No pár měsíců, není to jen že by jsme spolu spali, ale asi ji miluju." Řekl tiše Francis a mě z toho spadla brada poměrně mě to překvapilo neříkám nic. 

Uběhlo pár dnů a já dnes konečně pojedu vyzvednout Stephanie z nedaleké nemocnice. Rodičům už se povedlo ten případ decentně zamazat a jsem jim za to vážně vděčný nechtělo by se mi teď někde létat po soudech

,,To jsem od tebe nečekal Ethane." Poklepal mi na rameno otec a já se pokusil o malý úsměv. 

,,Jsem na tebe moc pyšná Ethane je hezké, že jsi té mladé dívce pomohl, její otec je zlo projela jsem si nějaké dokumenty a je to hrozné. Několikrát byl nahlášen za domácí násilí a spoustu dalších věcí. Vážně jsem na tebe pyšná." Zkřivila obočí mamka tak jako to vždy dělám já. 

Bylo to poprvé co jsme spolu normálně mluvili za tu dobu co mě policie sebrala za drogy. Bylo to snad poprvé co mi řekli, že jsou na mě pyšní. Nebyl jsem schopný se vyhnout malému pousmátí, ale rychle úsměv na tváři vyměnil můj neutrální výraz. 

,,Že by nám někdo vrátil našeho chlapečka?" Byly poslední slova se kterými matka vylezla z domu. Neváhal jsem ani vteřinu, rychle jsem popadl klíče od auta a vyběhl z domu směrem do garáže. 

Rychle jsem nastartoval a vyjel za Steph. Mám v plánu si ji na víkend vzít k sobě. Nechci aby teď musela být sama na intru, v jedné budově se Stefanem. Můj mozek nepobírá, že se ji to stalo po druhé a ještě v tak malém časovém rozmezí. 

Projel jsem kolem květinářství a v tu chvilku mi hlavou projel nápad. Rychle jsem zacouval a vlítl do květinářství. Za pultem stála starší paní s velkým úsměvem na tváři. 

,,Co si přejete?" Zeptala se po tom co jsme se pozdravili.

,,Nějakou velkou kytici rudých růží prosím." Úsměv na tváři se ji ještě více rozšířil a vrhla se do práce. Nevěděl jsem jaké kytky má ráda. Růže jsem vybral protože je mám rád a rudou barvu aby ji ladila k vlasům, nehledám v tom nějaké větší významy. Prostě chci udělat radost kamarádce? 

,,Vaše dívka bude mít určitě radost. Musí být ráda že vás má." Řekl a já se nad tím pousmál.

,,Bohužel jen kamarádka." Převzal jsem od ni velikou kytici, pípl kartu a pak se pozastavil nad tím že jsem řekl slovo bohužel. Co semnou ta holka dělá kurva?

Dneska házím ještě další část<3 už jsem se konečně dostala do upravování mého předešlého příběhu. 

Budu moc ráda za hlasy<3

xoxo