Slyšela jsem jak Lando mluví s Carlosem zatím co já mám hlavu v záchodové míse. ,,Můžu dovnitř?" ozval se Lando ,,vypadni, takhle mě nemůžeš vidět" řekla jsem, ale on stejně vešel dovnitř. ,,Hele nelíbí se mi jak kvůli němu trpíš, ale ukazoval mi telefon a tu zprávu co jsi viděla ty. Byla z doby kdy byli ještě spolu" řekl mi Lando. ,,Já ho teď prostě nech i vidět, dokud si to s ní neurovná a ona se kolem nás bude motat nebudu s ním moc být" odpověděla jsem ,,Rozumím" řekl Carlos, který stál mezi dveřmi. Koukla jsem se na něho a zvedla se. Šla jsem k umyvadlu vypláchla si pusu. ,,Jinak to prostě nejde" řekla jsem. ,,Potřebuji teď hlavně čas na sebe než si to vyřešíš, takže bude lepší, když se teď nebudeme vídat" dodala jsem.
Lando zatím vyprovodil Carlose a já si lehla na gauč. ,,Co teď budeš dělat?" zeptal se. ,,Nevím, stanice fanouškem McLarenu, nebo si tu někde koupím byt a začnu nový život" odpověděla jsem mu. ,,No bydlet by jsi tu mohla, můj soused Charlie se má za týden stěhovat tak by jsi mohla bydlet místo něj, ten byt je obrovský" usmál se. ,,Dobře, od teď budu žít spontánně" začala jsem se smát. Lando odběhl k Charliemu a vše vyřídil. Já si šla mezi tím půjčit něco na spaní. Vzala jsem si jeho nejoblíbenější triko, protože je vytahané a vždycky hezky voní. ,,Co tu kradeš" začal se smát když už jsem byla převlečená. ,,Mám si ho sundat?" odpověděla jsem se pokrčeným obočím. ,,No jako mohla by jsi" řekl a zrudnul.
Lehla jsem si do postele a brouzdala na instagramu, kde jsem odpovídala na komentáře a prohlížela si co je nového. Začala jsem si sama pro sebe zpívat, protože jsem zapomněla že je Lando vedle. ,,Jak to že ještě nejsi zpěvačka?" ozvalo se z kuchyně. ,,A kdo si myslíš že by to jako poslouchal" začala jsem se smát. ,,Mám kamaráda co má nahrávací studio, tak by jsi to mohla zkusit" nabídnul mi. ,,Když já nevím jestli na to mám. Jako mám pár songů co jsem si napsala do telefonu, ale fakt nevím" odpověděla jsem nervózně a v hlavě si přemítala jaké by to bylo být slavná díky sobě a ne Carlosovi. ,,Tak teda dobře" odpověděla jsem nakonec po chvilce váhání. ,,Tak já to zkusím domluvit" odpověděl nadšeně.
Chvilku jsem si ještě broukala. Na story jsem si přidala ,,Moje nová éra začíná". Říkala jsem si že když to neudělám teď tak už nikdy. Vlezla jsem do poznámek a počítala kolik jsem toho vlastně napsala. Bylo jich celkem 5 a 6. byla rozepsaná. Je o Carlosovi. Koukala jsem na text, který jsem předtím psala. Zamyslela jsem se jestli ho mám smazat a nebo dopsat. Nakonec jsem se rozhodla ho plná všech těch pocitů dopsat. ,,Myslíš že je blbé dát do alba písničku o Carlosovi?" Zeptala jsem se. ,,Nevím jak bych reagoval, kdybych stál na jeho místě, ale důležité je co chceš ty". Nad jeho slovy jsem se zastavila a zapřemýšlela. Má pravdu. Do teď jsem se snažila všem okolo hrozně moc vyhovět, ale je to můj život a měla bych si ho začít užívat.
Na telefonu jsem si otevřela poznámky a sepsala seznam co bych ještě tenhle rok chtěla stihnout: 1. Být na všech závodech 2. Mít svůj byt 3. Nahrát a vydat album 4.Polibek na Nový Rok 5. Být na Vánoce s rodinou 6. Dělat dobré skutky
Zhasla jsem telefon a Lando si vedle mě lehl do postele. Zkontroloval telefon a já se koutkem oka podívala co důležitého řeší. Viděla jsem že si něco píše s Carlosem. Nechala jsem to být a koukala na reakce lidí k mému story. Na pár sem jich odepsala a dala mobil na nabíječku. ,,Na zítra ráno dávám budík sousedko, budeme spolu chodit cvičit" oznámil mi Lando. Nezbylo mi nic jiného než se usmát. Na chvilku jsem zavřela oči ale zazvonil mi mobil. Otevřela jsem ho a viděla že mě někdo zmínil v příběhu.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Koukla jsem se na Landa ,,Víš co si teď budou lidi myslet?" řekla jsem. ,,Tak ať" dal mi pusu na tvář, sebral mi mobil a zabalil do deky. ,,Dobrou noc" popřál mi a já mu to opětovala. Zavřela jsem oči, zhluboka jsem se nadechla a snažila se usnout.
Pohled Carlose
Po dnešním hektickém dni jsem se konečně doplazil k posteli. Otevřel jsem mobil a viděl jsem Landovu story. Přistihl jsem se jak žárlím, ale Lando slíbil že na ní dá pozor. Musím jí dopřát svobodu. Isa už mě naštěstí nebude otravovat, protože si myslí že dostala co chtěla. Jsem rád že je uzavřená minulost a budu se moct na 100% soustředit na sezónu.
