exam.

54 2 0
                                    

,, Výborně Jungkooku "
Poplácal mě po zádech můj nejoblíbenější profesor a díky tomu mi tak vytvořil lehký úsměv na tváři.
To , že jsem dnes strávil celou noc v knihovně a snažil se tak utvrdit si všechny potřebné informace a nezamhouřil tak oči ani na pár hodin , se mi vyplatilo.
Zvládl jsem zkoušku.

Pokud si takhle dobře povedu i dalších pár týdnů , úspěšně zakončím první semestr.

Promnul jsem si unavené oči a vzhlédl do obličeje postaršího muže , přičemž jsem musel přivřít oči , jelikož světla nad jeho hlavou mi doslova vypalovala sítnici.

,, Kamsahamnida "
Pronesl jsem zdvořile a myšlenkami ubíhal k plánům na dnešní odpoledne , které vlastně ale nebyly nijak zajímavé , ba naopak spíš prosté a bazální.
Jakmile přijdu domů umyji se a následně si po dlouhém týdnu dopřeju konečně něco teplého k jídlu.
Následně si poklidím pokoj , kvůli stresu z neúspěchu jsem se soustředil jen na studium a tak mám všude poházené papíry , poznámky a obaly od sušenek , na kterých jsem přežíval.
A pak si dopřeju vysloužený spánek , skutečně netoužím po ničem víc , než po kvalitním odpočinku.

Uvědomuji si , že to vypadá jak kdybych to se studiem přeháněl , ale když člověk studuje třetí ročník medicíny a chystá se skládat zkoušku z předmětu , který ho nejvíc děsí , ale zároveň i nejvíc fascinuje , spojí se stres z neúspěchu a zájem k tématu a vznikne z toho několik hodin sezení u stolu nad učebnicemi.

,, Mně nemusíš děkovat , buď vděčný své píli , nemohl jsem si nevšimnout jak chodíš po chodbách s kelímky od kafe , pohled si měl věčně upřený do učebnic a ten krycí make-up , kterým si se snažil zamaskovat kruhy pod očima , stejně nic nezakryl "
Na chvíli se ode mě odvrátil a začal sklízet papíry ze stolu , nepřestával však mluvit.
,, Jsi jeden z mých nejlepších studentů Jungkooku , troufám si říct , že kdyby si se někdy v budoucnu hodlal zaměřit na kardiologii , zvládl by si to na výbornou. "

Znovu jsem poděkoval a nijak jsem se nesnažil zakrýt svůj úsměv.

,, Pokud vím , příští týden máš zkoušku z pneumologie , že ? "

,, Ano a hodlám ji zvládnou stejně dobře , jako jsem zvládl tu vaši "
Pronesu a poupravím si desky , které svírám v podpaží.

,, Líbí se mi tvé sebevědomí "
Profesor mne obejde a věnuje mi poslední laskavý pohled , než opustí učebnu a nechá mě tak samotného v obrovské místnosti bez jediného okna.

S myšlenkami které směřuji k následujícímu týdnu se pomalu vydám směrem ke dveřím a ani mě nijak zvlášť nezarazí fakt , že mi do cesty skočí mladík s blond vlasy a až přehnaně velkým úsměvem na tváři.

,, Co tak zvesela Jimine ? "
Optám se a neubráním se lehkému úsměvu avšak místo toho abych se zastavil , pokračuji v cestě.

,, Zaslechl jsem , že jsi udělal tu zkoušku "
Vypískl nadšeně a začal hopsat na místě.
Nevěřícně jsem na něj hleděl. Občas mě zarážel fakt , že je starší než já.

,, Opravdu ? A kdepak si to zaslechl ? "
Zastavil jsem se a vytáhl jsem ze zadní kapsy svých kalhot telefon a najel na svůj rozvrh , nebyl jsem si jistý , zda-li mě zítra ráno čeká přednáška , nebo jestli můžu v klidu spát.

,, Ten černovlasý kluk to naštvaně vyřvává na celou chodbu "
Uchechtl se můj nejlepší kamarád a já nemohl jinak , než se hlasitě zasmát.
Že mi to nedošlo hned.

S Yoongim jsme si nesedli už v prváku.
Jednou jsem se ho slušně optal , proč se rozhodl studovat medicínu , když v hodinách stále jen spí a jako odpověď se mi dostalo , že nemám svůj velký nos strkat do věcí , do kterých mi nic není.

