18. Večeře

196 9 0
                                    

Emmy pohled

Se Sofie jsme bydleli o patro níž než jezdci. Zajeli jsme k nám na patro a Sof mi pomohla s kuframa. ,,Dnes tu přespím s tebou, abych měla jistotu že se ti večer nic nestane" řekla a já byla ráda že bude se mnou a tak jsem kývla. Jelikož se večeře blížila a já nevěděla co si vzít na sebe, byla jsem docela dost rozrušená. ,,Co plašíš?" zeptala se Sof když viděla že zmatkuju. ,,Nemám co na sebe, v těhle šatech už mě všichni viděli Sof" řekla jsem a panikařila. ,,Sedni si a uvolni se. Šaty pro tebe mám, vybírala jsem je s Maxem takže se nemusíš bát že by se nikomu nelíbili" a podala mi tašku. ,,Panne bože Sofí, to jsi nemusela" vstala jsem a objala jí. ,,To máš ode mě jako dárek za to že jsi naživu" zavtipkovala a já nevěděla jak jí to vynahradil. Otevřela jsem tu tašku a viděla tam krásné bílé korzetové šaty jako pro princeznu.

,,Notak hoď sebou, za chvilku máme být tam!" řekla Sofí za dveřmi zatím co jsem dokončovala svůj účes. Vyšla jsem ven ,,Tak co na to říkáš?". ,,Pane bože, ty vypadáš jak modelka z Playboye" řekla a zářili jí oči. Před odchodem z pokoje jsem si udělala jednu fotku v zrcadle.

 Před odchodem z pokoje jsem si udělala jednu fotku v zrcadle

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Šli jsem před hotel kde na nás čekalo taxi. Nastoupili jsme a nadiktovali adresu Charlese. ,,Myslíš že to není moc?" zeptala jsem se Sof. ,,Je to tak akorát a hot" zasmála se Sofí. Zbytek cesty jsme koukali jak se kolem nás mihají ulice Monaka. ,,Tak jsme tu dámy" odpověděl řidič. Vystoupili jsme a já mu šla zaplatit. Všichni čekali před domem než se všichni sejdeme aby jsme mohli dovnitř společně. Stála jsem tam kde jsem vystoupila a očima jsem hledala Carlose. ,,Si tak nádherná" ozvalo se za mnou jeho velké a svalnaté ruce mě vzali kolem pasu. ,,Děkuji" řekla jsem a otočila se na něj, dal mi pusu na čelo a připojili jsme se k ostatním. Kluci byli všichni tak elegantně oblečený. Charles vyšel ven a začal volat moje jméno s roztaženými rukami a sešel za mnou ze schodů. Následovalo objetí a otázka na to jak se cítím. ,,Mohla by jsi nás všechny prosím vyfotit?" zeptal se mě a já kývla. ,,Pánové uděláme společnou fotku, všichni sýr na Emmu" řekl Charles a Kluci se vedle sebe naskládali na schody.

 ,,Pánové uděláme společnou fotku, všichni sýr na Emmu" řekl Charles a Kluci se vedle sebe naskládali na schody

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Kluci ještě chvilku blbli, ale i tak jsem je vyfotila, protože momentek není nikdy dost. ,,Notak kluci, ať jí chudince neupadnou ruce řekl Sebastian a konečně se nějak začali rovnat. Ještě se chvilku upravovali a já běžela Carlosovi upravit vlasy protože mu pořád padali do obličeje. Když už byli všichni připravený řekla  jsem ,,Sýr" a všichni se začali usmívat. Cvakla jsem je víckrát aby si pak mohli vybrat. Všichni se rozeběhli za mnou a obkroužili mě ,,Tak ukaž" řekl Lewis a položil mi ruku na rameno. Ukázala jsem jim fotku která byla podle mě nejhezčí a všichni se mnou souhlasili.

 Ukázala jsem jim fotku která byla podle mě nejhezčí a všichni se mnou souhlasili

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Nebudu lhát. Všichni byli k sežrání. Kluci se rozprchli dovnitř. Našla jsem Sof ,,Půjdeme dovnitř?" zeptala jsem se a ona souhlasila. Vzala jsem jí za ruku a šli jme společně dovnitř. Prošli jsme velkou halou, která vypadala nádherně. Všude byly květiny ve velkých vázách. Kluci byli jak střelený a různě do sebe šťouchali. Daniel mezi námi běhal jako malý, ale to by prostě nebyl on. Před námi byla jídelna a v ní obří stůl, na kterém byly připravené sklenice, příbor a talíře. U každého místa byla kartička kde kdo sedí. Každý jsem proto našli svoje místo. Já jsem jako Carlosův doprovod seděla vedle něj. Z druhé strany seděl Charles s Charlott. Když už jsme se všichni usadili Charles se zvedl a zvedl sklenici vína nad hlavu ,,Na nás chlapy, ať máme každý v životě plno štěstí". A všichni jsem se napili. Hospodyňky začali nosit jídlo na stůl. Jako předkrm byla domácí polévka, kterou vařila Charlesovo matka.

