Maddie
Celou noc jsem nemohla zahmouřit oka. Pořád jsem přemýšlela nad Arthurem a Christinou. Vůbec jsem tomu nerozuměla a byla zmatená.
Neuvědomovala jsem si kolik je hodin do té doby než mi zazvonil mobil na nočním stolku. Zašmátrala jsem rukou na stolek a zvedla zvonici krabičku. Hovor jsem zvedla a ozvalo se jen hlasité "halooo!". Hlas mě matky se rozezněl po celém pokoji. " Ahoj mami." Odpověděla jsem na zpět a usmála se. " Jak ti to jde jako nová tisková referentka? Četla jsem všechny zprávy." Vyhrkla mamka. Věděla jsem že se to k ní dostane a že ji to musím říct,ale úplně jsem na to zapomněla.
Hovor s mámou trval necelých dvacet minut a já se hned po té vydala na ranní běh vyčistit si hlavu. Těsně před tím než jsem vykročila z našeho nového domu zazvonilo mi oznámení na displeji. Podívala jsem se kdo mi psal a vidím tam jen jméno Arthura.
Arthur
Ahoj Maddie. Moc mě to mrzí,ale bohužel tě dnes nemohu vyzvednout.
Zírala jsem na zprávu asi dvě minuty než jsem se konečně odhodlala odepsat.
Maddie
Počítám s tímByla jsem zmatená. Nenapsala ani jediný pádný důvod proč mě nemůže vyzvednout. Nechtěla jsem si tím motat hlavu a vyběhla do ranního Monaka.
Běžela jsem tam kam jsem jen mohla. Tak jak mi nohy stačili. Bylo to uvolňující. Všechny myšlenky jsem zahnala do kouta a jen pozorovala nádheru okolo sebe.
Červena obloha splývala s tou oranžovou a nádherné se doplňovali. Jedna bez druhé by nemohli žít. Tvořili nádherný obraz. Bylo to pohlazení po duši. Uklidňovalo mě to a hojilo šrámy na duši.
Usadila jsem se na písčité pláži a pozorovala narážející vlny. Nabírala písek do dlaní a sypala ho zpět. Písek mi propadal mezi prsty jako můj život právě teď. Nebyla jsem si ničím a nikým jistá. Potřebovala jsem najít samu sebe.
Z mého hlubokého myšlení mě vytrhl povědomí hlas. Otočila jsme se za znějícími slovy a spatřila Landa. " Ahoj." Pozdravil. " Ahoj." Odpověděla jsem na zpět a dal ho pozorovala. " Můžu si přisednout?" Otázal se mě Lando a já jen kývla na souhlas.
Malé praskání písku pod jeho tělem když se vedle mě posadil nebylo moc slyšet. Podívala jsem se na něj a hleděla mu přímo do očí. Naše obličeje od sebe byly pár milimetrů a stačil kousíček a má pusa by byla na té jeho. Jeho krásné modré oči byly zabodnuté do těch mých a já si užívala každou setinu času kdy jsem do nich mohla hledět. Landovo oci na chvíli zabloudili za mě,ale ihned je navrátil zpět. Hlasité polkl a vyslovil větu na kterou jsem nebyla připravená a ani za milión by mě nenapadadlo že by ji někdy mohl vyslovit. " Šla by jsi se mnou na večeři Madd?" Jen jsem na něj civěla a přemítala si otázku stále dokola. On se mě právě teď zeptal jestli s ním půjdu na rande? Otázky mi lítali hlavou sem a tam,ale jedna jediná myšlenka se zastavila u toho jak mě oslovil. Madd. Takto mi říká je. Arthur.V Landových očích se začala tvořit nervozita a mě bylo jasné že už konečně musím promluvit. " Ano,moc ráda půjdu." Řekla jsem a usmála se. Nevěděla jsem proč to dělám. Možná proto že jsem byla naštvaná na Arthura a nebo se mi Lando líbí. Byla jsem zmatená,ale spokojená se svou odpovědi. " V osm tě vyzvednu." Řekl Lando a rozběhl se směrem k městu.
