Spřízněná s Alfou

Prolog

Dneska byl den, kdy má Ashlyn své osmé narozeniny. Je taky den, kdy se její táta vrací z dlouhé cesty od Alfy Smrkové smečky. Hrozně se těší, až se vrátí.

Vyletěla z postýlky a běžela se podívat rychle z okna, jestli ho tam nezahlédne. V dáli viděla jen vysoké hory, které byly na špičce pokryté sněhem. Slunce jasně zářilo a krajina jen kvetla. Z korun stromů se ozývali ptáčci.

Po ještě chvíli kochání přírody, v dálce Ashlyn zahlédla šedého vlka. Jejího tátu.  Za ním hned vyběhlo dalších pár vlků, kteří s ním byli jako doprovod.

Ashlyn rychle vyběhla z pokojíku a pospíchala rychle po schodech dolů. Musela běžet pět pater dolů, protože dům smečky je hodně velký. Ve druhém patře začala být už zadýchaná, ale pokračovala.

Když už byla dole, rozrazila dveře vedoucí ven a vyběhla z nich. Její táta zrovna dobíhal.

Hned jak se přeměnil, Ashlyn mu skočila okolo krku. ,,Tatí!"vesela zavolala Ashlyn. ,,Taky tě rád vidím."řekl jí na to s vřelým úsměvem táta.

Chvíli se ještě objímali, ale paní hospodyně Mayerová jim poručila, aby se šli nasnídat. Ashlyn se nechtěla od táty odtrhnout a tak ji nesl v náručí.

Společně se nasnídali, táta se uvítal ještě s ostatními ze smečky a pak musel jít na hlášení k Alfovi. Tudíž k jeho bratrovi.

Ashlynin táta je totiž druhorozený syn bývalého Alfy. Za jeho časů byl nejsilnějším a nejchytřejším Alfou. Teď už ponechal velení jeho prvorozenému synovi. S bratrem si jsou velmi blízcí, a tak si ho zvolil jako svého Betu.

...

Den ubíhal rychle a malá Ashlyn si zrovna hrála venku před domem se svým bratrancem Jacksonem. Vyrůstají spolu úplně od miminka. Jsou si blízcí, ale taky se někdy nepohodnou.

,,Vyhrál jsem."radostně poskakoval Jackson. Ashlyn se na něj jen mračila. ,,Ty si podváděl, já jsem vyhrála."nedokázala přiznat svou prohru Ashlyn. ,,Ale nepodváděl."stál si za svým.

Ještě se tam chvíli spolu hádali kdo vyhrál jejich závod v běhu. Potom je přerušil Alfa, Jacksonův otec. Až Jackson vyroste a bude připraven, stane se Alfou. O Ashlyniné budoucnosti ještě nikdo neví. Jestli se stane bojovnicí nebo se provdá do jiné smečky až najde svého druha, to nikdo neví. Ashlyn je to zatím úplně jedno.

,,Nehádejte se a pojďte."nařídil Alfa. Musí ho poslouchat, když je vedoucí smečky. Nikdo mu nesmí odporovat. Teda až na pár výjimek.

,,A kam?"byla zvědavá Ashlyn. ,,Už bude večeře a paní hospodyně nebude ráda, když přijdete pozdě." Na tohle se oba dva rozběhli do domu. Paní hospodyně vaří výtečně.

Do jídelny vběhli jako blesk. Na večeři měli být palačinky k oslavení osmi let malé Ashlyn. Palačinky měla nejradši. Sice se většinou podávají ke snídani, ale Ashlyn si je přála na večeři. Nikomu to nevadilo.

Měli to snědený do pěti minut. Chodili si přidávat dokud neměli pocit, že jim praskne břicho. Takhle dobře se nenajedli už dlouho.