FERNANDÉZ

14

Isabel

Četla jsem si knihu, tentokrát kráska a zvíře. Žádný moderní překlad ale pěkně v původní podobě, a přemýšlím jestli já jsem kráska nebo zvíře. Nevinná už nějakou dobu nejsem, i když jsem se snažila celý život být a možná proto, teď nebýt nejhodnější a věrná snoubenci chutná tak sladce.
Ale ruku na srdce, pochybuju že on je mi věrný..

,,Okamžitě dolů Isabel Mario Romero!" vtrhne mi máma do pokoje a já nadskočím hrůzou.. prostředím jménem mi nikdy neříká.
,,Co se děje?" jen se zase mrskne dveřmi a já rychle utíkám do obýváku, kde sedí táta a Antonio.
,,Posaď se!" sykne táta a já si rychle sednu,, papá?" zavrtí hlavou a Tony se mi nedokáže ani podívat do očí.
,,Vždycky jsem si myslel že ty jsi ta rozumná a hodná holčička Isabel, ale dost jsem se v tobě zmýlil. Donesla se ke mně novina, že jsi před dvěma dny strávila noc v hotelu s Damienem Fernandézem. Co mi k tomu řekneš?" rychle jsem se podívala na svého bratra podrazáka a nevěřila, že jsem ho mohla celá léta nazývat mým bráškou.
,,Je to pravda, vše co jsi slyšel papá" na co mám teď lhát? Ještě k tomu před tátou.
Papá zklamaně zákoutí hlavou a mamá si nalévá sklenici vína.
,,A přijde ti takové chování v pořádku Isabel? Zostudila jsi naši rodinu a jméno, a především jsi se zachovala jako nějaká levná dívka" tím myslel.. kurva. Tímhle už mi přetekl pohár trpělivosti a hlavně s mým bratrem.
,,Já zostudila rodinu? To Antonio si vzal krásnou a chytrou Cassandru, přitom pořad miloval zmiji Rachel! To on pomohl k únosu Cassie, a pak dělal že ani neexistuje, a neudělal nic proto, aby ji získal zpět. A to ani nemluvím o tom, že moc dobře věděl kde se nachází. Má štěstí že ho její rodina nepotrestala, mezi tím co nechutně tuneloval jejich firmu" všichni zůstali zírat a já sledovala jak byl Tony dotčen, no však věděl že všechno co jsem řekla byla pravda.
,,Damiena miluju už několik let, ale on ke mně nic necítí. Pokud je to všechno, za pár hodin odlétám do Vegas, aby mě Cassie naučila vše co umí" táta vypadal jako kdyby ho trefil šlak a máma si nalévala druhou sklenici.

Vím co čekali, že sklopím uši a budu fňukat. Nejsem malé dítě a taková už ani nikdy nechci být.

..

,,Slečno Romero! Už tady na vás čekám" přijel pro mě řidič stejný jako minule, s úsměvem na tváři mi otevřel dveře a já s poděkováním nastoupila. A za několik minut jsme zastavili před už mi známým domem Herrerových.

Zazvonila jsem a otevřel mi Dário.
,,Rád tě zase vidím prcku, pojď dál" objala jsem ho a musela se usmát nad jeho oslovením.
,,Víš o tom že jsem dospělá?" zasmál se a zakroutil hlavou,, já si tě pořad pamatuju jako tu malou holčičku co si chtěla hrát na schovku" odložila jsem si kufr a kabelku do pokoje pro hosty a šla zpět do kuchyně kde mi Dário podal hrníček s kávou a spolu jsme si sedli za stůl.
,,Cassie ještě pracuje a říkala že za hodinu máš přijít vedle do dílny. Objednal jsem nám zatím večeři, máš ráda Čínu?" kývla jsem.
,,Jestli Cassie pracuje tak to může klidně počkat na ráno, nechci být na obtíž" Dário se zamračí a já vím co mi řekne, že určitě nejsem na obtíž a že jsem vždy vítaná. Aspoň někde se tak cítím, utekla jsem z pekla které se začalo pomalu ale jistě v Chicagu táhnout, ale mám pocit že to zamnou přijde i sem.
,,Přijede dnes v noci Damien, všiml jsem si zvláštní atmosféry mezi vámi. Je něco co by jsme měli vědět?" mám říct že jsme spolu strávili noc na hotelu, a že to všichni v Chicagu ví? To bych se asi propadla pod zem. Nejsem ráda že tu bude i Damien,  musím se soustředit na práci a on mě bude rozptylovat. Svým charakterem a přitažlivým tělem..
,,Nic se neděje Dário, ale dejme tomu že je mezi námi hustší vzduch" kývne a usměje se,, mně o tom nemusíš nic povídat, já unesl svoji lásku a  trvalo několik let než jsem ji dostal".