Celý den jsem pracovala na věcech, které má dělat tisková referentka a volala s několika bulváry aby nezveřejňovaly nějaké rozhovory s Charlesem. Je jako malé dítě. Někdy řekne věci, které by neměl.
Hodiny ubíhaly a já dokončila poslední hovor a vydala se do koupelny kde jsem se nachystala na večeři s Landem.
Zvonek se rozezněl po celém domě a já sešla schody dolů na příjezdovou cestu kde stál Lando opřený o své auto. Jeho pohled sjel od mé hlavy až po paty a usmál se. Lhala bych kdybych řekla že jsem se nezačervenala. Jemu to ovšem také slušelo. Měl modré kalhoty a bílou košili, která mu obepínala jeho svaly.
" Sluší ti to." Vznesla se do nočního Monaka věta, která vyšla z Landových úst. " Tobě také." Přitakala jsem a nasedla do auta.
Cesta netrvala nijak dlouho a proto už Landovo auto stavělo. Vystoupila jsem tedy a porozhlédla se kolem. Obrovská restaurace okolo které rostli palmy všech velikostí. Zlatavé prvky tu nechyběli a zdobili každičký deatil na moderním designu budovy.
Usadila jsem se ke stolu na proti Landovi a hleděla mu do očí. Jeho modré oči zářili radosti a já se neubránila malému úsměvu. Chtěla jsem něco říct,ale v tu chvíli k nám přišla servírka a ptala se nás na naší objednávku. Objednala jsem si grilovaného lososa a salát s rustikální bagetou tak jako jsem to jidavala vždy u Leclercu doma. Bylo to mé oblíbené jídlo tak jako Arthurovo. Pamatuji jsi jak kvůli nám na každou grilovačku připravovali lososa, protože jsme ani jeden nebyly schopní sníst hamburger. Usmála jsme se nad touto vzpomínkou,ale hned mě smích přešel, protože to právě ten samý kluk mi zlomil srdce na milion malých ostrých kousíčku.
Večera s Landem byla víc než úžasná. Vše šlo tak jak mělo a já tentokrát nemusela vybíhat z restaurace tak jako to bylo s Arthurem. Byla jsem na sebe naštvaná, protože každá má myšlenka mířila na Arthura.
Lando zaplatil naší večeři a mi vyšli ven z budovi,ve které jsem rozhodně nebyla naposledy.
Noční Monako opět zářilo a mě ten nádherný pohled uspokojoval. Stala jsem na okraji kopce a sledovala spící město pode mnou. Lando se opřel o zítku vedle mne a sledoval město tak jako já. " Už chápu proč se tu Charlesovi tak líbí." Řekl do tmy. Usmála jsem se a byla si jistá že to neviděl,ale opak byl pravdou. Podívala jsem se na Landa a hleděla mu do očí. Ztrácela jsem se v jeho očích tak jako on v těch mých. Všechno jakoby se najednou vypařilo a byly jsme tu jen my dva. Byla jsem tak blízko. Měla jsem potřebu ho políbit. Touha, která nebyla zakázána byla cítit všude kolem a Lando na nic nečekal a políbil mě. Jeho rty se přitiskly na ty mé a začali se pohybovat a já se přidala. Jeho růžové polštářky byly jako dávka adrenalinu, kterou prožívám každý víkend ve stáji na okruhu. Ten adrenalin, který jsem potřebovala,ale nebyl úplný. Žádné motýlka v břiše jsem necítila tak jak to popisují v každé knize. Jeho rty opustili ty mé a já najednou něco postrádala podívala jsem se tedy na Landa a z jeho výrazu jsem vycítila že byl nervózní. Přitáhla jsem si ho tedy k sobě a políbila ho.
______________________
Čauky ❤️ další kapitola je tu . Je tedy a trochu kratší,ale myslím si že toto nikdo nečekal. Jak si myslíte že to dopadne s Maddie a Landem?
ČTEŠ
Nauč mě milovat
RomanceŽivot je krutý a nemilosrdný. Tak jako svět formule jedna.Máte přátelé a nepřátele na každém rohu a musíte se umět přenést přes všechny překážky a vyhrát tuto složitou hru. Dokáže se Maddie přenést přes všechny nastražené pasti, které ji zapříčinil...