Generace sněhových vloček / Stein27

1.

Jmenuju se Maria a budu vám vyprávět o klukovi co věřil v lepší svět.

Píše se rok 2016, je mi 16 let a přestupuju na střední školu v Brně.

Nedávno jsem se sem s rodiči přestěhovala a musím říct, že oproti vesnici, je to vážně jinej svět.

Do školy jedu busem, v uších mám sluchátka, hlavou se opírám o okýnko a nenápadně si prohlížím každého kdo tu se mnou sedí.

Jízda trvá asi patnáct minut, protože jsem nastoupila na jedné z posledních zastávek.

Když autobus zastaví kousek od školy, veškerá mládež co jím jela vystoupí a já samozřejmě taktéž.

Sluchátka si vyndám, vypojím je z telefonu, který pak strčím do zadní kapsy kraťasů a po zamotání je vměstnám do další kapsy.

Když dojdu před školu zbývá ještě deset minut a tak se místo hádání ve třídě o místo na sezení opřu o fasádu budovy a sleduju partu kluků co kouří za rohem.

Jeden z nich se se mnou setká pohledem a tak se zadívám jinam, když se na něj však znovu podívám už mě sledují všichni a vypadá to, že jsem náplní jejich diskuze.

Uběhne pár minut, než poslední z nich dokouří a oni se rozejdou směrem ke mně.

Teda nejspíš směrem do školy, ale jelikož u ní právě teď stojím je to prakticky to samé.

A tak se radši seberu a jdu dovnitř.

***
Pohled Petra:

Zase ta vyjebaná škola.

Dneska je prvního září a už teď mě to mrdá.

Stojím s klukama u školy a dávám si už třetí cígo.

Celou dobu na nás čumí nějaká nová holka.

Všimnul jsem si jí už v buse, ale seděla ke mně zády takže jsem ji moc neřešil.

Zrovna si prohlížím její doslova modrý vlasy, když se s ní setkám pohledem a ona ho hned odvrátí.

"Hej vole, posloucháš?" šťouchne do mě Lukáš a vrátí mě tak do reality.

"Sorry, hej borci myslíte, že to je prvačka?" kývnu k ní hlavou a tak se na ni všichni podívají.

"Tu bych spíš tipnul na třeťák, ale jako dal bych si říct i kdyby byla v prváku" no jasně, ale ani se nedivím, ta holka je fakt kus.

"Tak třeba máš pravdu a jde k nám do třídy, tyvole to by byl ráj normálně" přidá se do debaty Adam a típne nedopalek, abychom mohli jít.

"Se jí zeptáme ne?" pomalu se rozejdu směrem k ní, ale v tu chvíli se otočí a odejde do školy.

Tak se asi nezeptáme no.

***

Ta jedna vyučovací hodina utelka jako voda a já se znovu ocitám před školou.

"Hej, modrovlásko!" zakřičí někdo a za mnou se ozve pískání a smích.

"Notak, aspoň počkej, ne?" promluví někdo už blíž u mě a tak se otočím.

Stojí tam ta parta kluků co jsem ráno viděla jak kouří za školou.

"Potřebujete něco?"

"No, když tě vidím takhle zblízka, napadá mě hned několik věcí co bych potřeboval" ušklíbne se blonďák a zastrčí si ruce do kapes.

"Taky mě jich pár napadá, třeba moje koleno ve tvým rozkroku" jen se usměju a začnu rozmotávat sluchátka co držím v ruce.

"Chtěl bych tam spíš tvoji pusinku, beruško" zkousne si ret a přiblíží se ke mně.

Chytne mě zezadu hlavy za vlasy a přitáhne si mě blíž.

"Ještě jednou se mnou budeš takhle mluvit a donutím tě, aby si toho pěkně litovala" zašeptá mi do ucha a pustí moje vlasy.

Debil.

"Řekneš aspoň kolik ti je?" promluví klučina s červenými vlasy a vyzívavě mě sjede pohledem.

"Nedávno mi bylo šestnáct a předem vás ujišťuju že ani jeden nejste můj typ" až na toho bruneta.

Sluchátka si strčím do uší, zapojím do mobilu a rozejdu se na autobusovou zastávku.

***

Takze je tu prvni kapitola a nase nova ff zacina!!👀