,, To mě ani nepřekvapuje "
Pronesl jsem a jemně uchopil Jimina za paži a kývl směrem ven z učebny na znamení , že už chci jít pryč.
,, Zvládl ji taky , na trojku "
Uchichtl jsem se a tím si vysloužil lehké plácnutí přes zadek.

,, Není důležité na kolik procent ji zvládl , ale že ji vůbec zvládl "
Pronesl a lehce se zamračil , nad čímž jsem musel zavrtět hlavou v nesouhlasu.

,, Máš dva kardiology , Jimine "
Začal jsem a věnoval svému kamarádovi pohled.
,, Jeden ví o svém oboru 100% informací a druhý se drží okolo 50% , kterého si vybereš ? "

,, Nemůžu ti odpovědět Jungkooku , jak v postavení prostého pacienta poznám , který z těch dvou ví více informací , když ani nevím co znamená polovina slov která budou následně zapsána ve zprávě ? "

,, Hm "
Začal jsem zuřivě přemýšlet nad odpovědí , kterou bych uspokojil nejen Jimina , ale i své ego.
,, Troufám si tvrdit , že Yoongi by se snažil zapůsobit tak , že by používal v konverzaci s pacientem zásadně latinská slovíčka "

,, Ty snad ne ? "
Periferně jsem zahlédl jak natočil svůj obličej tak , aby viděl do toho mého a musel jsem se usmát nad jeho zmateným výrazem.

,, Ne , já naopak bych s pacientem hovořil zásadně tak , aby mi rozuměl. Chci aby nemocný věděl co se mu děje a chci aby chápal co po něm já jako doktor budu vyžadovat "
Pronesl jsem sebevědomě a lehce přidal do kroku.

,, Páni , vybral bych si tebe Jungkooku "
Pokýval blonďáček hlavou a zkontroloval si čas na telefonu.
,, Wow , za chvíli mi začíná přednáška oftalmologie a pak mám hodinu DZL "
Povzdechl si a promnul si ospalé oči.

,, DZL ? "
Zmateně jsem pohlédl na Jimina a přemýšlel , co by to mohlo být za předmět , bohužel jsem tak unavený , že mi to absolutně nemyslí a tak jsem nedošel k žádnému logickému předmětu.

,, Dětské zubní lékařství "
Pronesl rychle a zastavil se , aby mi věnoval letmé objetí kolem ramen.
,, Musim Jungkooku , uvidíme se zítra ? "

,, Budu tady až v 11:30 , mám dobrovolnou přednášku o rehabilitačním lékařství "

Jimin se zasmál a zavrtěl hlavou.
,, Celý Jungkook , chodí i na nepovinné přednášky "
Naklonil hlavu na stranu a se zkousnutým rtem mi věnoval lehký úsměv.
,, Jednou z tebe bude skvělý doktor "
Rychle se otočil zády ke mně a pomalým krokem se vydal hlouběji do budovy.
Chvíli jsem ho pozoroval a přemýšlel nad tím , jak by můj život tady na Suwonské univerzitě vypadal , kdybych tenkrát dělal přijímačky na zubní lékařství a ne na to všeobecné.
Následně jsem ale myšlenku rychle vyhnal z hlavy , jelikož to co teď studuji , to , čemu teď budu věnovat celkem 6 let , je to , po čem toužím od základky a po celou dobu studia na gymnáziu.

Diagnostikovat onemocnění. Operovat a tím zachránit , nebo alespoň prodloužit délku života nemocného.

Dle mého se tohle jeví lépe než obor , kde se pacientům jen šťouráte v ústech.
Jestli Jimin příští rok úspěšně ukončí studium , bude z něj zubní lékař a prakticky bude vídat jen to samé.
Kazy. Křivé zuby a následné řešení rovnátek. Plomby a nebo nějaké vrtání.

- Jungkook naopak věděl , že každý případ , který se dostane k němu , bude jedinečný.
S každým pacientem bude muset jednat jinak.
Každý bude něčím zajímavým.
Tím samozřejmě neznehodnocuje důležitost zubního lékařství , jen poukazuje na fakt , že jeho obor se jemu samotnému jeví víc zajímavý.

vítám vás u mého nového příběhu psaného z pohledu studenta střední zdravotnické školy.⭐️🤍🩺

adolescenceKde žijí příběhy. Začni objevovat