FERNANDÉZ

12

Isabel

Vážně jsem vyspěla do toho bodu že své poprvé dám Damienovi Fernandézovi? Vždy jsem o tohle snila ale za jiných podmínek, za podmínek kdy budeme svoji a bude to jako v pohádce. To by ale touha a chtíč nemohla přebít moje morální zásady. Když ho vidim jak na mě čeká a sleduje každý můj pohyb, nemůžu se dál udržet.
,,Pojď zamnou" přejdu skoro nahá a sednu si na něj,, máš krásné tělo a ještě krásnější jsi uvnitř" zašeptá a rty se jemně dotkne mého ucha, a svoji ruku položí na mé stehno.
,,Nevím jak tě po tomhle mužů dát jinému" začne můj krk obsypávat polibky a já si přesednu čelem k němu,, nemusíš mě nikomu dávat.. jsem tvoje a vždy jsem byla" nečekám ani sekundu a přitisknu své rty na jeho. Polibek prohloubím a místo lásky a milování je to nenasytný chtíč a touha, jako něco návykového co jsem postrádala a chybělo mi.. jako droga.
Po dlouhém líbání mě položil na postel a já se nechávala unášet jeho dotyky..

,,Vážně to chceš udělat?" zeptá se a já s úsměvem přikývnu..

..
,,Musím domů" řeknu a začnu se oblékat a on stále leží v posteli,, mám tři zmeškané hovory od Tonyho" kývne a promne si obličej.
,,Jsi v pořádku? Svezu tě domů" začne si rychle oblékat košili a já nesouhlasně zakroutím hlavou,, vždyť jsi pil negroni" teď jsem měla chuť vytáhnout svůj deník a napsat si tam negroni- aperitiv mého poprvé, ale zdržela jsem se.
,,No a? Svezu tě, je pozdě a nedopustím aby se ti něco stalo" musela jsem se usmát a přešla k němu.
,,Nějak se staráš" políbila jsem ho a on uhnul pohledem.. udělala jsem něco špatně?
,,Tohle bylo poprvé a naposledy Iso, nic víc kromě prostého sexu v tom nebylo" auu.. tohle zabolelo. To jsem pro něj byla jen nějaká žena se kterou má sex? A nebo ještě hůř, jsem od teď děvka co spala s někým jiným než svým manželem.
,,Tak potom nashledanou Damiene, domů si půjdu jak chci a kdyby něco, zavolám mému snoubenci. Co se týče tvé pracovní nabídky, tak ji vezmu jen kvůli Casssie. Zítra ráno smlouvu na stole a chci taky firemní účet" zíral na mě a já se usmála a rychle odešla, přitom jsem zadržovala pláč.. který jsem se snažila zadržet až domů ale nešlo to. Procházela jsem se nočním Chicagem a plakala.

Domů jsem přišla pěkně pozdě a můj bratr čekal v kuchyni se zvláštním výrazem.
,,Kde jsi byla?" řekne neutrálně ale na jeho tváři jde vidět rozčilení,, byla jsem s Caroline na drink, děje se něco?" položila jsem kabelku na stůl a sedla si.
,,Ještě jednou Isabel, kde jsi byla?" proč se tak ptá?
,,S Caroline, mojí kamarádkou z pilátes" lžu jak tiskne a asi to ví, ale musí něco vědět jinak by se neptal.
,,Jsi kurevsky prolhaná a zklamala jsi mě! Co jsi dělala na pokoji šest s Damienem?" ou... doprdele.
Bouchl do stolu a já se lekla.
,,Jak to víš?" hlas se mi třepal a já pocítila nechutný pocit v žaludku.
,,Mám známe všude Isabel, ale odpověz mi a to rychle" nemůžu mu dál lhát když očividně ví.
,,Nebudu ti říkat co provádím s mužem Antonio. Jsem dospělá, a mužů si dělat co uznám za vhodné" je tak rozčílený že jsem měla pocit že mi jednu ubalí.. cítím se trapně a jako na výslechu u policie.
,,Zklamala jsi mě.. ale nikdo si z tebe madračku dělat nebude, ne z mé sestry! Já si promluvím s Fernandézem" panebože dej mi prosím sílu, jinak se případní hanbou..
,,S nikým mluvit nebudeš Tony, to je moje věc s kým spím a s kým ne. Já se tě snad ptám s kým sdílíš postel?" tohle bylo poprvé co jsem na něj zvýšila hlas a nebylo mi to příjemné.
,,Ty jsi ale moje malá sestra!" vydechne a radši odejde, jinak by jsme se ještě víc pohádali.

