One side cold, But The other one is warm (TodoDeku)

18. Forgivness

Probudila jsem se v posteli a obvázanou hlavou...Ještě mě stále bolela...Ruku jsem skoro necítila. Nemohla jsem se posadit, ať jsem se snažila jak moc jsem chtěla. 

,,Už jsi vzhůru?'' zeptal se hlas který jsem si ihned spojila s Bakugem. ,,A-Ano...'' pípla jsem tiše. Neměla jsem sílu a stále jsem měla trochu z něho strach. Nikdo nikdy nesmí Bakuga naštvat, jinak tě začne brát jako nepřítele. 

Bakugo se nade mnou sklonil a jemně mi sáhl na hlavu. Já sykla bolestí a Bakugo odtáhl ruce. ,,Ošklivě jsi narazila hlavou o chodník...Bál jsem se jestli to vůbec přežiješ...'' řekl Bakugo jemně a já na něj jen koukala svýma unavenýma očima. ,,Naštěstí tě náš léčitel dal do pořádku...Takže jsi ve stavu, jako kdyby se nic nestalo...Bolest brzy odezní'' řekl Bakugo a jemně se usmál. Poté pokračoval: ,,Spáleninu, pohmožděninu a modřiny ti vyléčil. Nezůstalo po nich ani stopy'' já s menšími obtížemi otočila hlavu a opravdu...Po spálenině od toho grázla nebylo ani vidu, ani slechu. 

Chvíli mezi námi vládlo ticho. 

Pak se ale Bakugův obličej změnil na starostlivý. ,,Izumi...Já...Fakt opravdu mě to velmi mrzí to, co se stalo před týdnem u skříněk...Já...nevím...co mě posedlo a je mi jasné že mi neodpustíš...Jen ať víš že mi to není lhostejné...'' nervózně si prohrábl rukou vlasy, musel to udělat na dvakrát protože byl ve své opravdové podobě a měl černé rohy. Já přikývla. Nebo jsem se o to minimálně pokusila. ,,Neříkám že ti nikdy neopustím...Ale bude mi to...trvat dlouho...'' řekla jsem unaveným hlasem a Katsuki přikývl. ,,Děkuji Izumi...Ani nevíš jak se mi ulevilo...'' oddechl si Katsuki. 

Do pokoje vešel Kirishima s tácem na kterém byla miska s udonem. Měl dobrou náladu a usmíval se, a to i když mě uviděl. Já jsem se konečně posadila, pomalu a s bolestí, ale posadila a začala se omlouvat jako mučedník: ,,K-Kirishimo! J-Já se omluvám...Měl si pravdu...Todoroki je vrah...Nejsi kokot s rozteklým mozkem...Už to nevezmu zpátky bohužel ale mrzí mě to...Chovala jsem se jako totální píča...Fakt mě to mrzí...Fakt jsem to pokašlala...'' Eijiro na mě jen chvíli koukal a pak se rozesmál. ,,Č-Čemu se směješ?'' zeptala jsem se nervózně. Kirishima mi podal misku s udonem. ,,Však víš jaký Eijiro je...Hodně rád lidem odpouští...'' povzdechl si Katsuki. Eijiro ho praštil táckem do hlavy...Místo toho se ale v tácku udělaly dvě díry od Katsukiho rohů. ,,Co se čertíš lásko?'' zeptal se nevzrušeně Katsuki a přitáhl si Kirishimu k sobě. Kirishima byl rudý jak rak a já se jen pokoušela nesmát, protože jsem zrovna usrkávala z toho udonu, který donesl Kirishima. Opravdu to dobré jídlo nechci vyprsknout...

Katsuki jemně Kirishimu políbil na rty...Já se podívala jinam, nepotřebuji to vidět když jím. 

,,Chudinko...holka tvých snů tě zavrhla...Bolí to...viď?'' seděl jsem uprostřed svého pokoje který byl převrácený vzhůru nohama...U kolenou mi ležela panenka podobná Izumi...Urval jsem jí hlavu...Byl jsem klidný...Respektive jsem nic necítil...Jak bych mohl? Potom záchvatu vzteku...

Lucifer mi na ramena položil jeho ruce...Mělo to být konejšivé gesto...Ale spíš jsem cítil že má zaječí úmysly. ,,Co chcete?'' zeptal jsem se chladně. ,,Já? Já nechci nic...Jen tě podporuji v tom co chceš udělat ty...'' odpověděl Lucifer a odtáhl mi vlasy z obličeje. Jednou mu ty jeho nenechavé  pařáty useknu...

Lucifer se naklonil k mému uchu: ,,Moc dobře vím jak moc jí chceš ublížit...Jak ona ublížila tobě...'' zapředl a vzal urvanou hlavu panenky mezi své prsty. Dal mi ji těsně před obličej a nechal ji rozpadnout se v prach. ,,Přesně jak ti ublížil tvůj otec...A jak dopadl? Smaží se v nejnižší vrstvě pekla...'' uchechtl se. Já se opět podíval na tělo panenky, představil jsem si že to bylo Izumino mrtvé tělo...Ihned jsem měl žaludek jak na vodě...