3.1.2018 Petr
Bylo to divný. Nikdy jsem tu holku nepotkal a to touhle cestou chodím denně. A ona taky nevypadala, že by tudy šla poprvé.
Bylo mi líto jak jsem se zachoval a že jsem se nezeptal třeba na instagram, nebo facebook. Ale v tu chvíli mě to nenapadlo, přemýšlel jsem nad show, která mě čeká za 3 dny. Nepředstavujte si nic velkýho, jako třeba Logic, nebo Haha Crew, přijde tak 100, maximálně 120 lidí. Ale pro mě to velký je.
A taky proto mám velkej stres. Co když to pokazím? Co když to lidi nebude bavit? Co když tam ani nepřijdou?
Tohle jsou vtíravý myšlenky, který mě otravujou nonstop. A já bych se jich rád zbavil, ale nevím jak. A tak se teď procházím venku, jako pokaždé, když si potřebuju provětrat hlavu.
Důvod, proč jsem Annemarii tak odbyl a spěchal pryč byl ten, že mě v hlavě trkl fakt dobrej text. A pokud bych se s ní dále bavil, ani bych se nenadál a zapomněl bych ho. Vím, že to zní strašně, ale je to tak. A radši odejdu, než abych před holkou vytáhl telefon a vypadal, jakože mě její přítomnost nudí.
Koneckonců, ona neví, proč jsem tak rychle odešel a kam jsem tak spěchal.
A určitě jí to teď šrotuje hlavou. Teda aspoň doufám. Aspoň doufám, že nejsem jediný, kdo nad tím teď přemýšlí. Něco na ní bylo zvláštního. Něco, co mě donutilo celou dobu myslet na naše podivné setkání. Kdybych aspoň věděl její příjmení. Ale vsadím se, že ji určitě potkám znovu, na té cestě, která spojuje Telnici se Sokolnicemi.
...
Došel jsem domů, celý promrzlý, protože jsem se venku zdržel dýl, než jsem plánoval. Ale napsal jsem text, kterej by mohl být upřímně opravdu dobrej. Teď bych se však měl soustředit na ten sobotní "koncert", krerej musím odehrát co nejlíp to umím. Nemám moc tracků, může jich být tak 7? jsem teprve na začátku. Na začátku celé té dlouhé cesty ke slávě. Vlastně ani ne ke slávě, o to mi nejde. Spíš bych chtěl, aby ta moje hudba měla větší dosahy. Rád bych totiž tou hudbou předal lidem nějakou moji message, kterou bych chtěl, aby slyšeli...
____________________________
Zdravím!
Druhá kapitola venku!
Psaly jste pár skvělých komentářů, které mi actually zlepšili den a za to děkuju!
Takže pro "velký" úspěch tady máme další kapitolu, tentokrát z pohledu Peťana.
Snad se vám líbí a uvidíme se i příště.
Prozatím ahoj.
