Pohledem jsem se snažila přivolat Angelu zpátky. Nerada jsem si dělala nové kamarády, a ani mi to nešlo. Nervózně jsem polkla, a otočila se na trio za mnou. Blonďatá se na mně podívala, jako kdyby mě shledala nezajímavou, a s nádechem se otočila ke svému koni. Naopak zrzka mi kynula pokývnutím hlavy a ráčila se představit.
"Čau, já jsem Amanda. Amanda St. Clareová. Pro přátele Amy! Tady tohle," ukázala na asijskou dívku vedle ní, která se nejspíš snažila svému koni narvat do tlamy jablko: "je Li - Ku. Pochází z Číny, teda vlastně její rodiče." Li - Ku mi sympaticky zamávala, ovšem poté už se začala znovu plně věnovat svému koni.
"A..." začala, ale nedokončila větu Amy. Světlovlasá dívka, která dosud nepromluvila, a teď upravovala sedlo svému koni, se totiž hbitě otočila a skočila Amandě do řeči.
"Nepotřebuju, aby mně někdo představoval. Juliet. Evansová. A pamatuj, já jsem dcera Angely, takže mojí rodině to tu prakticky patří. Tak nezlob, KDYKOLI tě můžu poslat pryč!" rozpačitě jsem se otočila k sympatičtějším holkám, a ty se na mě povzbudivě usmály. Zatímco Amy naskočila na koně a doháněla Julii, Li - Ku se na mě koukla, a energicky prohodila: "Neboj, Jolie působí jako nějaká fouňa, ale postupem času jí to přejde. A skamarádíte se."
Rozjela se za těma dvěma směrem ke stáji. Chvilku jsem se za nimi dívala, a poté se rozběhla stejným směrem. Měli mě učit, tak ať si to odmakají.
Udýchaně jsem dorazila k boxům. Li - Ku s Amy byly v mycím boxu a pracovaly na svých koních. Juliet byla s kartáčem v ruce u svého bělouše. Abych nějak zavedla konverzaci, zeptala jsem se jí: "A... jak se vlastně jmenuje tvůj kůň?"
"Cornflake. Amy má Ohnivého a Li - Ku," odfrkla si "Ta má Muffina."
Ehm, dobře. Znám i milejší typy odpovědí. Ale nevadí. Pro začátek. Prohrábla jsem si rukou vlasy. Mamka říká, že tohle gesto dělám vždy, když jsem nervózní. To je dost možné a i by to dávalo smysl. Proto mám pořád tak mastné vlasy.
Už už jsem chtěla zahájit nový pokus o sblížení s Juliet, když mě ona přerušila.
"Hele, nepřijde ti to blbý? My tady pracujeme a ty nic neděláš. Šup, vezmi hrábě a jdi kydat hnůj. Třeba tam, do Hvízdčina boxu."
Podívala jsem se směrem, kterým dívka mávla rukou a vzdechla jsem. Juliet asi nebude má nejoblíbenější holka ve stáji...
Vrhla jsem prosebný pohled na Amy, která právě s plnou pusou nadávek stírala "Ohnivému" z ocasu zaschlé bláto. Cítila jsem se hrozně. Kdybych neměla takové potíže mluvit s lidmi, nepochybně bych té nafrněné koňačce něco řekla, ale na to jsem moc slabá... Úplně to vidím: Možná tady stojím, protože nemám koně na kartáčování, víš? Ale ne, já tu radši budu stát jako zralá hruška a vrhat pohledy na dvě další dívky momentálně nacházející se ve stáji.
"Um, Jul, ona...", podívala se na mě zvědavým pohledem. Došlo mi co chce. "Alya" pípla jsem. "Dík. Alya nemá přiděleného koně, tak logicky nevěděla co dělat."
Oplatila jsem Li - Ku přátelský pohled, i když jsem nepotřebovala aby se mě zastávala. Spíš jsem chtěla vědět, kde jsou hrábě a jak se kydá hnůj.
"Víš, jasně, že dostane Hvízdku, tu mají všichni začátečníci!", obořila se blondýnka na mou zachránkyni. Tak to ne, nechtěla jsem začít hádku. Ne, ne, ne, ne.
Li - Ku si ale naštěstí jen položila hlavu na zadek Muffina a vypadala, jakože nemá chuť Julii zabít. To teda nechápu, ale asi už je zvyklá. Já jsem k ní tedy jen docupitala a zeptala se jí na hrábě a kydání hnoje. Popsala mi stručný návod, a provedla mě po stáji, abych věděla, kde co je. Nejradši bych ji objala, i když se známe teprve asi půl hodinu. Ale to je jedno, srdce si nevybírá, nebo jak se to říká.
Uchopila jsem staré, dřevěné hrábě se sytě zelenou násadou a popadla jsem trakař, opřený opodál o zeď. S tímto příslušenstvím jsem zamířila k padoku obtloustlého poníka. Byl celý černý, jen na čele měl jakousi bílou skvrnku. Chtěla jsem zakřičet na holky, jestli neví proč se poník jmenuje tak divně, ale místo toho jsem se radši pustila do kydání boxu. Podstatou bylo to, vyházet z padoku všechny koňské koblihy a po případě do boxu doplnit čerstvou podestýlku. To vše jsem pečlivě udělala, naházela do trakaře, a přitom jsem se i pomazlila se svou novou kamarádkou ze stáje.
A tak jsem potkala koně, kterého jsem měla vlastnit na své začátečnické cestě.
ČTEŠ
Ve světě koní
PrzygodoweKniha vypráví o tehdy 13leté dívce, která po asi třech letech poslední jízdy na koni zjistila, že jí tato činnost neuvěřitelně chybí. Zkusí tedy znova obnovit svůj zájem v Kalvodově stáji určené pro děti. Proč pro děti? Nemá dobré zkušenosti s otrha...