S Dáriem jsme se společně najedli a dobře si popovídali. Malý Damienek je u jeho bratra a švagrové na víkend, takže ti dva mají čas i samy na sebe. Moc se mi tu líbí, z domu jde cítit i takový klid a láska. Cassie má po zdech fotky syna a manžela a všech z rodiny, moc hezké. Jednou bych si přála mít také takovou rodinu.
Ani jednou jsem se nepodívala na svůj telefon a ani to dělat nebudu.. Slyším jak neustále cinká a že mi i několikrát někdo volal ale nepodívám se, chci mít klidný víkend.
Moje mamá mi volala a Antonio, popřípadě ještě Conor.

..
,,Vrhneme se na to" Cassandra mi podá nějaký kus papíru a na stůl položí tužku a pastelky. Začíná být víc a víc nervózní..
,,Neměj žádný strach nebo obavy, nejdůležitější je preciznost a představivost. Já sama nejsem žádný Picasso a ani to po tobě nechci, nejlepší co můžeš udělat je nést se svojí představivostí. Vezmeme to úplně od začátku, budeš na schůzce s klientem. Mnoho zákazníků nechce a nemá čas jezdit do naši firmy, pohodlnější je pro ně rychlá schůzka někde v kavárně blízko jejich práce. Vždy měj u sebe nějaký deník a tužku s pastelkami" poslouchám každé její slovo a vezmu si tužku do ruky.
,,Dejme tomu, že chci šaty na ples z modrého saténu. Přiléhavé na tělo a na stehnu chci větší rozparek, vrch chci ze silnějšího materiálu, takovou braletku pokrytou kamínky, a budu chtít i pásek pokrytý samými kamínky jako i braletku. Kamínky budou stříbrné, a já jsem metr a půl vysoká zákaznice s drobnou postavou" začal se mi v hlavě rýsovat návrh a já si nejprve nakreslila postavu ženy. Drobné ženy.

,,Nechám tě ať si vše nakreslíš podle sebe, já si půjdu dát cigaretku. Věřím v tebe kamarádko" usměje se a když si bere krabičku cigaret a zapalovač, třesou se jí ruce. Problémy silného kuřáka.
Nějaký obrys postavy se mi podařilo nakreslit, a začala jsem od vrchu tedy braletkou, ke které jsem si udělala odrážku- pokrytá stříbrnými kamínky. Teď ten pásek, ale jak hrubý a jakou velikost? Podle mě by se k tomu hodil tenký, aby nepřitahoval větší pozornost než ta braletka. Tak jsem do pasu nakreslila tenký pasek také o odrážkou- pokrytý stříbrnými kamínky. A teď pro mě nejhorší část.. rozparek na stehnu, jak velký? Když ho nakreslím až moc vysoko tak zákazníci půjde vidět všechno, ale moc nízko nemůžu protože ho chce větší. Nakreslila jsem ho nad koleno, to by mohlo stačit. A pak pár črtami jsem dokreslila zbytek délky šatů.
Vzala jsem si do ruky modrou pastelku a snažila se šaty lehce vybarvit, a upřímně? Je to docela uklidňující. Přistihla jsem samu sebe jak se u toho usmívám a ani jsem si nevšimla že Cassie je zpět a jde z ní cítit kouř cigaret. U jiných žen mi to přijde nechutné ale u ní ne, je to vůně cigaret smíchaná s něčím sladkým, možná jeden z jejích nechutně drahých parfémů. Působí to elegantně a žensky.

,,Myslím že moje žezlo převezmeš rychleji než jsem si myslela, je to krásné Isabel. Máš talent a pokud jsi učenlivá rychle tak jako teď s malováním, šití bude brnkačka" mám radost ale tohle bylo lehké, teď ta horší část.

Cassandra vytáhla modrý satén a textilní křídu.,, Tady už to přestává být sranda" hlasitě polknu a ona vytáhne z šuplíku krémovou braletku a roztrhne obal.
,,Já ani ty nejsme tak drobné, aby jsme se vlezli to těch mír, které má mít naše zákaznice. Dejme tomu že obvod hrudníku na braletku bude pasovat na velikost XS. Tohle se dnes naučíme, jak hezky a čistě saténem pokryjeme celou braletku a pak ji dokončíme na stroji, zbytek šatů doděláme zítra"..

Když řekla že dnes budeme dodělávat jen braletku, myslela jsem si že to bude rychlé.. ale trvalo to strašně dlouho, a já se divím že Cassie ani jednou neujely nervy.. moc mi to ze začátku nešlo a když jsem si sedla za stroj tak jsem ho nějakým způsobem pokazila a nešel nastartovat, až po půl hodině koukáním na YouTube jsme došli na to, jak to opravit. Nejhorší část byla ale lepení kamínků.. jeden malý kamínek po druhém..

V pozdních hodinách jsme zhasly světla a odešli zpět do domu.. to jsem ale ještě věděla co tam na mě čeká.