FERNANDÉZ

2

Isabel

Ráno pro mě bylo takové, jako každé jiné. Vstala jsem brzy ráno, protáhla se a vypila si v klidu čaj. U toho si četla na kindlu knihu. Přijde mi že jsem přečetla už vše dobré, a tak čtu pořad ty samé dokola. Ale nevadí mi to, protože i tak si to užívám.
Právě čtu knihu kterou jsem přečetla tak dvacetkrát, a její příběh je o tom, jak byla hlavní postava zamilována do nejlepšího kamaráda svého bratra. Nejvíc mě nadchlo to, jak ho milovala už od dětství a potom s ním otěhotněla a jejich příběh skončil hezky. Viděla jsem se v tom, já jsem však zamilovaná do muže který by se mi akorát tak vysmál.
Když jsem dopila svůj mátový čaj, tak jsem se vrhla na obyčejný chléb s avokádem a slaninou. Snažím se žít zdravěji ale slaninou nepohrdnu nikdy.

Slyšela jsem kroky a uviděla tátu, v županu a rozespalý výraz.
,,Dobré ráno papá" řeknu s plnou pusou a on jen přijde a pohladí mě po vlasech,, dobré" zamumlá a uvaří si silného turka. Nikdy jsem nechápala jak to může pít, když jsem byla malá tak jsem se mu snažila trochu upíjet, ale pozvracela jsem se hned co jsem měla na jazyku zrníčka kávy.

,,Plány na dnešek?" posadil se vedle mě a nasadil si dioptrické brýle. Musela jsem mu na telefonu nastavit nové dnešní aktuality a počasí.. s telefon moc neumí zacházet.
,,V celku nic zajímavého. Půjdu zkusit pohovor do Apres paper, a chtěla bych místo sekretářky a při nejlepším, redaktorky" táta se podívá zvláštním způsobem.
,,Nechápu proč nechceš pracovat v naši firmě dcero, tam jsi šéfová a nemusíš být nikoho sekretářka" už tři roky se mě snaží dostat do firmy.. nechápe ale, že nechci.
,,Zkusila jsem si to a není to nic pro mě. Chci zkusit mnoho věcí papá, a jednou z nich je být i někoho sekretářka" to už jsem natáhla ale stojím si za tím.
,,Večer jdeš s tvým bratrem na akci, tak na to nezapomeň" vím že nesmím zapomenout..

Dnes jsem se cítila dobře. Oblékla jsem si šaty s áčkovou sukní a kanýrem. Nikdy jsem nebyla zvyklá na výrazný make-up, ale vždy jsem dbala aby jsem byla upravená. Takže korektor pod oči, oční linky trocha řasenky a někdy lesk na rty nebo rtěnka. Měla jsem dost výrazné rysy tváře takže i tak minimum make-upu, vypadalo příliš než dost.
Vešla jsem do Apres paper. Budova byla majestátní a já s radostí zamířila na  recepci.
,,Dobré ráno, na dnes mám domluvenou schůzi o zájmu práce" usmála jsem se a recepční se na mě takřka podívala.
,,Začnete hned teď, budete nosit kávu a vyřizovat nějaké papíry. Vše se dozvíte za pochodu, přestávka je jednou denně na oběd, a to je půl hodiny. Vzadu je kávovar" řekne a ukáže dozadu. Vážně? Podrž taška?

,,Ale-" ani jsem se nesnažil to doříct a šla na své místo.

Lidé z prosklených kanceláři na mě mávali a říkali si tak o svoji kávu. Několikrát jsem se polila a chtělo se mi plakat.. mám na víc.
Po obědě další kávy, a potom třídění dokumentů. Odešla jsem v půl sedmé večer. Akce začínala v osm. A já panikařila.. nemám čas se nachystat.

Ještě že moje kamarádka bydlí kousek a já si u ní můžu vypůjčit šaty a podpatky.

,,Pro tebe bílé, protože ti ta barva moc sluší" ani jsem si je poradně neprohlédla, a rovnou si je oblékla.
Oh ne... koukala jsem na sebe do zrcadla a litovala jejího výběru.
,,Necítím se zrovna nejlíp" šaty byly docela dost vyzývavé a s velkým výstřihem. Přirozeně mám velké poprsí, větší než hodně žen. A vždy si svůj hrudník dokonale skrývala, cítím se.. velice nekomfortně.
,,Máš snad čas na breptání? Ne! Tak mazej nebo to nestihneš" Dafny měla pravdu..