Když jsme dojedli polévku všichni se spolu dali do řeči a  já cítila Carlosovo ruku pod stolem jak mi jede po vnitřní straně stehen. Vzala jsem to jako hru a položila mu ruku na jeho stehno a zmákla ho. On se na mě podíval překvapeným pohledem, protože to vůbec nečekal. Charles se na mě otočil a zeptal se mě ,, nemohla by jsi nás ještě vyfotit tady u stolu" zvedla jsem se proto, vzala jsem si svůj mobil a šla před čelo stolu ,,Kluci já vím že už jsem s tím asi otravná ale mohli by jste se na chvilku usmívat" zavtipkovala jsem a holky odešli od stolu aby se k sobě kluci mohli blíže šoupnout. Chvilku jsem musela čekat než se srovnají a sednou. Fotku jsem ale udělala ještě chvilku než se na mě všichni koukali aby vypadala přirozeně.

Po tom co jsem to vyfotila jsem to poslala co skupinového chatu kde jsme všichni byli i s těmi fotkami co jsem vyfotila předtím

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Po tom co jsem to vyfotila jsem to poslala co skupinového chatu kde jsme všichni byli i s těmi fotkami co jsem vyfotila předtím. Potřebovala jsem na záchod a tak jsem se zeptala Charlese kam mám jít a ten mi ukázal dveře hned za rohem. Byla jsem trochu unavená po celém tom dni a přece jen nejsem ještě úplně fit. Najednou se otevřeli dveře ,,Ahoj krásko" řekl Carlos. ,,Co tu děláš, co kdybych zrovna -" Carlos se na mě podíval a utnul mě v půlce věty. Zablokoval dveře a díval se na mě tím jeho hladovým pohledem. ,,Co máš v úmyslu?" řekla jsem a on se otočil a zamknul. ,,Co to mělo znamenat u toho stolu?" zeptal se mě a pomalu se přibližoval. ,,Vylož si to jak chceš" řekla jsem mu a upravovala jsem si makeup. ,,Kdybych věděl že jsi fit a nevěděl že ti ještě není nejlíp asi bych tě tady zneužil" řekl se smíchem a já se na něj podívala a dvakrát zvedla obočí. Otočila jsem se zpátky k zrcadlu a dávala si rtěnku. Schválně jsem se předklonila a Carlos si stoupnul za mě, chytl mě za boky a já ho cítila ,,Vidíš co se mnou děláš" řekl a koukal mi do obličeje přes zrcadlo. Já se otočila ,,Tohle je teď tvůj problém" sjela jsem mu rukou po košili a odešla. 

Když jsem vylezla ven viděla jsem jak na mě Kelly ukazuje ať jdu k nim. Šla jsem tedy k dámskému kroužku a všechny jsme si začali povídat. Bylo hezké jak mě všechny vřele přijali mezi sebe. Nikdy jsem se někde necítila tak vítána. Kluci si spolu povídali u stolu. Sem tam jsem se jejích směrem podívala, protože jsem cítila Carlosův pohled na mém těle. Začala jsem být unavená ,,Holky nezlobte se, ale asi už půjdu domů, není mi pořád ještě dobře" řekla jsem a všechny mě objali a rozloučili se se mnou. Sofí se mnou jela na pokoj, protože se chtěla ujistit že budu v pořádku. Cestou na hotel jsem Carlosovi napsala zprávu ,,Děkuji že jsi mě pozval, moc jsem si to užila, dobrou noc". Když jsme dorazili na pokoj byla jsem ráda že ze sebe mohu sundat boty na podpatku, protože mě hrozně boleli nohy. Šla jsem si dát sprchu, umýt si vlasy a vyčistit zuby. Vylezla jsem z koupelny a Sofie už spala. Lehla jsem si k ní přitulila se a usnula také.

Carlos Sainz - Tenkrát ve ŠpanělskuKde žijí příběhy. Začni objevovat