FERNANDÉZ

17

Isabel

,,Takže? Co si dáme?" zeptám se a prohlížím si menu.
,,Je tu jen jedna nabídka, takže předpokládám že nemáme na výběr" odpovím si sama a kouknu na jeho obličej, zuby zaťaté a čelist mu ucukla, je nervózní.
,,Je mi jedno co budu jíst, když jediné na co mám chuť jsi ty" málem mi zaskočilo víno kterého jsem se právě napila.. nejsem hloupá a vím že to mělo sexuální podtext.
Nedopověděla jsem na to, a servírka nám přinesla předkrm. Damien si dal dvě sousta a zbytek dal stranou, zíral na mě hladově, jako kdyby před chvíli vůbec nebyl nervózní.
Čekala jsem, že mi hlavou bude letět tolik otázek a myšlenek.. ale nic. Jakoby sedět s Damienem na romantické večeři bylo úplně normální a v klidu.
,,Nechápu tvůj náhlý zájem o mě" přeruším naše ticho a napiju se vína, on se pousměje a promne si bradu.
,,Proč to nechápeš? Nejsem člověk co si potrpí na pomluvách a spekulacích, ale v této chvíli je nemůžu přehlížet" takže to dělá jen kvůli ostatním? To chce každá žena slyšet..
,,Takže za tvůj zájem můžu vděčit ostatním lidem" přikývnu a odvrátím pohled stranou.
Jeho dlaň moji tvář pohladí.. jemné gesto které jsem cítila jen ve snech.
,,Ne.. od naší noci nemůžu myslet na nic jiného Isabel. Připadám si jako puberťák ale je to tak, ale lásku ti nemůžu zaručit. To víš že ano?" srdce mi bušilo a já měla najednou sucho v ústech, hlava říkala ano vím, ale srdce chtělo víc..
,,Vím, když se vezmeme tak nebudu muset žít s někým cizím koho mi vybere otec" s úsměvem kývne a já jen otočím hlavou,, jediné co chci je, aby jsi mě nepodváděl" začne se smát a já zpanikařím, zase jsem řekla něco trapného?

,,Podvádět tebe Isabel? Když mám tebe tak nedokážu ani pomyslet na jinou ženu, všechno co máš je moje a já ti dám neuvěřitelnou rozkoš. Já musím být obezřetný kolem tebe, i když ti důvěřuji tak určitě nevěřím chlapům co by se kolem tebe motali" tohle..tohle jsou slova Damiena? Nevím jestli mám zázračný rozkrok ale očividně to s ním udělalo divy.

,,Těšíš se na návrat do Chicaga? Budeme mít spoustu práce ve firmě a já ještě v klubech ale, myslím že se na společný život docela i těším" projel mnou nehezký pocit a husí kůže..najednou mám strach. Všechno se to najednou stalo tak rychle že já..já.. nemůžu. ,,Damiene já.. dej mi chvíli prosím" vstala jsem ze židle a utíkala k východu.

,,Isabel stůj!" otevřu dveře a pořádně se nadýchám čerstvého vzduchu, jeho prsty se dotkly mého ramene,, co jsem udělal špatně? Tohle si chtěla ne? Vůbec tě nechápu" neodpovídala jsem a ihned psala Cassie zprávu, že za půl hodiny na ni počkám v jednom baru kde mě vzala.,, Potřebuji trochu prostoru Damiene.. všechno na mě právě dolehlo, můj bývalý snoubenec.. pak bratr a celé Chicago! A hlavně ty.." koukal na mě se zamyšleným pohledem a promnul si bradu.,, Kurva! Já musím na skleničku.. tohle je šílenější než jsem si myslel, omlouvám se" mezi tím mi Cassandra stihla pětkrát zavolat, až nakonec odepsala že už je na cestě.,, Musím si vše promyslet a uspořádat v hlavě, chci chvíli času pro sebe" jen kývne a zavolá mi taxíka,, nenutím tě do ničeho Isabel to doufám víš, ale taky po včerejší noci potřebuji vypustit všechny myšlenky z hlavy".

Nastoupila jsem do taxíku a ucítila zvláštní pocit na hrudi, úzkost. Nikdy jsem taková nebyla, nikdy jsem neměla žádné velké trápení nebo podobné věci, kdy člověk neví co a jak. Teď jsem se cítila lapena do reality, i když v minulosti bych skákala od radosti, teď je mi do pláče.
Vystoupila jsem před barem ve kterém jsme spolu s Cassie už jednou byly, a ona čekala před vstupem a kouřila cigaretu, nervózní a strhaná.
,,Cassie já-" přerušila mě a típla cigaretu.
,,První drink a pak mi vše řekneš" šli jsme ke stolu s barovými židlemi a Cassie si unaveně promnula oči.
,,Co se zase stalo mezi tebou a mým bratrem, proč tu teď my dvě sedíme místo toho, abyste vy dva byly zamilovaný pár někde na pozdní procházce romantickou loukou" kde ve Vegas je louka nevím, ale vidim na ní že se doma muselo něco stát. Není ve své kůži.
,,Dolehlo to na mě... nevím jestli to zvládnu Cassie, je správné aby jsme my dva byly v manželství? Je správné aby jsme hráli rodinu?" mávne na barmanku a hned nám přinese dva drinky.
,,A co je kurva v dnešní době správné? Nic. Můj bratr je dobrá partie a já byla přece v manželství s tvým bratrem! Bylo to správné? Kdo to má kurva vědět, ale jediné co vím je, že pro sebe máte oba slabost a to je jediné plus" je rozčílená a začne klepat nohou, okusovat si uměle nehty a zběsile kouká po místnosti. Tohle není dobrý..
Vypiju drink a ona ihned objedná další, kouři jednu cigaretu za druhou a vypadá jako by za chvíli měla omdlít.
Podívá se na mě se slzami v očích a já ji chytnu za ruku.
,,Řekni mi to konečně" vydechnu a ona kývne a napije se.
,,Dário je nemocný" cože? Zakroutila jsem hlavou a usmála se,, co to plácáš za hlouposti to-" smrtelně vážně se na mě podívá a kývne na souhlas.
,,Když jste odešli na večeři, pustila jsem se do menšího úklidu v jeho pracovně. Všude měl rozházené dokumenty a mě to rozčilovalo, no pak jsem narazila na lékařkou zprávu ve které se píše že Dário se má léčit s pokročilým stádiem rakoviny žaludku" v tu chvíli jsme obě zůstali němé a zírali na sebe se slzami v očích.. a jediné na co jsem pomyslela bylo, jak zkurvený život je.
,,Ví že to víš?" rychle zákoutí hlavou a já ji pohladím po tváři.
,,Ne.. v tu chvíli byl na cestě na pracovní schůzku, a já hned jela za tebou" tohle bylo moc i na mě... celou moji situaci jsem hodila za hlavu, a celou noc plakala a popíjela se svojí kamarádkou která mě dnes v noci potřebovala..