Pohled Landa
Je těžké tu vedle ní jen ležet i přesto vše co jsme spolu zažili, navíc Carlos je můj přítel a tak bych se měl naučit ovládat emoce. Ale Emma je dospělá a může si dělat co chce.
Pohled Emmy
Ráno mě vzbudil Landův hlasitý budík ,,Ježiš vypni to" řekla jsem a dala si polštář přes hlavu. V duchu jsem se viděla jak ho tím polštářem dusíme jen aby ten budík přestal zvonit. ,,Vstávat, nebo tě z té postele vytáhnu sám" začal se hlasitě smát. Bože, jak to dělá že je hned ráno tak plný energie. Sundala jsem si polštář z hlavy a rozhodla se že tedy vstanu. Sedla jsem si a promnula si oči, koukla jsem se na Landa ospalým výrazem a on se mi hned začal smát ,,čím dřív budeš vzhůru, tím víc toho dneska stihneme".
Vyrazila jsem tedy celá rozespalá do koupelny kde jsem měla oblečení ze včera. Sundala jsem ze sebe oblečení a nastavila teplotu vody tak aby mi byla příjemná. Pomaličku jsem vlezla do sprchy a nechala na sebe téct proudy vody. V hlavě jsem přemýšlela nad tím co se včera stalo a jestli jsem to nevzala moc dramaticky. Na druhou stranu si zasloužím mít i vlastní život a kariéru. Vlastní být a hlavně nebýt na nikom závislá. Po tom co jsem si umyls tělo jsem vylezla ven a usušila se. Pořád jsem na sobě viděla modřiny. ,,Už jsi hotová? Za chvilku vyrážíme" přerušil Lando můj tok myšlenek. ,,Jo! Hned jsem venku" řekla jsem a zabalila se do ručníku. Rychle jsem přeběhla do ložnice a z tašky vylovila tepláky a tílko. Vlasy jsem si dala do culíku, hodila jsem si sluchátka do kapsy a mohla jsem vyrazil.
Vyšli jsme ven z domu a běželi směrem k pláži. V uších jsem měla sluchátka a nechala jsem volně plout moje myšlenky. Do svých plic jsem nechala proudit čerství vzduch, který byl cítit jemným teplem a vůní moře. Byla jsem uvolněná jako nikdy. Cítila jsem se tak volná. Tak svá. ,,Tady si na chvilku sedneme" ozval se Lando a tak jsme se posadili na pláži. Koukala jsem se jak se přede mnou hloupou vlny. ,,Víš jak jsme se bavili o té hudbě?" zeptal se Lando. Já otočila svůj pohled na něj a kývla jsem. ,,Ten kamarád má čas dneska odpoledne a říkal že by ti tu desku pomohl i vydat" řekl mi a smál se od ucha k uchu. Chvilku jsem nevěřila tomu co říká a jen tak na nej zírala ,,Jako že by ta deska mohla být hned?" zeptala jsem se zvědavě. ,,No nejpozději tak za dva dny by mohla být vydaná a pak by se čekalo jaký bude mít úspěch".
V hlavě jsem přemýšlela nad nejhorším, že se ztrapním a bude to největší propadák v mém životě. ,,Co ten byt?" musela jsem se zeptat abych si to s tím studiem nerozmyslela. ,,Charlie už je pryč, klíčky ti nechal v mé schránce" odpověděl mi. ,,No tak to by jsme ho mohli dneska nějak zařídit a zítra udělat kolaudaci dokud se všichni nepřesuneme na další trať" odpověděla jsem s nadšením, protože jsem byla nadšená že mám konečně něco co je opravdu moje. ,,S tím nemám vůbec nejmenší problém" souhlasil Lando.
Po tom co jsme dokončili ranní běh jsme došli v klidu k domu kde jsme rovnou vzali klíčky ze schránky ,,Prosím slečno, zde jsou vaše klíčky od tvého nového bytu" zavtipkoval Lando. Já se usmála a nastoupila do výtahu. V hlavě jsem přemýšlela jak to tam asi bude velké. Vyšli jsme z výtahu a já začala odemykat svůj byt. Zhluboka jsem se nadechla a otevřela dveře. Ten prostor byl obrovský a to to byla jen chodba. Pomalu jsem vešla dovnitř a přemýšlela co v jaké místnosti bude. Přemýšlela jsem jak je situovaný Landův byt a tak jsem se rozhodla ten můj vybavit tak abych nemusela poslouchat přes zeď jestli má někoho v ložnici. Usmála jsem se a on si toho všiml. ,,Co?" řekl zvědavě. ,,Ložnici budu mít místo obýváku" začala jsem se smát a on hned pochopil co tím naznačuju.
Já si mezi tím co si Lando prohlížel můj byt odběhla pro tašku s oblečením a vzala jsem rovnou i jeho notebook. Sedla jsem si uprostřed prázdné místnosti a otevřela jsem stránky s nábytkem a začala objednávat. Naštěstí na tohle jsem měla dost peněz, protože jsem si od svých 15cti šetřili na svůj vysněný dům. Projížděla jsem stránkami a vybírala pečlivě kus po kousku. Všechno jsem zkontrolovala a potvrdila platbu. ,,Tak jak se cítíš?" Zeptal se Lando. ,,Dospěle?" Začala jsem se smát".
Po hodině konverzace jsem se rozhodla že si zajdu do města a nechám Landovi klíčky aby mohl stěhovat nábytek až přijde. Oblékla jsem se do letních žlutých šatů a vzala si tenisky. Vyšla jsem ven z domu a omylem do někoho vrazila.
