Utíkám ulicemi a nevnímám kam což je chyba. „Promiň já ..... Promiň " řekla sem když sem omylem do někoho strčila .
„ V klidu nic se nestalo, ale ty nevypadáš v pohodě " já ho ale nevnímá a koukám mu do očí protože mam pocit že sem ho už viděla.
„ S...
Vejdem do baru, pár lidí si nás všimne kvůli Petrovi. Objednáme drinky a povídáme si.
„Jak dlouho mám ten byt” zeptám se protože mi to nikdo neřekl.
„No původně na 6 týdnů ale jak ho znám tak se vrátí o měsíc později, takže pár týdnů to bude.” usměje se na mě, má krásný úsměv, i v jeho očích vidím radost. Vypadají tak hezky, když se smějou sou snad světlejší než jindy. On je tak he . . . Ne a dost myšlenky.
„Dáš si ještě další drink” zeptá se a mě tím tak probere.
„Ne už si dám jen vodu ”
Znova si začneme povídat, jenže po asi 30 minutách nás někdo vyruší.
„Lilo s kým se to taháš, zapomněla si jsi jen má” objeví se Alex který má asi trochu nervy že je tu Petr.
„Tak to už máš blbý, teď je moje” Odpoví mu Petr a přitáhne si mě blíž.
„Lilo pojď hned ke mě” přikáže mi jako bych byla pes.
„Slyšel si já sem teď s ním takže, pápá” Řeknu mu a dám naschvál Petrovi pusu. Což možná byla chyba.
Přilítla mi od něj facka.
„Tos posralo” řekl Petr a zvedl se. Přišel k němu a dal mi pěstí.
„Řekni mi popravdě na co jí máš, chceš jí jen ojet a pak zahodit nebo jí chceš zdrogovat, víš už jsem jí něco píchnul, a taky nasypal prašek do pití, takže být ní jdu radši k doktorovi jinak to skončí špatně” zasmál se ale dostal znova pěstí, a pak zas a zas a zas.
Když z něj slezl měl krev snad všude, zasloužil si to. Z baru odejdeme a už si nikoho nevšímáme.
Nevím co děla petr ale já přemýšlím nad tím co řekl Mám fakt jít k doktorovi? Váženě mi něco nasypal do pití? Co mi tam hodil? Co mi píchnul? Spousta otázek bez odpovědi.
Dojdeme před můj byt. „Nechceš u mě přespat, ať nemusíš jet autem domu”
Zeptám se ho je totiž asi jedenáct večer.
„Tak jo stejně když by mě chytil tak budu v prdeli”zasmějeme se a jdem nahoru.
Já si jdu dát večeři naposledy jsem měla snídani od Petra. Takže mám už trochu hlad.
Mám tu jen chleba a šunku takže moc toho není.
Dám si sprchu a jdu převléknout do pyžama.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Lehnu si do postele a koukám do mobilu po pár minutách přijde Petr.
„Můžu mít otázku” zeptá se Petr a já kývnu.
„Ty vážně utíkáš od 13 let ” Musí to rozebírat zrovna teď.
„No jakoby jo.”nevím co mu mám říct.
„Ammm, ok” řekne jenom tohle já si lehnu a chci spát Péťa si mě přitáhne do obětí a zašeptá
„Je mi to líto” Sice ho moc nevnímá ale něco sem pochytila.
„Nemusí” řeknu mu na zpátek a už usínám.
Chci se omluvit že zítra nevyjde další část ale až v pondělí. Tak zatím čau
