Part 22

73 7 6
                                    

Pohled Destiny

Sedím v mokrém písku a máčím si nohy ve vodě. Přitom koukám do moře. Lépe řečeno, koukám na Justina a kluky, kteří po sobě skáčou a dělají blbosti. Kluci se k nám přidali asi 10 minut po nás, asi je taky vyhnalo ven to příšerné horko. Jsme tu jen hodinu a já už cítím, že mám pěkně spálená záda. Půjdu se schladit...
Vcházím pomalu do vody a přitom dělám divné obličeje, protože je studená jak psí čumák. Kdo by si pomyslel, že při takovém vedru nebude mít voda ani 25°C.
Když se byla ponořená asi po pás, hecla jsem se a ponořila se celá. Hned jak jsem se vynořila zase na hladinu, položila jsem se na záda a plavala prostě rovně. Najednou jsem ale do někoho narazila. Okamžitě jsem se zvedla. S úsměvem na tváři na mě koukal Justin. Bylo na něm taky vidět, že toho sluníčka už má dost.
"Ahoj krásko," přitáhl si mě za pás a pak mě políbil. Na nic jsem nečekala a spojila si ruce za jeho krkem a tím prohloubila polibek. Vyrušilo nás pískání kluků někde tam v dáli.
Za jiných okolností bychom to ignorovali, ale pro tentokrát jsme se od sebe radši odtrhli, aby zase neměli poznámky.
"Asi už půjdu, mám pocit, že jsem si spálila záda," řekla jsem a přitom ho hladila po lehce zarudlých ramenech. Zítra nás bude všechno pekelně bolet.
"Ukaž, otoč se," jak řekl, tak jsem i udělala. Hned jak mi položil jeho studené ruce, zasyčela jsem. "Máš je teda hodně rudé, máš přísný zákaz se už opalovat," řekl a pak mě plácl pořádně po zadku. Na moji smůlu, i ten jsem měla spálený.
"Auu!" vyjekla jsem a automaticky si položila ruku na to příšerně pálící místo. "Promiň," smutně se na mě podíval. To mi ovšem bylo prd platné. Stejně vím, že mu to ani líto nebylo.
"Pojď ke mně," rozevřel náruč. Když jsem tam stála a dělala na něj uražený obličej, přišel ke mně a za pas si mě přitáhl blíž k sobě. Položil si ruce na můj zadek a pomalými krouživými pohyby ho hladil. "Je to lepší?" Přemístil své rty na můj krk a pomalu ho okusoval. Vzdychla jsem mu přímo do ucha. "Možná," zašeptala jsem a odtáhla se od něj. "Tak pa," rychle jsem na něj zamávala a odkráčela zpět k pláži. "Potvoro!" slyšela jsem, jak za mnou volá. Jen jsem se uchechtla a šla dál.Vzala jsem si věci a vydala se k domu. Ještě jsem se stihla ohlédnout na kluky, kteří už zase dělali blbosti. Kolik vlastně je? Mobil tu ale nemám. Tipuji ale, že je asi poledne. Čas se najíst, pomyslela jsem si. Hodiny doma opravdu ukazovali něco po 12. hodině tak jsem přešla rovnou do kuchyně. Zvolila jsem jen nějaký osvěžující salát s kuřecím masem. Do půl hodiny jsem s tím byla hotová a odložila salát do lednice. Než přijdou kluci, stihnu se doufám osprchovat. Rychle jsem teda doběhla do pokoje a ze skříně si vytáhla jednoduché růžové letní šaty. I s nimi jsem přešla do koupelny a svlékla si plavky. Cestou jsem si zkontrolovala ty záda. Myslím, že jsem měla pravdu s tím, že nás bude zítra všechno bolet. Moje záda byly totiž úplně rudá. S povzdechem jsem přešla ke sprchovému koutu a pustila studenou vodu. Po osvěžující sprše jsem se trochu upravila a rozčesala si mokré vlasy. Dole práskly dveře, což znamená, že jsem to stihla akorát. Ještě jsem si pověsila mokré plavky a oblečení hodila do prádelního koše. Vyšla jsem z pokoje a se svižným krokem došla do kuchyně. Když jsem došla dolů, čekalo na mě něco hrozného. No dobře, zase tak hrozného ne, ale... Všichni už seděli u stolu a jedli. A zase tak blbá nejsem, abych nepoznala, že mi nic nenechali. Všechny jsem je zpražila pohledem a z misky si vzala jablko. Zakousla jsem se do něj a s naštvaným pohledem vyšla z kuchyně.Popravdě jsem ani naštvaná nebyla a spíš mi to přišlo vtipné. Odkousla jsem si znovu z jablka a vyšla na zahradu. Hned zítra začnu s tou zahradou něco dělat. Nějaký strom nebo květiny. Všechno bude lepší než tahle pustá zahrada.Kolem mého pasu se obmotaly dvě svalnaté ruce. Trochu jsem se lekla, jelikož jsem to nečekala. Ovšem hned jsem zjistila, že ty ruce patří Justinovy.„Promiň," zašeptal mi do ucha. Jen jsem se zasmála a otočila se. „To už je jedno," políbila jsem ho na tvář a obešla ho. Cestou jsem hodila ohryzek do koše, co tu byl a vešla zpátky do domu.

My TreasureWhere stories live. Discover now