4.

354 9 0
                                        

„Hele si v pohodě” zeptá se když ke mě přijde a vidí mě se slzami v očích.

„Jo dobrý jen se mi udělalo trochu zle” zalžu a podívám se s kým mluvím.
Stál tam vysoký Hnědovlasí kluk.
Postavím se a podívám se mu do očí.

„Nechceš jít na panák” přeruší ticho a já se vzpamatuju.

„Tak jo” rozejdem se do klubu.

Chvíli si povídáme a pak já jdu už domu s Nikčou.

___________________

Ráno jsem měla zprávu od toho kluka z klubu, jmenuje se michal a je fajn.

Dneska musím zase do kavárny, nebaví mě to tam ale z práce jsou peníze a bez nich se bohužel žít nedá.

___________________

Je večer a já sedím doma, když někdo zazvonil.
Stojím u dveří, koukám ale nevěřím
„Ahoj kočko jdem do klubu, a makej ať na tebe nejsem hrubej.” řekne Alex a já se snažím zavřít ale moc pozdě, už byl uvnitř.
Když jsem se nehýbala tak mě chytil za ruku a táhl ke mě do pokoje.

Vybral mi šaty a já se jen učesala, bojím se ho a doufám že mu uteču.

Vybral mi šaty a já se jen učesala, bojím se ho a doufám že mu uteču

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Cestou mě držel pevně za ruku.
„ Lilo teď jsem tvůj kluk jen aby bylo jasno” já jen kývla a vstoupila jsem do klubu.

Spoustu lidí všude budu moct utéct, nějak.

___________________

Sedím u baru mám v sobě dva drinky Alex má asi 15, ale furt si mě drží u sebe.

„Zlato já si jen odskočím.” řeknu mu a dám mu pusu aby sem ho trochu zblbla.

Můžu jít ale u východu je spousta lidí.
Když do někoho narazím

„Promiň já promiň” řeknu a podívám se na svého zachránce, blonďák který mě zachránil před mým ex.

„ V pohodě, a neznáme se náhodou.” řekne skvělým hlasem „Jo už si mě  dvakrát zachránil, a budu potřebovat i teď, prosím” řeknu on jen kývne a táhne mě do nějakých dveří.

„Jak ti mohu pomoct, zase od nějakého debila.” řekne a zasměje se.

„Jo, potřebuje se dostat ven aby mě nepoznal jeden chlap, a taky se někde ukrýt protože ví kde bydlím.”

Zakejval hlavou a dal mi jeho mikinu, na hlavu kšiltovku a vešli jsme zpátky do místnosti, a mířili sme k východu.

Povedlo se nám vyjít z klubu.
„Napadlo mě, můžeš se schovat ke mě, jo a já jsem Petr.” usmál se a já mu teprve teď viděla pořádně do tváře.

„Dobře děkuju petře, já jsem Lila”

Chci se omluvit že to dlouho nevyšlo,  byl sem v Itálii a nevím proč ale nešlo mi to zveřejnit takže teď tady máte opožděnou část. Doufám že se vám bude líbit a napište mi svůj názor, mějte se krásně

Vaše Any❤️

Na útěku-|Stein27|Kde žijí příběhy. Začni objevovat