Ve sprše jsem smyla všechen dotek a rty Damiena..byl to pocit jako znovuzrození. Jak směšné že konečně v jednadvaceti letech nejsem panna, a to jsem si myslela že zemřu jako stará osamocená panna. Byl to úžasný pocit že Damien byl můj první, ale zároveň jsem cítila jako kdyby se něco ve mně zlomilo. Usínala jsem s pocit který ani nedokážu popsat.. vyčerpáním z pláče a hořkou chutí podvedení.

..

Fernandéz. Velká firma, elegantní a honosná. Přes recepci jsem šla rovnou do kanceláře Damiena, který tam nebyl. Je po osmé ráno, tak kde může být? Sedla jsem si a a koukala kolem sebe, nic osobního tu nemá. Fotky nebo nějaké své věci, nic.
,,Dobré ráno slečno, dáte si kávu?" asistentku má velmi krásnou.
,,Poprosím mátový čaj" usměje se a odejde. Určitě se mu musí líbit, je opravdu sympatická a krásná. Isabel to vážně přemýšlíš jestli se mu líbí jeho asistentka? Už nevím co dělám.. vážně.
,,Dobré ráno" otočím se a uvidím Damiena, sedne si na své místo a vytáhne papír.
,,Tady je smlouva a tady kreditka" tu kreditku nepotřebuji ale v tu chvíli jsem nevěděla co dál říct.
,,Mohla by jsi nastoupit už dnes? Potřebuji dohnat resty co jsem neudělal" přikývnu a nervózně si uhladím ofinu.
,,Asistentka ti ukáže dílny" ukáže na dveře a já se zvednu.
,,Děkuji, pane Fernandézi" řeknu ostře a zastavím asistentku která mi přinesla čaj.
,,Můžete to vylét, pan Fernandéz mě chce v dílně" zmateně kývne a čaj položí na odkládací stůl.
Ani náznak něžnosti.. vážně pro něj naše noc nic neznamenala.

..

Když jsem si prohlížela všechny objednávky tak jsem se zhrozila, víc jak sto nedodělaných zakázek. Co tady ten Damien dělá? Za Cassandry se tohle nikdy nestalo, už chápu proč mě tady chtějí, abych dostala firmu zase do oběhu.
,,A tady se musíme prvně zaměřit za politiky a známe osobnosti slečno Romero. Na jméno Cilian tu máme oblek potahovaný drahou modrou látkou, a pro Sadru Murphy slavností šaty z modelu Eleganta s flitry a krajkou" paní mistrová krejčí mi začala vysvětlovat hořící objednávky a já jen stála a koukala kolem sebe. Nic o látkách a šití nevím.. jsem bezradná.
,,Nevím proč vás šéf přiřadil sem, když očividně nic neumíte. Ale věří vám, potom by jste se vše měla naučit, nějaký kurz šití jste zvažovala?" mistrová je ostrá a na to nejsem zvyklá.. ale kurz? To bude trvat nejméně půl roku než ho dodělám.
,,Já nemám bohužel čas vás učit" napadá mě jediný člověk který by mi pomohl, a taky je to člověk který se v tom velmi dobře vyzná.. Cassandra.