,,Tony počkej!" už jsem viděla jak chce vejít do sálu ale stihla jsem ho.
Podíval se na mě a zamračil se,, dnes budu svoji sestru muset hlídat" i jemu se zdál můj výzor.. bylo to moc.
,,Jdeme" štipnu a procházíme kolem ostatních.
Pozdravíme se s několika vlivnými lidmi a taky starostou. S ním má Antonio dobré vztahy.
,,Je tu i syn Kavinského" ukáže na Conora a já jen myknu rameny.,,To je fajn" řeknu a napiju se mimózy, jediné co mě zajímalo bylo, jestli je tu i Damien Fernandéz.
,,Otec uvažuje o tvém provdání" koukala jsem po sálu a poslouchala co mi chce Damien povědět.

,,Samozřejmě mi na tobě záleží Isabel, ale nikdo pro tebe není dost dobrý" kývla jsem na souhlas a přála si aby nemluvil o svatbě.

Když se bratr zakecal s Kavinským starším, musela jsem prohodit pár slov i s Conorem. Slušnost.. nic jiného.
,,A čemu se tak rád věnuješ?" zeptala jsem se a mile se usmála.
,,Jsem společenský člověk a rád se bavím. Pak se věnuji charitativním činnostem a cestování" opřel se o sloup a jemně mrkl. Nervózně jsem si strčila vlasy za ucho a cítila jeho pohled na mém výstřihu.
,,Já mám rada knihy" jediné co odpovím a asi dostačující.
,,Ještě hraju golf a dokonce mám svůj vlastní golfový kurt" vůbec ho nezajímalo co jsem mu řekla o sobě. A asi je to tak lepší.
,,Jsi dost pohledná i když trochu jiná než můj typ. Určitě se ještě sejdeme" nestihla jsem ani mrknout a byl fuč. Jen jsme zakroutila hlavou a podívala na bratra který stále hovořil s jeho otcem.

Antonio se vyžíval na takových akcích ale já ne. Nikdy mě to nebavilo, jen klábosit a klábosit celý večer a nakonec jen malá chvíle kdy se opravdu začne vybírat na nemocné nebo chudé děti. To já chodila na onkologické oddělení a hrála s dětmi deskové hry, nebo s nimi vyráběla náramky. Opravdu s nimi trávila čas a zajímala se o jejich zájmy a sny.. tohle je jen záminka se zviditelnit.

Až si Tony promluvil se všemi co chtěl, tak jsme se chystali odejít. Zrovna když jsme vycházeli tak stejnými dveřmi přišel Damien a zastavil se u nás.
,,Dobrý večer" řekl a usmál se na mě.. Tony ztuhl. Není to dávno od doby, co Cassandra po letech byla v Chicagu.
Vždy jsem doufala že bude část naši rodiny a s bratrem budou krásný pár. Budou se milovat a mít svoji rodinu, děti které budu rozmazlovat a hlídat. Bylo mi jí tak moc líto ale ještě víc mého bratra.. ztratil vše co mohl.
,,Měj se dobře Damiene" kývl Tony a Damien uhnul na stranu aby jsme mohli projít.
,,Ty taky, pokud máš ještě možnost" mezi nimi to bylo dost napjaté. Kdysi se měli rádi a byly dobří přátelé.. i dlouho po tom, co tu Cassie nebyla. Pak ale Damien zjistil pravdu a už nikdy se spolu nebavili jako předtím.

Byla to pichlavá poznámka která nechala mého bratra chladným. Miluju svého sourozence, ale taky si uvědomuji chyb kterých nadělal. A za vším stojí Rachel. Nejsem konfliktní člověk, ale až ji jednou v ulicích Chicaga potkám, tak jí nenechám jen tak.

Zrovna musíme odcházet když Damien přichází..
Doma jsem zalehla do své postele a představovala si, jaké by to asi bylo, kdyby nás osud spojil dohromady. Mít po boku muže jako je Damien musí být splněny sen.. můj sen.
Od sedmnácti let jsem do něj zamilovaná. Přineslo mi to hodně zklamání ale moje fantazie pořad pokračují.
Fantazíruji i když vím, že já nikdy nebyla na seznamu jeho přání. Byla jsem jen malá sestra Romera.

Hlava mi jede na plné obrátky a já se topila z představivosti. Jen při pohledu na něj se mi podlamují kolena..