Generace sněhových vloček / Stein27

6.

"Ahoj modrovlásko" promluví ke mně Petr a já dělám, že ho neslyším.

To co mi psal bylo...zvláštní?

Jako vážně vypadám jako někdo komu se tyhle věci líbí?

No a jelikož je zase pondělí tak jsem se mu snažila vyhýbat, ale očividně jsem moc neuspěla.

"Ahoj" špitnu k němu, když se na mě natlačí a jde těsně za mnou.

Mám teď volnou hodinu a Petr zřejmě taky.

A tak jdeme vedle sebe a jakmile vyjdeme ze školy chytne mě za ruku a někam mě táhne.

"Kam to jdeme?" zneklidním, když se po pěti minutách ocitáme v nějakém lese.

Ani bych si netipla, že je to tak blízko u školy.

Stojíme za nějakou napůl zbořenou budovou a samozřejmě sem určitě není odnikud vidět.

Co tady chce dělat?

"Petře myslím si, že sis moji osobnost asi špatně vyložil, já na tohle vůbec nejse-" vysoukám ze sebe ve chvíli co z kapsy vytáhne pouta, ale on mi přikryje pusu dlaní.

"Mlč pusinko ani nevíš, co chci dělat" sundá ze mě svoji ruku a odhrne mi vlasy za ramena.

"A tohle je jenom pro případ, že bys mě chtěla zlobit" pozvedne pouta a z půlky si je strčí zpátky do kapsy.

"Nevím čím to je, ale něco mě k tobě strašně táhne, jseš neodolatelná modrovlásko" začne rukou sjíždět po mých prsou.

Něco je na něm zvláštního.

Něco je jinak.

"Chci s tebou uzavřít dohodu" ozve se po chvíli a konečky prstů mi zajíždí pod tílko.

"Víš, možná jsem větší psychopat než si teď myslíš a pro tvoji smůlu poznám člověka co něco bere, tvoje očička mi toho říkají až moc" olízne mi kůži na krku až k uchu a jeho ruka se už přes podprsenku dotýká mého prsa.

Jak kurva něco takovýho může poznat?

"Tipoval bych emko, možná někdy LSDéčko nebo i něco silnějšího?" skousne moje ucho a ruku z mých prsou mi přesune do vlasů.

Hrubě mě za ně chytne a zakloní moji hlavu.

"Buď mě přestaneš odmítat nebo tohle tvoje tajemstvíčko vyleze napovrch" šeptne mi do ucha a zasměje se.

Co je na tom jako vtipnýho?

"Vydíráš mě?" vysmeknu se mu a odstrčím ho od sebe.

"Tak hele, jen se snažím být velkorysej a dát ti nějakou možnost. Taky můžu bejt hajzl a jít to teď hned někomu říct a nemyslím si, že by u tebe test na drogy prošel" vyprskne po mně a začne si prohrabávat vlasy.

"Hele Petře já fakt nevím jak jsi to poznal, ale nesmíš to nikomu říct" tohle je v píči.

"Já vím, že jsem se chovala jako, že si myslím, že mi patří svět, ale já prostě taková jsem a nečekala jsem, že si z toho odvodíš ty tvoje nechuťárny. Já fakt na tyhle věci nejsem a nemůžeš po mně chtít bůhví co jen proto, abys mlčel" založím si ruce na prsou a on mě velice pobaveně sleduje.

"Ale jo, můžu a taky to chtít budu" ušklíbne se a zapálí si cigaretu.

"Koukám, že přece jenom asi jsi tak nevinná jak jsem si myslel. Ale můžeš si za tohle sama, neměla jsi pokoušet moje limity" jemně mě chytne za čelist.

"Tak co pusinko? Chceš poznat můj svět nebo si nechat zničit ten svůj?" přejíždí mi palcem po rtech a skousává ty svoje.

"Mám z toho strach, nikdy jsem to nezkoušela" už i ta koupelna u Štěpána na mě byla moc.

Jeho tempo je nesnesitelný a představa toho, že to pravděpodobně bylo slabý oproti tomu na co je zvyklej mě znepokojuje.

"To není odpověď" začne si na prst namotávat moje vlasy a občas za ně schválně zatahá.

"Chci to slyšet. Necháš mě si s tebou dělat co jen budu chtít nebo ne?" ušklíbne se a zašlápne nedopalek.

Je to psychopat, sadista a dost pravděpodobně taky něco bere, když to na mně poznal, ale já vážně nemám jinou možnost.

Jsem fakt zoufalá.

"Ano.." šeptnu a on se rozesměje.

"Právě jses upsala ďáblovi"

***

Peto, tohle se nedela (zotroc si me taky pls).