FERNANDÉZ

4

Isabel

Po dalším dnu v práci jsem byla konečně doma. Stala se ze mě podrž taška a holka pro všechno. Tolikrát jsem měla chuť některým idiotům chrstnout kafe do klína, ale držela jsem se. Nečekám že tam zůstanu dlouho pracovat, moje nervy to nezvládají.

Doma jsem povečeřela s rodiči a poté se zavřela v pokoji. Knížku kterou jsem si koupila před pár dny jsem dočetla. Byla to skvělá kniha, o ženě kterou opustil manžel a ona se sama musela postarat o nemocné dítě. Neměla práci a žádné peníze, udělala však vše, aby se její syn měl dobře. Moc inspirativní a já u ní většinu času proplakala. Nudila jsem se a rozhodla se psát..

O kom a o čem? Sama nevím. A tak jsem nechala svoji představivost vytvářet příběh.
Začala jsem psát.

Pokušení je hřích, to vím moc dobře. Ale i tak si nemůžu pomoct. Touha po něm je tak silná že mě zaplaví pocit beznaděje, protože vím že ho nemůžu mít. Od první chvíle kdy jsem ho jako sedmnáctiletá puberťačka uviděla, věděla jsem že jednou chci aby byl můj. On je muž činu, zábavný a přátelský, rodinný typ. Já jsem tichá a těžko ze sebe dostanu své myšlenky, aby byly zvučné a silné. Já tichá voda a on oheň, ve kterém se chci nechat spálit. Křehká touha, to moc dobře vím. Ale i tak si nemůžu pomoct. Myšlenky o společné lásce a budoucnosti jsou tak silné, že mě zaplaví pocit beznaděje.
Když v noci ulehnu do postele, chci ho mít vedle sebe. Chci aby mě líbal a hladil po vlasech. Chci aby můj krk pokrývaly jeho teplé polibky, aby jeho ruce našli cestu k mému hrudníku a on cítil jak jsou mé bradavky tvrdé pod jeho dotekem. A cítil jak moje kalhotky vlhnou z jeho doteku..

Musela jsem okamžitě přestat psát.. tohle bylo moc. Nechala jsem se moc unést a topila se v řádcích. Jsem to ale hloupá.. jsem dospělá ale připadám si dětinsky. Damien je mimo dosah,nikdy by mě nechtěl. Jsem jen sestra muže kterého nenávidí. Lehla jsem si a nechala své prsty vklouznout do mých kalhotek. Nebylo to poprvé co jsem u toho myslela má Damiena..

Další ráno byla sobota a já šla na lekci pilátes. Vypustila jsem páru a potom si zašla s Caroline na brunch. Nejsme si moc blízké ale po pilátes spolu vždycky někam zajdeme.

,,Mám pro tebe špatnou zprávu" dám si do úst kousek avokádového chlebu.
,,Budeme mít novou instruktorku, je to Rachel" zakroutila jsem hlavou a napila se černé kávy.
,,Můžu chodit do jimmy's gym, tam mají taky lekce pilátes" Caroline stáhne obočí do jedné linky a přiblíží se ke mně,, budeš zbabělec nebo jí ukážeš kdo je tu šéf" nebyla jsem si jistá jestli jsem já zrovna dobrý člověk na pozici zlýho "šéfa".
Caroline a já jsme byly jako dobrý a zlý polda. Což byl paradox k jejím krásným kudrnatým blond vlasům, a mých černých jako uhel.
Měla přirozeně autoritu, její povaha byla tvrdá a neúprosná.
,,Nezměníš posilovnu" řekne a já kývnu.

Jedli jsme a povídali si když v tom jsem přes okno uviděla Conora Kavinského.
,,Nesnáším toho rozmazlence. Nebýt jeho tatínka tak by nebyl nikdo" otevřeli se dveře a on šel směrem ke mně.
,,Ahoj Isabel" pozdraví a sedne si k našemu stolu. Caroline protočím oči,, jdu na toaletu" zvedne se a odejde.
,,Ahoj, je něco co by jsi chtěl?" nebyla jsem si jistá proč zamnou přišel.
,,Chtěl jsem tě jen informovat že naše zásnuby nechci urychlit. Tvůj otec dal jasně najevo že si přeje celou událost udělat co nejrychleji, já však mám jisté povinnosti. Nejdřív bych naši svatbu viděl tak za půl roku, možná rok" cože? Otevřela jsem pusu v překvapení..
,,Co to povídáš? Jakou svatbu" vydechla jsem a on si sundal sluneční brýle.
,,Ty to nevíš?" zakroutila jsem hlavou a snažila se zůstat v klidu.
,,Myslím že by jsi měla zajít za svým otcem, protože před pár dny se domluvil s tím mým" zvedla jsem se v úžasu a odešla.. bez jediného slova..

Našla jsem otce v jeho pracovně kde byla i máma. Silně jsem za sebou zavřela dveře a oba zvedli hlavu.
,,Já si mám vzít Conora! Je to pravda?" to bylo snad poprvé co jsem byla hlasitá. Máma se rozpačitě usmála a táta kývl hlavou.
,,Posaď se" ne! Nebudu sedět.
,,Je to pro tebe dobré broučku, je to vlivný člověk. Měla by jsi mít radost, a uděláš i nám radost když tvůj bratr je k ničemu" nemohla jsem tomu uvěřit.. slzy se mi draly do očí a já se třásla rozčilením.
,,Mohl jsi se zeptat, já bych si sama našla manžela" bylo to k smíchu..
,,Zlato ale to je úkol otce aby ti našel manžela. Už jsme čekali dlouho ale musíš být vdaná" táta měl na obličeji přísný pohled, ale jeho oči říkali, že je mu to lito..
,,Dejte mi čas.. pokud nebude nikdo jiný kdo by si mě vzal, tak si ho vezmu" padla jsem na kolena a dala hlavu tátovi na kolena.. jsem zoufalá.
,,Isabel.." vydechne máma a já koukám tátovi do očí a pláču.
,,Por favor papá" táta mě pohladí po vlasech a podívá se na mámu.
,,Máš pár týdnu Isabel, pokud se neobjeví nikdo vhodný, tak si vezmeš Conora" vlepila jsem mu pusu na líčko.
,,Gracias! Gracias!" obejmu ho a on se zasměje.

..

Jsem víc v prdeli než jsem si myslela. Jak mám přesvědčit Damiena aby si mě vzal? Vůbec se nebavíme a on by se mi tak vysmál kdybych ho požádala.
Otevřela jsem instagram a uviděla příspěvek co tam Pablo vydal. Fotka na které se směje a vedle něj stojí Damien, srdce mi poskočilo. Jsou v nějakém baru který neznám, a na fotce je označena i Cassandra.
Jsou ve Vegas. Rozklikla jsem si profil Damiena kde měl jednu svoji fotku. Je krásný.. když jsem si chtěla otevřít jeho příběhy omylem jsem ho začala sledovat. To je trapné..ale už  to nemůžu dát pryč, myslel by si že ho stalkuju. Což taky dělám..

Myšlenky se mi vracely ke Conorovi a Damienovi.. měla jsem sto chutí se sbalit a odletět na místo kde bych našla klid.
Zavolala jsem Caroline a vše jí pověděla, její nápad upustit páru a vypít si víno byl dobrý. Pozvala jsem jí k nám a spolu jsme prokecaly celou noc.. bylo fajn se trochu napít.